Hlavatice Traditional Geocache

Vítejte na mé další keši. Byť mám tento kousek přírody "kousek za barákem", přivedla mě k němu jedna challenge o Plzeňském kraji a to skrz jinou keš, která zde kdysi fungovala. Více info zde.

Začněme listing o keši jako takové. Jedná se o klasickou krabičku, však mě znáte, jde o místo ;-) Asi bych měl ještě vysvětlit, proč keš není úplně nahoře na skále. Důvod je ten, že ne každý je natolik zručný a odvážný aby tam vyšplhal, to zaprvé, a zadruhé nehodlám pak čelit nějakým problémům, že zezhora někdo spadl. Stačil případ na nedalekém hradě. A ani nemusím chodit na hrad. Na skále samotné je už jeden úmrtní štítek. Tím neříkám, že si na skálu nemůžete vylézt, to klidně můžete, ale lezete tam na vlastní nebezpečí. Keš je sice T3,5, ale jde tam jen o poslední kámen, poslední metr, dva. Jinak to není opravdu nic strašného. Ještě si dovolím upozornit, že pokud bude mokro, nebo namrzlo, bude skála klouzat. O mechu to platí také. Tak si dejte bacha.

A teď už trochu informací minimálně o místě. Začněme trochu ze široka, citací z knihy uvedené níže. Zbirožská vrchovina se rozkládá na vulkanických horninách křivoklátsko-rokycanského pásma. Hluboce zařízlá údolí potoků a potůčků tvoří se skalnatými vrcholky kopců a táhlými hřbety intenzivně členitý reliéf. Díky své nesmírné tvarové různorodosti a nepřístupnosti je to jedna nejhodnotnější část dnešního Křivoklátska. A právě do tohoto kousku přírody Vás chci zavést tentokrát a to na skálu jménem Hlavatice. Tolik na úvod a nyní něco přímo k této skále. Proč se vlastně Hlavatice jmenuje tak jak se jmenuje? Kdysi připomínala obří hlavu, ale ve 40- letech minulého století byla poničena dvěma mladíky, kteří sem nainstovali výbušniny a část skály tak shodili. Kdysi, ještě v době kdy skála byla celá, se pod ní hrávala ochotnická představení. Fráňa Šrámek ji zakomponoval do svého díla Stříbrný vítr. Na jeho počest byla část zelené turistické značky vedoucí kolem pojmenována jako stezka Fráni Šrámka. Nejstarší dochované fotografie pochází údajně z přelomu 19. a 20. století od zbirožského fotografa Josefa Nováka, ale i nejslavnějšího zbirožského rodáka Josefa Václava Sládka, který ke skále často chodíval. Jako námět na obraz si Hlavatici vybral i malíř Jára Pik. Kousek od skály se nachází i stejnojmenné rekreační středisko.

Zdroj: Krajem buližníkových skal - Bc. Eva Svobodová; vlastní znalosti

Pechouškům děkuji za provedený betatest a informace o Hlavatici.

Dobová fotografie z roku 1913 od rybníku Kravák. Vzadu je vidět Hlavatice. Převzato se souhlasem od EVAZDE z jejího soukromého archivu. Děkuji za poskytnutí fotky.