Židovský hřbitov
Hřbitov se nachází několik set metrů severozápadně od náměstí T.G.Masaryka. Byl založen roku 1636 a nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1687. Posledními pochovanými jsou manželé Töpferovi, kteří byli umučeni v Lodži roku 1942. Nachází se na něm asi 250 náhrobků a měří 1369 m2. Nalezneme zde velmi cenné náhrobky renesančního a barokního typu. Roku 1977 byl hřbitov péčí Městského úřadu renovován. Hřbitov nebyl nikdy zdevastován tak, jak je tomu u jiných židovských hřbitovů v okolí. Možná se zničení vyhnul také proto, že se nachází téměř uprostřed města, a tak by hlukem vandalové na sebe rychle upozornili. Hřbitov je uzamčen a není volně přístupný.
Židovská synagoga
Židovské obyvatelstvo je v Bechyni doloženo od počátku 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v tzv. Židovské ulici (dnes Široká ul.), při městských hradbách, kde byla r. 1872 - 1873 postavena klasicistní židovská modlitebna – synagoga, podle plánů stavitele Karla Hamera, s novorománským průčelím jako čp. 47. Až do roku 1882 byla vedena synagoga jako majetek obce bechyňské a toho roku byla připsána do majetku židovské obce. Roku 1898 byly, díky novým stanovám, ze synagogy odstraněny všechny německé nápisy a byly nahrazeny českými. Bohoslužby zde byly pravidelně pořádány do 2. světové války. Bohužel vnitřní zařízení se nedochovalo. Od roku 1973 byla využívána jako hasičské muzeum, to bylo však v roce 2000 přestěhováno do Městského muzea. V 70. letech byla budova nově zrekonstruována a na fasádě byl v té době ještě patrný židovský symbol Davidovy hvězdy. Po čase symbol zmizel a na synagogu se opět vrátil až v roce 1995. Davidova hvězda byla na průčelí odhalena dne 18. července 1995 izraelským velvyslancem Moše Jegarem a má být vzpomínkou na někdejší židovskou komunitu, jež zde žila a jejíž minulost a osud dosud připomínal ve městě jen židovský hřbitov. Od roku 2006 slouží jako Muzeum turistiky, na horní ženské galerii je možné zhlédnout historii židovských obcí na Bechyňsku - Týně nad Vltavou, Bernarticích, Zběšičkách, Stádleci, Kolodějích nad Lužnicí, Neznašově a Veselíčku. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
