I.Skalní sklep
V r.1859 začal vrchnostenský sládek Filip Kreitner provozovat opět výčep piva v panském Skalním sklepě (dnes II.Skalní sklep). Na obranu svých zájmů se Spolek právovárečných měšťanů rozhodl koupit pozemek se stodolami zvaný Scheuer grund (Ve stodolách) od Johana Jaschkeho. Pozemek se nacházel v romantickém údolí Stodolního potoka,asi 200 pod panským Skalním sklepem.Zde bylo 10.října 1859 započato stavitelem Franzem Wankem s ražbou skalního tunelu. 15.dubna 1860 byla ražba ukončena s výslednou délkou 11 a ½ sáhu. Ihned po dokončení ražby nového Skalního sklepa požádal spolek o koncesi a začal čepovat své pivo. Následně byl prostor před sklepem vyrovnán a osázen stromy.Hned nato následovalo zbudování dřevěné kuželny se dvěmi dráhami. Ještě téhož měsíce dne 17.dubna 1860 byla započata také stavba obytného domu ve švýcarském stylu,s vyhlídkovou galerií. Práce na nově budovaném I.Skalním sklepě byly ukončeny slavnostním vztyčením báně dne 27. června 1860. Nově vzniklé výletní hostince I. i II. Skalní sklep na lokalitě Ve stodolách začaly získávat na oblibě a proto oba pivovary jak panský tak i měšťanský začaly zdokonalovat výrobu piva. Proto Spolek právovárečných měšťanů zakoupil pozemek hradebního příkopu od Johana Köhlera vedle městského vězení ( katovna ),kde zbudoval lednici která sousedila přímo s kvasírnou měšťanského pivovaru. Stavební práce byly provedeny v r.1871. Ikdyž zlepšení jakosti piva a zdokonalení výroby bylo znatelné,boj s konkurenčním panským pivovarem byl velice tvrdý. Proto po dalším desetiletém působení rozhodl Spolek právovárečných měšťanů svůj pivovar prodat,včetně výletního hostince I. Skalní sklep. Vedl je k tomu špatný výsledek hospodaření a pohledávky věřitelů. Novým majitelem se stal Johan Ulrich,majitel domu č.177 na Horské ulici (dnes ulice Kopečná). Smlouva byla podepsána dne 12.11.1881. Nový majitel pak provozoval hostinec I. Skalní sklep až do konce II. světové války. Po odsunu německých obyvatel I. Skalní sklep pustnul až byly jeho poslední zbytky demolovány začátkem sedmdesátých let 20. století. Určitou renesanci areál prožil v sedumdesátých a osumdesátých letech 20. století,když tu bylo zbudováno ohrazení,jeviště a hlediště včetně nejnutnějšího zázemí pro letní provoz. Byly zde pak pořádány divadelní poutě,kulturní vystoupení,letní zábavy místních spolků,dětské dny a určitou dobu i hasičské soutěže o štít města Oder. Dnes areál znovu pustne. Snad přijde opět čas,kdy ožije opět společenským životem.
II. Skalní sklep
Konkurence mezi dvěma oderskými pivovary byla začátkem 19.století nebývale tvrdá. Zejména panský sládek Filip Kreitner vymýšlel stále nové možnosti jak nejlépe prodat své pivo. Na jeho popud nechala hraběnka Fürstenbergová v r.1824 razit ze strážního domku v údolí stodolního potoka sklepení o délce třiceti metrů. Tento takzvaný Skalní sklep sloužil k uskladnění piva z panského pivovaru,které zde vrchnost hodlala čepovat místnímu obyvatelstvu chodícímu zde každou neděli na procházky. Byl zde čepován kvalitní ležák vařený dle bavorské receptury,jenž vyžadoval dlouhé zrání (asi dva měsíce) v chladném prostředí. Toto prostředí mohl na tehdejší dobu vytvořit pouze objekt sekaný ve skále,jenž zaručoval po celý rok stálou teplotu 6-8° celsia. Před samotným sklepem stál původní strážní domek,z něhož byl vchod do tohoto sklepení vylámán. To znamená,že objekt hlídacího domku byl ještě mnohem starší. Zřejmě souvisí s dřívějšími pokusy (v r.1807) těžit v těchto místech galenit. Snahy panského sládka čepovat v turisticky atraktivním prostředí stodolního potoka bavorský ležák však nepřinesly očekávaný ekonomický výsledek,protože turistika v prvních desetiletích 19. století byla teprve rodícím se odvětvím v pohostinských službách. Rozvoj turistiky začal až za další čtvrtstoletí,po úplném zrušení nevolnictví (r.1848). Tento pokus oderské vrchnosti naopak vyhrotil vztahy se sdružením Právovárečných měšťanů,s nimiž se spory stále opakovaly již od 16. století. Teprve v r.1859 mohl panský pivovar vedený Filipem Kreitnerem svobodně bez jakéhokoliv soudního napadání podnikat v pohostinských službách ve dříve zbudovaném Skalním sklepě. Reakce měšťanů však byla téměř okamžitá. Právováreční měšťané ještě v tomtéž roce započali s budováním svého Skalního sklepa o 200 m. níže,na stejné lokalitě. Ten byl slavnostně otevřen 27.6.1860. Navíc byl tento konkurenční I. Skalní sklep lépe zařízen než II.Skalní sklep patřící oderské vrchnosti. Zdálobyse,že existence II. Skalního sklepa je zpečetěna. To se však ještě tak brzy neuskutečnilo,protože tentokrát již zapůsobila turistická poptávka. Oderský kraj se stal totiž turistickým rájem pro vídenskou smetánku,kterou zde začala dopravovat nová Ferdinandova železnice,která v r.1847 spojila Přerov s Bohumínem. Úplné spojení Oder s Vídní pak zabezpečila lokální trať Sůchdol n. O. – Budišov n.Budišovkou,která byla postavena r 1891. Pro panský II. Skalní sklep to znamenalo další rozšíření kapacity. Tou bylo zbudování prosklené tančírny,naproti hlídačského domku. Objekty II. Skalního sklepa pak zdárně plnily svou příměstskou rekreační funkci až do II: světové války. Posledním provozovatelem II. Skalního sklepa byl pan Heinz jenž bydlel do odsunu německých obyvatel v hájovně naproti oderského vodojemu. Po II. světové válce již toto pohostinské zařízení nebylo využíváno protože noví přistěhovalci z Valaška, Hané a odjinud z vnitrozemí ČR neměli k tomuto místu vztah. Proto staré muselo ustoupit nové době. V současnosti slouží zbytek II.Skalního sklepa Lesům ČR k uskladnění sazenic stromků. Ve sklepě v zimě tráví období spánku netopýři. Převážně se jedná o netopýry velké a netopýry černé. Časté návštěvy mladých dobrodruhů však způsobují jejich úhyn. Snad se objekt dočká uzavření,aby tito vzácní živočichové mohli zdárně přezimovat.
Znak na skále
Pozorný návštěvník si ještě dnes uvědomí,že areál I. Skalní sklep vznikl v prostoru dřívějšího kamenolomu,který sloužil městu k jeho výstavbě. Na jedné ze skalek si můžete všimnout vytesaného kruhového znaku. Ikdyž je věkem a počasím poškozen,lze rozeznat jeho výzdobu a text. Uprostřed znak znázorňuje dvě podané ruce,společně svírající alpskou protěž. Pozadí tvoří vysoké štíty hor. Pod podanými dlaněmi je vytesáno vročení 1924. V kruhu je pak uveden nápis – "TOURISTEN VEREIN - NATUR FREUNDE". Překlad zní asi takto - "TURISTICKÝ SPOLEK - PŘÁTELÉ PŘÍRODY".
Tato organizace byla založena ve Vídni r.1895. Sdružovala levicově smýšlející turisty v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Norsku a v dalších zemích. V ČR byla založena v r.1921. Ve vrcholných fázích měl spolek až 10 000 členů. Místní organizace spravovaly síť turistických chat a útulen. Ve všech zařízeních byla pro členy spolku jednotná cena za jídlo i nocleh ať to bylo třeba ve Švýcarsku nebo u nás. Organizace u nás zanikla nástupem fašismu v r.1938. Dodnes Přátelé přírody existují v německy mluvících zemích a mají apolitický sociálně demokratický charakter. V případě Skalních sklepů se lze domnívat,že v Odrách byla místní organizace založena v r.1924 a jejich ubytovacím zařízením byla budova hostince postavená ve švýcarském stylu.
zdroj: Květoslav Wiltsch, Historicko-Vlastivědný spolek v Odrách
Jak na keš
Najít keš bude pro někoho jednoduché, pro někoho možná trochu složitější. Vaším úkolem je najít skálu na které se nachází znak turistického spolku. Když dojdete až ke skále, nebude problém najít úkryt. Keška je přístupná i v zimě, ovšem je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Terén dávám 3,5 hvězdy, za sněhu a náledí si přidejte minimálně půl hvězdy.
Skála se znakem turistického spolku
Místo, kde stával 1. Skalní sklep (září 2014)
Místo, kde stával 2. Skalní sklep (září 2014)
Areál v současnosti (září 2014)