Nacházíte se v krajině, která byla odnepaměti osídlena a hospodářsky využívána. Na výchozích souřadnicích stávala mnoho let zemědělská usedlost. Podle stabilního katastru z r. 1842 patřila statkáři Neubertovi. Kamenný obytný dům a tři hospodářské budovy obklopené ovocným sadem a zeleninovou zahradou. K usedlosti patřila pole přiléhající z obou stran k cestě a táhnoucí se směrem na východ až k zemské hranici a na západ včetně kusu lesa. Neubert měl sousedy, blíž k Načetínu Brucknera a z druhé strany Hetzla. Bruckner měl statek poblíž, na protější straně cesty a zřejmě měl nějaké hospodářské potíže, neboť svá pole postupně rozprodával, jak vyplývá z katastru. Ovšem jména jsou těžko čitelná a netroufám si je interpretovat. Hetzl měl stavení na vyvýšenině severním směrem. Z mapy je zřejmé, že pozemky byly oddělené cestičkami, vedoucími po mezích. Tam kde k Načetínské cestě přiléhá mez, ukončující Brucknerův pozemek, stával křížek. Na historických mapách lze sledovat, jak se krajina vyvíjela. V r.1954 měl Načetín 59 stavení, v r.1968 už jen 23. Mapa z roku 1936 ukazuje jámu, vyhloubenou u úpatí vyvýšeniny. Na mapě z r.1954 jsou naposled vidět všechny jmenované budovy. Jáma je téměř 5 m hluboká a přibylo elektrické vedení podél cesty. Z mapy z r.1968 zmizely všechny budovy i křížek. Přibylo vedení vysokého napětí a rybníček na potůčku kousek nad Načetínem. A v jámě je jezírko hluboké 3 m. Jak a proč jáma vznikla se mi nepodařilo zjistit. Později byla zavezena odpadem a nyní porůstá vegetací.
Po té co keš ulovíte, rozhlédněte se, a vzpomeňte, že se tu odjakživa žilo, obdělávala se pole, choval dobytek, pěstovalo ovoce a zelenina. Lidé se tu milovali a množili :-)
