Popis:
Klobouk má v průměru 50–200 mm, v mládí je téměř kulovitý, pak sklenutý až plochý. Zbarven je v mládí bělorůžově, později masově červeně až červenohnědě. Povrch je pokrytý bělavými až červenohnědými, bradavčitými útržky plachetky, někdy i téměř holý.
Závoj je blanitý, bílý.
Prsten mohutný, bílý, zřetelně hustě rýhovaný.
Lupeny jsou husté, volné, bílé, později červeně skvrnité.
Třeň je 60–200 mm vysoký, 15–40 mm tlustý, válcovitý, nahoře bělavý, dole načervenalý, hladký nebo vločkatý, v dospělosti rourkovitě dutý, ukončený kuželovitou hlízou s několika řadami bradavek.
Dužnina je bílá, na řezu poraněním a stářím růžoví. Je to jediná muchomůrka, jejíž dužnina mění barvu.
Chuť má nasládlou, vůni nevýraznou.
Výtrusný prach je bílý.
Možná záměna: Při jejím sběru je však nutná značná opatrnost, neboť se dá snadno zaměnit za muchomůrku panterovou. Muchomůrka panterova však nemá rýhovaný prsten, má zřetelně hnědý klobouk a ani náznak růžové barvy, která je charakteristická pro růžovku. Masáku se podobá také muchomůrka šedivka, která je rovněž jedlá, ale méně hodnotná.
Význam: Růžovka, běžně nazývaná také masák, je velmi dobrá, dokonce vynikající jedlá houba. Během posledních 40 let se růžovka stala u nás běžně sbíranou a vysoce ceněnou houbou. V anketě o nejchutnější houbu, pořádané před několika lety Čs. mykologickou společností, získala první místo, dokonce i před pravými hřiby.
Výskyt: Roste hojně v červnu až listopadu, v lesích všech typů. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste často i za suššího počasí. Je dosti hojná, nejvíce roste v srpnu a v září.