Dušan Samo Jurkovič
Narodil se 23. srpna 1868 v Turej Lúke u Myjavy, pocházel ze šesti dětí, otec Jiří a matka Emílie. Byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf.
Navštěvoval evangelickou církevní školu v Brezové, maďarskou měšťanskou školu v Šamorině a nižší gymnázium v Šoproni. Dále studoval na Státní škole řemesel ve Vídni, kde studoval odbor stavitelství v oddělení profesora Rudolfa Feldscharela. Praxi absolvoval u architekta Blažeje Bully.
Pracoval v projektové kanceláři architekta Michala Urbánka ve Vsetíně.
Dále studoval lidové stavitelství Valašska a pokračoval v národopisném studiu zaměřeném na stavitelství ve dřevě – zkoumal výzdobné motivy, konstrukční principy a funkční souvislosti lidových staveb.
Usadil se v Brně, kde působil jako samostatný architekt. Roku 1903 uzavřel manželství s Boženou Bartelmusovou se kterou měl 3 syny ( Jiří, Jan a Pavel).
Věnoval se rekonstrukcím historických objektů. Stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze.
Byl majitelem cihelny v Trnavě, kde byl první vakuový lis na výrobu cihlových tvárnic na Slovensku.
Pracoval v oddělení vojenských hrobů při velitelství v Krakově.
Po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě.
Byl pověřen přípravou pohřbu generála dr. Milana Rastislava Štefánika na Bradle. Stal se vládním komisařem Úřadu pro zachování uměleckých památek na Slovensku a čestným členem Masarykovi Akademie práce.
Inicioval vytvoření zákona na ochranu přírodních zvláštností a dosud neobjevených archeologických památek. Na 1. Valném shromáždění Umělecké besedy slovenské byl zvolen za generálního předsedu a čestného (zakládajícího) člena UBS.
Navrhl a postavil rodinné sídlo v Bratislavě. Stal se předsedou Společnosti Slovenského vlastivědného muzea a spoluzakladatelem muzea v Bratislavě.
Umírá 21. prosince 1947 v Bratislavě. Pohřben byl na evangelickém hřbitově, odkud byly v listopadu 1948 jeho ostatky převezeny na hřbitov v Březové pod Bradlem.
Během svého života získal mnohá ocenění:
- Zlatá medaile 1. třídy za architekturu
- Čestný člen Klubu za Zlatou Prahu
- Čestný doktorát filozofie na universitě J.A. Komenského v Bratislavě
- Čestný člen Umělecké besedy v Praze
- Titul Národní umělec (jako první architekt)
In memoriam mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání I.třídy a Řád T.G. Masaryka I. Třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva
Publikace:
Pustevny na Radhošti, serie sešitů „Práce lidu našeho“, Mohyla Dr. M.R. Štefánika na Bradle …
Práce:
- Libušín a Maměnka na Pustevnách
- Lázeňské budovy a kolonáda v Luhačovicích
- Vlastní vila v Brně-Žabovřeskách
- Vila Dr.Náhlovského
- Mohyla Milana Rastislava Štefánika
- Budovy visuté lanovky Tatranská lomnica – Lomnický štít
- Jurkovičova rozhledna
Libušín a Maměnka na Pustevnách
3. března 2014 byl objekt chaty Libušín zasažen velkým požárem, který chatu těžce poškodil. Libušín by měl být s využitím evropských fondů opraven do jara r. 2017.
Vila Dr. Náhlovského
Nachází se v Praze, Suchardově ulici č.4. Vilu navrhl v roce 1907 pro spoluzakladatele Československého statistického úřadu JUDr. Jana Náhlovského a jeho ženu Luisu.
Početné arkýře a lodžie, umístěné po obvodu stavby, dodávají vile romantizující ráz rodinného bydlení. K lidovému stavitelství odkazuje předsunutý vstup a barevně ornamentální detaily. Nad sedlovou střechou vystupuje převýšený střední trakt, zakončený štítem s oblými liniemi.
Vila Dr. Náhlovského (viz. Waypoint Vila)
POZOR
MYSLETE
Nevydávejte se na keš bez řádného vybavení.
Nepřeceňujte své schopnosti.
Dodržujte zásady bezpečného lezení.
Používejte bezpečnostní pomůcky jako je přilba.
Odlov je na vlastní nebezpečí.