Julčin parčík
![]()
Dřeviny, které kolem sebe vidíte, vznikly náletem semen na pozemek, kde se asi před 20 lety přestala sklízet tráva. Porost kolem vás je příklad, že konečné stadium na ploše, kde se přestalo hospodařit, je vždy LES. Půjde v závislosti na stanovišti o les různé dřevinné skladby a kvality. V této lokalitě konkrétně jde o les listnatý, s přibývající nadmořskou výškou pak bude postupně smíšený až zcela jehličnatý. Po dosažení určité hustoty a výšky takto vzniklých porostů je na člověku, aby začal náletový les vychovávat k obrazu svému. Pradávné rčení našich předků, že „LES SE VYCHOVÁVÁ SEKEROU“, bude platit pořád. Čím hustší nálet, tím častější musí být prostřihávka, následně prořezávka a nakonec probírka. Závisí na zkušenostech a znalostech, jak často a jak intenzivně se bude les prořeďovat. Například v horách je důležité, aby se stromy navzájem nedotýkaly větvemi a sníh po nich mohl sjíždět. V hustých porostech sníh koruny spojí a porost je tak náchylný k plošným vývratům a zlomům v důsledku bořivých větrů.
Vraťme se nejen k této konkrétní lokalitě:
Pozemek patří společnosti Vítkovice, a.s. a je vedený jako orná půda. Kolik podobných pozemků na území Ostravy je?! Ve městě jsou desítky firem, které podobné pozemky vlastní, nejsou pro ně důležité a „dozví“ se o nich, až se na nich vyskytne nějaký problém. Většinou různé výkopy pro síťové stavby nebo pád větví někomu na něco.
Po celém městě vidíme vysázené vzrostlé stromy za statisícové náklady jako tzv. NÁHRADNÍ VÝSADBY. Tyto stromy jsou mnohdy zcela nesmyslně vysazovány v těsné blízkosti budov, pod elektrovody, v malé vzdálenosti od sebe nebo přímo pod koruny vzrostlých stromů. Každý ví, že bříza vyroste i v okapu, tak proč je úřady vysazují za několik tisíc korun za 1 kus? Odpověď je: aby naplnily ustanovení zákona č.114/1992 o ochraně přírody. Bezmyšlenkovitě, bez odpovědnosti za později vzniklou škodu, za kterou už postiženi nikdy nebudou.
![]()
Náhradní výsadby - špatně!
![]()
Tohle ne!
![]()
Všechno špatně
Přitom by stačilo prosadit, aby místo těchto náhradních výsadeb byly pěstebními zásahy za desetinu ceny vychovány potenciální lesní porosty nebo parčíky na daleko větších plochách, které jsou k disposici, než je Julčin parčík. Tuto cestu však nikdo neprosadí, nebuďme bláhoví. Politické body se získávají přece snadněji. Z billboardů kolem cest víme jak.
V Julčině parčíku rostou převážně jívy, což je sice potrava pro včely, ale z hlediska kvality parkové nebo hospodářské se jedná o dřeviny nulové hodnoty. Dále je tu bříza, javor a v nejnižší etáži sporadicky dub, jasan a lípa. Kdyby se v současnosti provedla prořezávka se zaměřením na odstranění jívy, došlo by k prosvětlení porostu a tím k podpoře růstu ostatních dřevin. Každých 5 let opakovaným zásahem se zaměřením na kvalitní jedince cílových dřevin by se dalo dosáhnout po možná už dvou desetiletích krásného parčíku. Lokalita sice nic moc, zrovna tady by se asi na lavičkách nesedávalo, ale podívejte se na jiná atraktivnější místa!
Pro zajímavost: Na celé této ploše by cena jednoho zásahu stála zhruba tolik, jako výsadba jednoho třímetrového stromu ve městě.