Klasifikace:
| Říše: |
rostliny |
| Podříše: |
cévnaté rostliny |
| Oddělení: |
krytosemenné |
| Třída: |
vyšší dvouděložné |
| Řád: |
bukotvaré |
| Čeleď: |
břízovité |
| Rod: |
bříza |
Výskyt:
Bříza bělokorá je nejhojnější druh břízy v Evropě. Její hojný výskyt od jižní Evropy až po daleký sever a její rozšíření od nížin až po vyšší polohy je dán její nenáročností na živiny a odolností vůči nepříznivému klimatu. V nižších polohách dorůstá do výšky okolo 25 m, ve vyšších polohách najdeme zakrslé druhy. Vzhledem k nenáročnosti stromu na živiny a odolnosti vůči znečištění ovzduší, se často využívá k zalesnění různých zdevastovaných ploch (k tzv. rekultivaci prostředí). V hospodářských lesích však často bývá považována za plevelný strom.
Charakteristika:
Bříza bělokorá je listnatá dřevina. Její koruna je oválného tvaru. Bříza je rychle rostoucí strom, plodící v 10.-15. roku života a její délka života je cca 60 let. Bříza má mělký kořenový systém.
Listy jsou střídavé, řapíkaté, trojúhelníkovité až vejčité, dvojitě pilovité, ke špičce zúžené, za mlada jsou chlupaté a lepkavé, později lysé. Délka listů je cca 4-6 cm. Jsou světlezelené a na podzim jsou zlatožluté.
Větvičky jsou tenké a bradavičnaté. Často jsou převislé.
Pupeny na větvičkách jsou špičaté, lesklé, lepkavé a odstávají od větvičky.
Květy jsou jednodomé v jehnědách. Doba květu začíná v březnu a končí v květnu. Bříza má jehnědy samčí a samičí.
Samčí jehnědy jsou po 1-3 na konci loňských větviček. Jsou přisedlé, převislé a dlouhé cca 3-7 cm. Jejich barva je žlutá až žlutohnědá.
Samičí jehnědy jsou 1-4 cm dlouhé, stopkaté, zelené. Zpočátku jsou vzpřímené a po opylení jsou převislé.
Plodem jsou malé (asi 2 mm) křídlaté nažky ve válcovitých jehnědách. Jsou lehké a rozšiřují se větrem na velké vzdálenosti.
Kůra břízy je v mládí a na větvičkách hnědá, posléze se mění v bílou borku s černými skvrnami, která se zejména na kmeni prstencovitě odlupuje. V dolní části kmene bývá kůra popraskaná. Kůra se často v přírodě využívá k rozdělání ohně, protože dobře hoří a to i mokrá.
Dřevo se používá k výrobě nábytku nebo jako topivo.
Léčivé účinky:
Využívají se hlavně listy, pupeny a míza.
Listy se sbírají na jaře, kdy jsou mladé a lepkavé a suší se ve stínu. Užívají se ve formě čajů nebo výluhů k léčbě onemocnění ledvin, močových cest, revmatismu a léčbě dny. V kosmetice jako dezinfekční prostředek k uvolnění pórů a regeneraci kůže.
Pupeny se sbírají na jaře. Používají se k léčbě zánětu kostí, při odvápnění kostí, dále mají zklidňující účinky na činnost slinivky a sleziny.
Míza se stáčí na jaře. Užívá se k léčbě revmatismu, zlepšuje činnost ledvin a používá se k ošetření vlasů.
Z kůry a dřeva se destilací vyrábí dehet, který se používá k léčbě kožních onemocnění.
Čerpáno zejména z knihy: Naše rostliny v lékařství - Korbelář, Endis a z kamarádky Wikipedie.
Keš má bonusové číslo. Opište si ho. Třeba se Vám bude v budoucnu hodit.