Když jen tak lehce zavadím o historii Nuslí, tak první písemná zmínka o obci Nusle pochází z roku 1086 po korunovaci prvního českého krále Vratislava. Název tehdy nebyl Nusle, ale Neosvětly, Nostuly, Nůsly, Neosvitly či Neovstlí. Ves tehdy náležela k majetku Vyšehradské kapituly a ve středověku převážnou část jejího území tvořily vinice, vinařské domky, mlýny na Botiči, masné krámy, usedlosti (Bučanka, Bělka, Terebovka, Reitknechtka, Formanka), dále tu byl zájezdní hostinec nebo hájovna. Počátkem husitské revoluce se Nusle dostaly do majetku měšťanů Starého a Nového Města pražského, v jejichž vlastnictví zůstaly až do roku 1547, kdy je po nezdařeném stavovském povstání král Ferdinand I. Habsburský zabavil a daroval klášteru mnišek Strážkyň Božího hrobu ve Světci u Bíliny, po jehož zániku panství připadlo zpět královské komoře. Císař Maxmilián I. roku 1575 prodal Dolní Nusle Novému Městu, zatímco Horní Nusle koupil Hynek Krabice z Veitmile.
Když se v držení vsi Horní Nusle vystřídalo několik majitelů, koupil ji roku 1627 Sezima z Vrtby. Jeho vnuk Jan Josef z Vrtby přikoupil Dolní Nusle a spojil je v jednu ves. K Nuselskému dvoru přistavěl na místě dnešního Náměstí bratří Synků Nuselský zámek a roku 1694 pivovar. Před rokem 1750 bylo v Nuslích mimo budov panství a Nuselského pivovaru 35 obytných domů. Roku 1758 Vrtbové svůj letní zámek v Nuslích prodali majiteli zámku Dobříš, hraběti Jindřichu Pavlovi z Mansfeldu. po jeho smrti dědila Nusle jeho dcera Marie Isabela Colloredo-Mansfeld. Roku 1795 je koupil kníže Josef Václav Paar a rozšířil tak své dosavadní panství z Vršovic a Podolí-Dvorců.
Roku 1797 některé statky získal Jakub Wimmer, zbohatlý jirchář a koželuh, armádní dodavatel, posléze povýšený do šlechtického stavu. Jeho zásluhou byly po roce 1814 pozemky zvelebeny v empírovém a romantickém duchu, zakládány cesty, hrazeny parcely, vysazovány stromy a venkovský ráz mizel, avšak většinou zmizely i vinice.
Průmyslová revoluce 19. století Nusle velice ovlivnila - vyrostly zde řady činžovních domů, jimž ustoupil třeba i výše zmíněný zámek a mlýn (docela pěkně se o této části historie rozepisuje multikeš Namesti Bratri Synku). Z Nuslí se stalo město a velká část kulturního života se pak soustředila kolem vybudovaného pivovaru a Folimanky (trochu více se dozvíte u popisu první stage). Přelom století zanesl do výstavby prvky secese, zkuste se projít třeba po Náměstí Bratří Synků a pokochat se, mnoho budov prošlo nedávno rekonstrukcí. Roku 1922 se pak Nusle stávají částí Prahy a stavebně se dále rozvíjejí především ve své jižní části.
Nyní bych se s procházkou vrátila právě do toho konce 19. a začátku 20. století. Je na Vás, jaké pořadí při zjišťování indicií zvolíte, ale finále nebude daleko právě od poslední stage tohoto listingu. Waypointy jsou značeny jako místa, kde byste přibližně měli stát, když budete zjišťovat to, co je potřeba.
Stage 1: Nuselský pivovar (Bělehradská 13/7, na úvodních souřadnicích)
Jak už jsem naznačila výše, byl založen v 17. století, konkrétně v roce 1694. Ve své době to byl největší průmyslový pivovar v tehdejší Střední Evropě. V roce 1960 byl změněn na sladovnu a většinu budov od té doby obsadily České vinařské závody (nalézá se zde největší sud na víno v České republice).
K pivovaru patří zahrada, známá z knihy Jaroslava Foglara (Hoši od Bobří řeky), v níž býval altán pro hudbu a ze světové výstavy Expo 1967 v Montrealu sem byla přemístěna Koliba U Pastýřky i s cimbálovou muzikou. Ta dosud funguje v bývalé Nuselské pivovarské zahradě, která byla ještě za první republiky též místem Vánočních, Velikonočních a Svatodušních trhů i baráčnických setkání, dnes dokonce v rozšířené stylové podobě. Klasická Nuselská pivovarská restaurace tam byla v provozu od dob "první republiky" až do roku 1999, naposledy pod názvem "Nuselská pivovarská zahrada" (Nusle čp.55), kdy se již točilo pouze plzeňské pivo (Prazdroj), se vchodem od altánu z pivovarské zahrady a z Bělehradské ulice.
Budovy pivovaru byly rekonstruovány v roce 1876, 1929 a 1935. Od roku 2000 jsou kulturní památkou (Nusle čp.10). Dobře zachována je i hlavní vstupní brána z Bělehradské ulice (vpravo od budovy Nusle čp.7), ozdobená dvěma pivovarskými sudy z roku 1918, z níž se ztratila pouze velká bronzová ozdobná písmena N.P. (znamenající Nuselský pivovar, nikoliv národní podnik - v roce 2012 byla prázdná místa v oválech brány zaplněna písmeny ČVZ, znamenající zkratku Českých vinařských závodů, působících ve velké části areálu). Dnes u Botiče čeká Nuselský pivovar na svou budoucnost, neboť představuje velký kus historie této pražské čtvrti.
Co bude Vaším úkolem:
V místě úvodních souřadnic stojíte naproti vjezdu do areálu. Z ozdobných prvků tu jsou ty zmíněné sudy, ale také zavěšené lucerny. Kolik jich je na obou stranách vjezdu dohromady? To je A.
Stage 2: Kopista & Dubský (Ctiradova 1, N 50° 03.927 E 014° 26.570)
Tahle budova mne vlastně k nápadu založit tuhle keš přivedla. Na první pohled je patrné, že to musela být nějaká továrnička, ale v dnešní době se zde nachází převážně kanceláře. Inu, aspoň nějak dům žije a nechátrá.
Budova patřila původně firmě Kopista & Dubský a byla založena pravděpodobně roku 1909. Po několika stoletích, kdy v Praze nepracovaly žádné sklárny, byla tato jedna z prvních, které byly v Praze a okolí založeny. Firma proslula hlavně jako továrna na hodinková skla, ve své době byla jedna z největších v naší zemi. Sklíčka se zde řezala, lisovala, brousila, leštila a poté kontrolovala zvláštním měřícím zařízením, které sám Ing. Kopista vynalezl. V roce 1935 si továrna zřídila i vlastní transformační stanici a později byl sortiment rozšířen o výrobu zrcadel a fasetových skel. Roku 1948 byla továrna vyhláškou ministra průmyslu jako mnohé další znárodněna. Co bylo v budově potom už jsem nezjistila a nejsem ani místní rodák, takže pokud byste třeba někdo něco věděl, nebráním se doplněním 
.
Drobná zajímavost: pokud jste někdy šli po nedalekých Nuselských schodech (mají také keš Nuselske schody), mohli jste si všimnout velké vily v alpském stylu - patřila právě panu velkopodnikateli Dubskému.
Co bude Vaším úkolem:
Když se postavíte na zaměřené souřadnice a podíváte se na budovu bývalé továrny, uvidíte, že jí z prostředka střechy vyrůstá komín. Je zpevněn několika obručemi. To bude Vaše B. (P.S. Zjistila jsem, že komín je docela dost dobře vidět třeba i ze zastávky tramvaje Otakarova, tak kdybyste si nebyli jistí, tam to bude na beton. Prostě tu budovu kdyžtak obejděte.)
Stage 3: Kretschmerova továrna (Vlastislavova 11, N 50° 03.894 E 014° 26.568)
Díváte se na objekt, který jako textilní továrnu založil ještě na konci 19. století za Rakouska - Uherska továrník Otto Kretschmer, původem z Nové Paky. Textilní tradice jeho rodu sahá až do roku 1626, o čemž svědčí cechovnický jmenovací dekret cechu punčochářského podepsaný Ferdinandem II. V nejvyšším patře nuselské továrny vybudoval pan majitel galerii, a tak se nuselská továrna stala i centrem kulturního života. Kretschmerova sbírka porcelánu stejně jako kolekce Mařákových obrazů byla vyhlášená. Dnes je unikátní sbírka obsahující vídeňský a pražský porcelán v Umělecko-průmyslovém muzeu, kam byla uložena těsně před válkou. Většina rodiny Kretschmerových bohužel zahynula v koncentrácích, závod byl znárodněn a přičleněn k závodu Pleas. Budova jako výrobní objekt sloužila nejspíš až do poloviny 20. století. Vzhledem k tomu, že devastace celého továrního objektu za minulé politický éry byla ohromná, nebylo možné v textilní výrobě dále pokračovat. V dnešní době se objekt využívá zčásti jako kanceláře a zčásti je tu bowlingová herna a točí tu docela dobré pivo.
Co bude Vaším úkolem:
Podnik Bowling v Továrně má zajímavě řešené vstupní dveře - není tam vysloveně klika, ale ... řeněme nářadí. Kolik nástrojů to otvírání zvenku tvoří? Tím získáte C.
---
Teď se kousek přesuňte - můžete buď jít pěšky, nejlépe Čestmírovou a pak Bartoškovou ulicí, můžete se tak "pokochat" atmosférou Nuslí, které tady nabírají trochu ducha chudinských čtvrtí. Možná také zahlédnete tohle, schválně, jestli si všimnete... Ale pro výpočet to není povinná zastávka.
Druhá možnost je přesun tramvají jednu stanici z Náměstí Bratří Synků na Horky (tram 11 a ve všední dny i 6).
Stage 4: Regula - ETA (Bartoškova 22, N 50° 03.771 E 014° 26.982)
Tady musím trochu nostalgicky zavzpomínat na svou první tradičku, která se právě Regule a nedaleko stojícímu závodu pana Herolda, o kterém bude ještě řeč, věnovala. Založil ji Mel-Man a bohužel už je v archivu (GC21K3A). Já z ní budu trochu čerpat.
To, co vidíte dnes, je už jen iluze, z původní budovy zůstal prakticky jen styl a skelet a má komplet nový kabát plus přístavby. Šlo původně o budovy továrny ETA, které vznikaly v letech 1924-25 (vlastní podnik byl založen již v roce 1921). Továrna Regula - ETA se specializovala na výrobu cenově přístupného sortimentu elektrických hodin, počitadel, masážních přístrojů, radioaparátů, hracích automatů, chladících přístrojů, ledniček apod. V době prosperity ve 20. letech 20. st. vyvážela továrna více než 30% výrobků a zaměstnávala 300 az 350 lidí. 
Za hospodářské krize 30. let klesl počet zaměstnanců na 200, ale i to bylo úctyhodné číslo. Tradice výroby ve zdejších budovách se udržela až do roku 2006, kdy byla ukončena. Poté budova sloužila občas jako kulisa pro natáčení filmů nebo např. seriálu Expozitura.
Nově se budova transformuje do převážně bytového objektu pod názvem Liberty Building. Těžko říct, zda je to dobře nebo špatně, o tom si může každý udělat svůj názor. Jako milovník industriální architektury trochu smutním po původní budově, ale na druhou stranu objekt už jen chátral...
Co bude Vaším úkolem:
Stojíte u SV strany původní budovy. Jedním z mála výraznějších architektonických prvků na budově byly svislé pásy, které probíhaly přes celou fasádu přes všechna patra a nahoře končily konzolou (viz aktualizované foto). Vaším úkolem bude spočítat všechny na této straně budovy, ale mimo ty, které už patří k nárožní "věži". Tím získáte D. (mělo by to být 2místné liché číslo)
Stage 5: Herold (Bartoškova 28, N 50° 03.722 E 014° 27.129)
Blížíme se ke konci procházky, čeká Vás předposlední zastávka před bývalou továrnou pana Jaroslava Herolda. Areál byl postaven kolem roku 1909 a v té době spadal do katastru Vršovic. Původně se zde vyráběly prací stroje, byla zde výrobna, sklad i obytný dům pro pana továrníka. Po první světové válce se areál dostal do rukou armády a byla zde zřízena vojenská automobilová zbrojovka. Bohužel od té doby se o budovy až tak moc nepečovalo, devastace probíhala až do roku 2003, kdy ministerstvo obrany prohlásilo areál dílen v Bartoškově ulici za nadbytečný a převedlo ho na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SUJB). Ten se pustil do rozsáhlé a nákladné rekonstrukce a dostavby celého areálu. Objekt tím zachránil, vkusně opravil, a dal mu zcela nový smysl a účel - v současné době se zde nacházejí špičková vědecká pracoviště Státního úřadu pro radiační ochranu. V souvislosti s rekonstrukcí zde také v roce 2004 proběhl archeologický výzkum, který odkryl pozůstatky osídlení až z doby bronzové. V areálu ústavu pak vzniklo malé muzeum, které je možné po předešlé domluvě navštívit (zkuste se podívat sem). Jen ještě malá poznámka - ta velká šedá budova, ve které je v přízemí galerie, k areálu nepatřila, jednalo se o Fialovy parní mlýny z roku 1909. Komín patřil také k mlýnům.
Co bude Vaším úkolem:
Před vchodem do úřadu stojí lampa - podívejte se na její šestimístné číslo a předposlední číslice bude Vaše E.
Stage 6: Továrna na klobouky (Kloboučnická 13, N 50° 03.697 E 014° 26.975)
K poslední stage mám už jen trochu informací - dům si nechal postavit roku 1913 (někde uvedeno 1914) pan Stanislav Bartoš, který tu vyráběl pánské a dámské slaměné klobouky a oděvní doplňky a ty prodával ve svém obchodním domě na Palackého třídě 13. V roce 1922 firma přistavěla na budovu další 2 patra, jimž padl za oběť výrazný kubistický štít budovy, a která již nemají tak sladěnou fasádu s těmi staršími poschodími. Po znárodnění továrnu užíval národní podnik Tonak (TOvárna NA Klobouky založena v roce 1799 v Novém Jičíně). Památkou na tuto činnost je dodnes název celé ulice - Kloboučnická.
Co bude Vaším úkolem:
Na nepříliš členěné, původně prý ve stylu zjemnělého kubismu stylizované, fasádě se v úrovni druhého patra nachází ozdobné prvky (u horní části oken). Jejich počet Vám dá F.
Zdroje:
wikipedie
waymarking.com
https://www.facebook.com/pages/Pragensia/221481494697338?fref=photo
Pořad ČT1: Rodinné stříbro - Svět černobílé fotografie
http://www.glassrevue.cz/
stránky podniku Bowling v továrně
listing cache Regula a Herold (autor Mel-man)
http://usedlosti.ctrnactka.net/pos32.htm
KEŠ SE NACHÁZÍ NA SOUŘADNICÍCH, KTERÉ ZÍSKÁTE DLE VZOREČKU:
N 50°03,(F+C)(C)(E)
E 014°26,(D+A-B)(B)(F)
Jednotlivé závorky se mezi sebou nenásobí. Součet všech získaných indicií je 37.
Keš
Krabička je velikosti větší micro, nechci a nemám moc možností takhle v ulicích někam umisťovat větší kontejner, ale věřím, že zajímavý zde je spíš ten listing a procházka.. no a bodík to bude každopádně . Buďte opatrní, auta jezdící kolem Vás asi až tak vzrušovat nemusí, ale lidi se mohou dívat, keš vypadá dokonce monitorovaně, ale nebojte, není. Keš jsem (aspoň věřím) umístila tak, že půjde odlovit prakticky skoro za chůze . Je dokonce v takové výšce, že dosáhne i vozíčkář, jen přeci jen 1,5 km není až taková brnkačka, tak to nechávám případným kačerům vozíčkářům na zvážení. Signál mezi budovami někdy trochu lítá, ale mapa by Vám měla pomoci. HLAVNĚ NELOGUJTE PŘÍMO U MÍSTA ULOŽENÍ, ALE COURNĚTE SE NĚKAM DÁL! Hodně štěstí při hledání.
Poděkování patří i geokolegovi Tigi1969, který mi pomáhal s html kódováním a provedl mi betatest.