Vítězná si tak nahrazuje minulost spojenou s tímto místem, kde zde dříve stály tři větrné mlýny a nejen proto vzali výstavbu elegantní větrné dámy obyvatelé Vítězné pozitivně. Je to ale i pro to, že větrná elektrárna má více kladů než záporů a přinese tak obci své výnosy.
Akcie odkoupilo od společnosti Eldaco 400 zájemců a stanou se jejími spoluvlastníky. Výše investice dosahovala 240 milionů korun.
Větrník s výkonem tři megawatty je nejvyšší a jednou z nejvýkonnějších elektráren svého druhu u nás. Stožár měří 119 metrů, celková výška stavby i s lopatkami je 175 metrů.
Občanský větrný park Vítězná by podle odhadů měl vyrábět okolo 17 400 000 kWh ročně, což pokryje spotřebu 12.000 lidí.
Připojení elektrárny do distribuční sítě se plánuje do konce roku. Odborníci ve Vítězné rok měřili větrný potenciál. Zjistili, že jde o jednu z nejlepších lokalit pro umístění elektrárny v Královéhradeckém kraji. Firma Eldaco chtěla původně v obci postavit dva větrníky, a to už v roce 2010. Avšak projekt, také kvůli složitému povolovacímu procesu, nabral zpoždění. Od stavby druhého větrníku společnost nakonec ustoupila.
Elektrárna se nachází ve výšce 560 metrů nad mořem a nacházet se tam bude ještě dvacet let, podle délky její životnosti, poté bude demontována a odvezena.
Vlastní stavba stožáru začala 2. října 2014. Elektrárna měla stát asi 9. října, ale vzhledem ke komplikacím při přepravě, kdy byl poškozen jeden list vrtule, se dostavba elektrárny trochu opozdila. 22. října byl dovezen náhradní list vrtule a ještě odpoledne, tedy spíše k večeru, byly listy vrtule usazeny na rotor. Hned následující den byl odvezen poškozený list vrtule. Tentokrát neprojížděli přes pilníkovské náměstí, ale přes Hradčín.
Jeřáb, jež pomáhal při stavbě měřil 140 metrů a patří mezi nejvyšší ve střední Evropĕ.
Nejobvyklejším využitím větrné energie jsou dnes větrné elektrárny, které využívají síly větru k roztočení vrtule (větrná turbína). K ní je pak připojen elektrický generátor. Teoreticky získatelný výkon je přímo úměrný třetí mocnině rychlosti proudící vzdušné masy. Protože rychlost větru značně kolísá, nedosahují větrné elektrárny po většinu doby nominálních hodnot generovaného výkonu.
V historii se místo převodu na elektřinu přímo konala nějaká mechanická práce. Větrný mlýn například mlel obilí, větrnými stroji se čerpala voda, lisoval olej, stloukala plsť nebo poháněly katry. Vítr se také používá k pohonu dopravních prostředků, nejvíc u lodí (plachetnice).
Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v ČR k 31. 12. 2013 přesáhl 269 MW. V roce 2013 větrné elektrárny vyrobily 473,9 GWh, což je 0,7% hrubé konečné spotřeby v ČR.
Zatím největší větrnou farmu na světě mají v Texasu (USA). Byla spuštěna 1. října 2009. Větrná farma Roscoe má výkon 781,5 MW a je tvořena 627 větrnými turbínami. Roscoe je schopna pokrýt spotřebu 230 000 domácností.