Měření času a dělení roku na menší části se vyvíjelo spolu s lidstvem od jednoduchého rozeznávání den - noc, přes rozdělení ročních období, až po dělení základní časové jednotky našich předků - jednoho dne. Objev zákonitostí pohybu planet a rozpoznání dráhy Slunce pomohl urychlit vývoj časoměrných systémů. Na tvorbě a rozšíření slunečních hodin se podílely především církevní řády. Ještě v 17. a 18. stol. sloužily sluneční hodiny k výzdobě fasád významných objektů. Nauka o slunečních hodinách - gnómonika - se ještě v 18. století přednášela na některých univerzitách.
Základem měření času slunečními hodinami je pohyb stínu vrhaného zpravidla tyčovým ukazatelem za slunečného počasí na světlou plochu, opatřenou příslušným číselníkem. Stín přitom nahrazuje ručičku hodin poháněnou pohybujícím se Sluncem. Umístění slunečních hodin v jádrech měst je velmi nesnadné a místy jejich výskytu jsou zejména zdi velkých, často církevních objektů, věže apod. obrácené na jih nebo jihovýchod. Na západních nebo k severu přivrácených stěnách se vyskytují jen vzácně. Konstrukce číselníku závisí na tom, ke které světové straně je stěna obrácena nebo na tvaru ukazatele, tzv. stylusu (z řeckého "stylos" - hůlka), vrhajícího stín na číselník. Stylus je tyč, zasazená do stěny vodorovně kolmo nebo šikmo, a to rovnoběžně se zemskou osou. Šikmému stylusu, jenž svírá s vodorovnou rovinou úhel rovný místní zeměpisné šířce, se říká polos.
__________________________________________________________________________________
Nejkrásnější a také nejsložitější sluneční hodiny v Českém Krumlově najdete na jižním průčelí hotelu Růže ( Horní č. p.154), bývalé jezuitské koleje, kterou podle projektu jezuity P. Alexandera postavil v letech 1586 - 1588 Baltazar Maggi z Arogna. Tyto originální sluneční hodiny jsou skutečným "slunečním orlojem", ojedinělým v celých jižních Čechách. Podle odborníků s nimi mohou soutěžit jen sluneční orloje v Praze, především v Klementinu.
______________
Další sluneční hodiny zdobí Budějovickou bránu, která byla postavena v letech 1598 - 1602 Dominikem Comettou z Eckthurnu. Nacházejí se na jížní, do města obrácené straně, mezi okny prvního a druhého patra. Číselník s černými arabskými číslicemi je proveden jako pruh pergamenu. Polos vychází ze středu slunce namalovaného na fasádě a jeho stín ukazuje čas od 7 do 9 a od 2 do 4 hodin.
______________
Troje sluneční hodiny najdete v areálu českokrumlovského hradu a zámku. Nejjednodušší hodiny můžeme spatřit na jižním průčelí bývalého zámeckého pivovaru (Zámek č. p.65) - Pivovar) na I. zámeckém nádvoří. Tvoří je pouze polos, od něhož vycházejí paprsky k římským číslicím, označujícím hodiny. Čitelné jsou dnes pouze číslice X, XI, XII. Vše je provedeno v černé barvě. Nad hodinami je ve sgrafitové fasádě uveden letopočet 1690, svědčící o době jejich vzniku.
______________
Na štítu budovy ( Zámek č. p.59) - Máselnice na II. nádvoří jsou již hodiny dekorativnější. Mají tvar obdélníku ohraničeného plastickým štukovým rámem. Jde opět o hodiny s polosem, číselník obsahuje římské číslice. Systém datových čar je podstatně jednodušší než u hodin na bývalé jezuitské koleji. Hodiny jsou funkční, ale bohužel značně smyté a místy nečitelné.
______________
Na průčelí budovy ( Zámek č. p.177) - tzv. Renesančního domu na pátém nádvoří se nacházejí paspartou ohraničené sluneční hodiny s polosem, obsahově podobné hodinám na dnešním hotelu Růže, ovšem jednodušší. Jejich zvláštností je malba, umístěná v levém dolním rohu. Její námět není dnes již bohužel znám, ale mohlo by se jednat o zobrazení Českého Krumlova.
______________
Při hledání v Katalogu slunečních hodin jsem objevil i méně známé sluneční hodiny v Českém Krumlově.
Vošahlíkův mlýn
______________
Latrán - areál kláštera ( druhé hodiny které se nacházejí na stěně kostela budou do listingu zařazeny po rekonstrukci - v současné době jsou v katastrofálním stavu )
______________
Vyšehrad 167
______________
Plešivec - Konvalinkova ulice
______________
Dobrkovický mlýn
______________
Stage ( zároveň i místo k zaparkování geovozidla )
N48°49.(D-A)*2
E014°18.(2*B+C+D+A+15)
Na tomto místě sečtěte všechna římská čísla.
Ciferný součet římských čísel = X
Ciferace součtu římských čísel = Y
Na stage je potřeba se pořádně rozhlédnout. Díky tomu že se o místo nikdo nestará, římská čísla postupně pohlcuje trávník.
Finále: N48°49.(20*Y+X) E014°18.(X*Y):2
3.11. 2019 - změna finálových souřadnic: N -8 E +76
UPOZORNĚNÍ: Nesnažte se dosáhnout finálky nejkratším směrem ( bezpečnému putování za šipkou překáží železniční trať). Nejednodušší cesta vede po louce k železničnímu přejezdu a ulicí Dobrkovická.