Valašská cesta
Název této pradávné cesty pochází od lidí přicházejících do oblasti východní Moravy z daleké hornaté země Valachie – území dnešního Rumunska. Jejich putování z oblasti rumunských Karpat k nám na Moravu za prací, probíhalo několik staletí – cca od 12. až do 16. století. Valaši se zde usadili a hospodařili na pronajatých pastvinách a lesích panství hukvaldského a zdejším centrem jejich společenského i obchodního života se stala obec Kozlovice, která byla dlouhá léta sídlem valašských vojvodů. V průběhu staletí Valaši splynuli s místním obyvatelstvem, které si od nich osvojilo nejen dovednosti horských pastýřů tzv. salašnictví, ale i mnohé jejich kulturní zvyky a tradice. Cesta úbočím Ondřejníku tedy pravděpodobně vznikla putováním Valachů, ale i dalších zdejších obyvatel jako nejkratší a nejsnazší cesta zdejších pastýřů a pasekářů za prací, později ji začaly využívat a vyjíždět kola povozů řemeslníků a obchodníků. Pod názvem Valašská cesta se tato objevuje na katastrálních mapách Kozlovic již z 18. století.
V současné době je tato cesta na mnohých místech přerušena novou zástavbou, ale po její větší části se můžeme vydat po šipkami značené cestě ve směru do centra Čeladné a dále třeba do Frýdlantu nad Ostravicí nebo opačným směrem přes Kunčice pod Ondřejníkem až ke zřícenině hradu Hukvaldy.
Kaplička svatého Josefa
Kapličku nalezneme na východním úpatí hory Ondřejníka, v těsném sousedství chat nyní již zemřelých sourozenců Chorovských
Ja to druhá sakrální stavba na úpatí této hory, jejíž východní úpatí nýleží do katastru obce Čeladná. Za první považujeme monolitický kamenný kříž, terý stojí asi 1km severněji (Valasska cesta I – kamenny kriz).
Úpatím hory Ondřejník vedla stará valašská cesta. Dříve byla delší a směřovala k Kunčic k dřevěnému kříži a do něj pokračovala šikmo přes řeku Ondřejnici až na křižovatku, která byla u čeladenského kostela. Takto byla valašská cesta zaznamenána v mapách až do roku 1889.
Železnice následně zkrátila valašskou cestu tak, že skončila u dřevěného kříže. Po výstavbě kolejí už valašský cesta nepokračovala šikmo přes Panské lúky ke kostelu. Pěší i povozník, který putoval do dědiny měl lepší volbu. U dřevěného kříže odbočil doprava na cestu, směřující kolmo přes koleje a řeku Ondřejnici. Tato spojnice se napojila na vojenskou cestu (Frýdlant / Frenštaát) postavenou v r. 1820.
V místě, kde je dnes kaplička, původně stával mezi dvěma lípami jednoduchý dřevěný kříž. Časem byl dřevěný kříž už ve velmi špatném stavu. Takže v roce 1945 levé ráhno kříže zcela chybělo. Jednoduše proto, že uhnilo a upadlo.
Proč byl v těchto místech postaven kříž ? To je bohužel neznámo. V úvahu přichází nejspíše varianta, že se tu stala nějaká tragédie. Toto místo zůstane zahaleno tajemstvím dávné minulosti.
V prostoru mezi starým chátrajícím křížem a chatou pana Kubenky ležela stavební proluka. Bylo to místo, kde lidé kopali se svolením pana Vojtěcha Žídka splžovitou zeminu. Nakopanou splž v celém okolí používali na opravu cest. Byl odtud pěkný výhled, už od rána až do odpoledních hodin zde svítilo slunce.
Kopanisko leželo v těsném sousedství chat kamarádů pana Chorovského, a to se panu Rudolfovi Chodovskému zalíbilo. Příslušnou parcelu však pan Žídek nechtěl prodat., protože tu byl památný kříž. Obával se titiž, že okolí kříže bude znevažováno a to za žádnou cenu nechtěl dopustit.
Pan Rudolf Chorovský se ale panu Vojtěchovi Žídkovi v roce 1945 zavázal a navíc mu dal "chlapské slovo", že když mu dovolí odkoupit si tu proluku, tak na místě zchátralého kříže postaví se svými kamarády ne nový kříž, ale novou kapličku!
Slib byl skutečně dodržen. Kapličku postavili přesně v místě zborceného kříže, mezi lipami. K financování stavby se připojili i další čeladenští chataři.
Oltář uvnitř kapličky po mnoho let zdobili krásně naleštěné mosazné svícny. Ty bohužel ukradli někdy v roce 1997. Boční okna kapličky měly pěkné vitráže s náboženskými motivy. Byly zhotoveny z barevných skel pospojovaných olovem. Dnes je pravé vitrážové okno zcela zničeno.
Motivaci a posláním kapličky svatého Josefa bylo s největší pravděpodobností vyjádření díků za šťastné přežití 2. světové války a za překonání válečných útrap.
Stavba kapličky byla dokončena v roce 1947. Vysvětil ji čeladenský farář. V té době jím byl páter Karel Fojtů.
O keši
Nejlepší parkování je u kapličky. Vraťte prosím vše tak jak jste našli a hlavně se ke keši chovejte s citem ať nám vydrží. Pokud logbook nebude v sáčku, prosím o info v logu, jinak bude mokrý. Zvláště v letních měsících a o víkendech je zde zvýšený pohyb turistů, cyklistů a chatařů - pozor na ně :-)
Update 21.7.2015: protože schránka byla od začátku provizorní a taky z důvodu že některým kačerům se keš nelíbila (ač byla stejná jako 95% co jsem našel) byl proveden výrazný upgrade. Jsem zvědav jaký problém ji bude najít, když tak zvednu obtížnost a upravím hint, ale věřím že to bude rychlovka :-)
Update 31.7.2015: upraveno utevírání kešky, prosím s citem a ne silou!! Keška se otevírá do strany, jde to lehce, není třeba ji páčit! apod. Prosím o důkladné uzavření a zamaskování kešky, aby si i ostatní užili hledání. Díky za snahu :-)
Update 9.3.2016: nová schránka, která by SNAD měla více těsnit a měla by snést i horší zacházení kačerů...
Update 29.3.2016: keš přemístěn mimo obydlenou oblast, je nutné sice sejít z Valašské cesty, ale jiná možnost nebyla...
Update 15.12.2018: keš umistena za potok
Update 25.10.2021: původní schránka se rozpadla, nyní jen klasika. Až bude čas a chuť tak vyrobím novou...
Zdroj: informační tabule a publikace "Čeladná a co jsme našli u jejího zrodu" (2010)
Poděkování: Martin+Zdenička!
