Velký slánský rybník
Historie rybníkářství ve Slaném a okolí
Koncem 15. stol. byly ve Slaném a jeho nejbližším okolí desítky rozsáhlých rybníků. Cech rybářský byl pak ve městě vedle cechu vinařského jedním z nejbohatších. Tuto skutečnost dokládá i pískovcový hranolový sloup vinařů a rybářů zdobený révovím s kapličkou na vrcholu, který dnes můžete nalézt pod silnicí od Slaného k Dolínu. Tehdejší výlovy bývaly událostí přitahující lidi z širokého okolí. Ryby, zvláště kapři, štiky a pstruzi se často ocitaly až na královské tabuli. První ránu rybníkům zasadila třicetiletá válka. Tehdy jich vzalo mnoho za své - nebylo sil, ani peněz na udržování hrází a voda začala zaplavovat úrodnou půdu. Po bitvě na Bílé hoře pak zasadil rybníkům poslední ránu hrabě Jaroslav Bořita z Martinic, který rušil další. Během 240 let zanikla sláva slánských rybníkářů úplně. Celkem bylo zrušeno 97 rozsáhlých rybníků.
Rybáři ve Slaném
V okolí Slaného není tekoucích vod, kromě několika malých potoků, ve kterých nejsou ryby. Sportovní rybáři jezdili na řeky Ohři, Berounku, Vltavu či Labe, jenž ovšem byly daleko. Proto se v roce 1937 na podnět Jindřicha Skorkovského sešlo několik rybářů, kteří se dohodli, že založí ve Slaném Rybářský kroužek. 14.listopadu 1937 došlo k ustavující schůzi Rybářského kroužku, která se konala v hostinci „Na plovárně“. Tento hostinec stojí přímo u Červeného rybníka. První členská schůze byla svolána 16. listopadu 1937. Na této schůzi byl schválen návrh stanov a sportovní řád. Zakládajících členů bylo jedenáct. Předsedou byl zvolen Jindřich Skorkovský. První rybník, na kterém rybářský kroužek hospodařil byl tzv. „Červený rybník“, který rybáři dostali od města Slaného. Rybník se nachází v těsné blízkosti vlakového nádraží. V roce 1940 byl dle nařízení úřadů ustaven tzv. „Rybářský spolek“. Nové stanovy byly schváleny Okresním úřadem a předsedou byl opět zvolen Jindřich Skorkovský. V roce 1942 se funkce vzdal a předsedou spolku se stal Josef Jakubka. Od roku 1951 se rybářská organizace označuje jako „Lidový rybářský spolek“.Tyto spolky již měly dnešní podobu a celostátně byly řízeny „Jednotou rybářů v Praze“. Spolek již hospodařil na více vodách. V záznamech jsou uváděny rybníky : Mlýnský, Studeněveský, Řisutský, Malíkovický, Ledecký, Ovčárský, Panský zvaný „Panda“. Ve Studeněvsi byla vybudována výtěrná soustava u Cukrovarského rybníka, který býval součástí Clam – Martinického cukrovaru. Sportovně se chytalo na rybnících : Studeněveský, Malíkovický a Ledecký.
Budování Velkého slánského rybníka
V roce 1951 byl mezi obcí Studeněves a Slaným vybudován Slánský rybník zvaný„Přehrada“ později „Novas“, který sloužil jako retenční nádrž pro město Slaný. Jelikož hráz rybníka propouštěla, musela být několikrát opravována a rybník byl osazován rybami až od roku 1954. Oficiálně byl Slánský rybník předán do užívání až v roce 1956. V květnu roku 1971 byla provedena generální oprava hráze Slánského rybníka, jejímž investorem byl pražský závod „Povodí Vltava“. Vnitřní polovina hráze byla obložena panely, koruna hráze kameny a spáry byly zalévány betonem. Práce trvala celý květen, na opravě se podílelo i 52 členů ČRS MO Slaný. V této podobě známe rybník i dnes.
Velký slánský rybník - foto TwiceRaP
Ve vodách dnešního Velkého slánského rybníka můžete ulovit nejenom velké kapry, štiky, tolstolobiky, ale i sumce a jesetery. Kapitální úlovky si můžete prohlédnout zde. Doufáme, že se Vám podaří ulovit i nový přírůstek Velkého slánského rybníka, který naleznete na souřadnicích této tradiční keše. Přejeme Vám hodně úspěchů.
Informace k uložení keše:
Keška je umístěna v místech, kde můžete snadno Vy i krabička spadnout do rybníka. Dbejte proto prosím při jejím odlovu zvýšené opatrnosti. Vnitřní schránka kešky je proti vypadnutí zajištěna západkou, kterou nezapomeňte po zalogování vrátit na své místo. 
Zdroj informací: ČRS MO Slaný www.rybarislany.cz
