Třetí keš z mini série, která vás má provést po třech největších závrtech v Moravském krasu a nakonec vás zavede do míst, kde vzniká říčka Punkva. Keše se nacházejí nedaleko žluté turistické značky vedoucí ze Sloupu na Macochu nad Pustým žlebem.
Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů, ve kterých se soustřeďuje prosakování povrchových vod do podzemí. Nejčastěji jde o sníženiny kruhového, oválného, protáhlého i nepravidelného půdorysu a nálevkovitého, válcovitého i miskovitého tvaru, s rozměry do několika desítek metrů hloubky a někdy i stovky metrů v průměru.
Městikáď je kotlovitý závrt o průměru 106 metrů. Dosahuje hloubky 16 metrů a její obvod měří 280 metrů.
"Městikáď - ... Svahy jsou travnaté, dno zabírají políčka a loučka; severovýchodní strana je zarostlá kolem skalek křovinami. Mezi těmito skalkami byly otvůrky zvíci pěsti, z nichž bylo v některých letech slýchat jakoby hukot daleko proudící vody. Odposlouchávající aparát "akustel" to plně potvrzoval a co nejhlavnější, časem se tu dral i prudký průvan ze země. O "obrovském jezeru pod Městikádí" mně vykládali všichni rolníci z Ostrova, kteří pracovali na svých polích kolem Městikádě, neboť závrt patří do ostrovského katastru a slov Městikáď je jistě prastaré pojmenování lidové "mísím v kádi". "
ABSOLON, Karel. Moravský kras.
Při otevření tohoto závrtu v únoru 1934 objevili v hloubce 50 m neznámé podzemní prostory. Chvíle nadšení profesor Absolon shrnul těmito slovy: "Naše hodina zase udeřila! Jsme patrně ve vrcholku ohromného komínu a pod nohama máme hlubinu na 70 m. Zítra začne sestup! Je připraven stometrový drátěný žebř a lana téže délky. Zítra rozhlaholí se naše hlasy ve fantastických prostorách a snad stihneme břehy podzemní Punkvy, která tu musí splynout opodál na poloviční cestě mezi Sloupem a Macochou. Nastane pomyslitelně nejdramatičtější chvíle v dějinách Moravského krasu. Nastoupíme objevitelský postup ze středu neznáma, proti vodě ke Sloupu, proti vodě k Holštejnu, po vodě k Macoše…"
Ale vše dopadlo jinak. Následující den, 7. února 1934, byla výdřeva šachty zničena patrně úmyslně založeným požárem. Dnes již víme, že tato šachta skutečně směřovala do prostor Říceného dómu v bludišti Milana Šlechty - nebýt požáru, mohla být Amatérská jeskyně objevena o 35 let dříve a pravděpodobně by byla zpřístupněna veřejnosti.
Tento závrt bohužel turistická značka míjí, ale bývalo to jinak - na stromech nad závrtem lze stále ještě objevit na několika místech značky žluté významové odbočky, ale pěšinu mezi stromy v podstatě nelze rozpoznat :-(
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo "C" a "D".
Zdroj:
http://www.alena.ilcik.cz/1203-pusty-zleb.php
http://www.treking.cz/regiony/tri-zavrty.htm
Související keše:
Závrt Měšiny
Závrt Dolina
Kde se rodí Punkva - bonusovka
V období vrcholné vegetace může být lov ztížen.
Pohodový lov přeje GennaTeam.