Tato nenáročná multi-cache je věnována městu Týn nad Vltavou. Cestou uvidíte místní sakrální stavby, které zároveň poslouží jako vodítko k objevení finálky – z toho vyplývá, že na úvodních souřadnicích kešku rozhodně nenajdete 
Ale vezměme to hezky od začátku …
Město Týn nad Vltavou se nachází v centrální části jižních Čech, 30 km severně od Českých Budějovic, 125 km jižně od Prahy. Leží v nadmořské výšce 362 m a jeho výměra je 4 303 ha. Má celkem 8 částí: Hněvkovice na levém břehu, Koloděje nad Lužnicí, Malá Strana, Netěchovice, Nuzice, Předčice, Týn nad Vltavou, Vesce. K 1.1.2014 zde žilo 8 046 obyvatel. Zde je oficiální web města.
Týn nad Vltavou je jedním z nejstarších sídel na jihu Čech. Město je rozloženo po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s Lužnicí. Počátky Týna nad Vltavou se datují již do první poloviny XI. století, kdy bylo území v majetku pražského biskupství. Bylo zde vybudováno opevněné sídlo biskupského správce a v jeho blízkosti se rozrostla osada. Na místě původního správního sídla byl v první polovině XIII. století založen hrad. Hrad zanikl koncem XVII. století, dnes můžeme na jeho místě spatřit renesanční kamenný most, hradní příkop a pozůstatky valů.
K roku 1229 se vztahuje první písemná zpráva o městě, která mimo jiné zmiňuje dřevěný most, tehdy jediný na úseku Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Město bylo v průběhu historie významné rovněž jako překladiště soli z gmundenské oblasti, byly zde postaveny dvě solnice, sůl se zde skladovala i prodávala. K přepravě soli a dalšího zboží byly používány jak lodě, tak vory. Vltavotýnsko zůstalo centrem vorařství až do počátku XX. století.
STAGE 1: KŘÍŽ NA VINAŘICKÉHO NÁMĚSTÍ
Putování začíná na Vinařického náměstí – původním nejstarším centru města. Zde vznikla prvotní osada, nazývaná Starý Týn, doložená již v 11. století. V parčíku si všimněte železného kříže na kamenném podstavci – připomíná stanoviště prvního týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Podle něho neslo náměstí svůj původní název – Svatokateřinské. Nynější název získalo podle osvíceného děkana Karla Aloise Vinařického, který v Týně působil v letech 1849 – 1859 a jeho největší zásluhou bylo vybudování nové školní budovy – budova v parku před Vámi. Nad vchodem školy je zasazena pamětní deska K. A. Vinařického.
Prohlédněte si výše zmíněný kříž – na přední a zadní straně podstavce se nachází tabulky, kde jsou mimo jiné uvedeny i dva letopočty. Rozdíl 2. a 3. čísla předního letopočtu plus poslední číslo zadního letopočtu = E.
STAGE 2: KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Kaple sv. Jana Nepomuckého stojí v ulici Děkanské mezi kruhovým objezdem a náměstím. Postavena byla roku 1849 spolu s druhou obdobnou výklenkovou kaplí sv. Petra. Obě kaple původně stály asi 100 m jižněji, u ústí Hlineckého potoka do Vltavy. V roce 1968 byla kaple při stavbě nového mostu přenesena na nynější místo. Druhá kaple, sv. Petra, byla zbourána a nebyla obnovena.
Spočítejte všechny svislé mříže (krátké i dlouhé) a odečtěte od nich příčné mříže = D.
STAGE 3: FARA
Budova vltavotýnského děkanství vznikla po roce 1691 přestavbou ze staršího domu poničeného třicetiletou válkou. V roce 1800 došlo k přestavbě fary do její současné podoby. Nad vstupem je znak arcibiskupa Jana Bedřicha hraběte z Waldsteina.
Spočítejte všechny svislé střapce v arcibiskupském znaku nad vstupem. Ciferací získáte hodnotu F.
STAGE 4: KOSTEL SV. JAKUBA
Kostel byl založen v druhé polovine 13. století biskupem Tobiášem z Bechyně. Původním patronem byl sv. Christofor, v roce 1569 byl kostel rozšířen a zasvěcen sv. Jakubu Vetšímu. K dalším úpravám došlo r. 1702. Směrem k náměstí byla přistavena kaple sv. Barbory a v jejím podzemí krypta pro významné hodnostáře města. Do interiéru byly instalovány r. 1717 barokní varhany, přestavěné r. 1777. Jedná se o jeden z nejzachovalejších barokních nástrojů v Čechách (mimo Prahu). Velké úpravy prodělal chrám v srpnu r. 1753 na popud císařovny Marie Terezie, která jej navštívila. Chrám byl barokizován, byla rozšířena loď a přistavěna věž se zvonicí.
V roce 1759 získal chrám další boční kapli sv. Josefa. Radikální úpravy kostela skončily r. 1763. Na hlavní průčelí byly umístěny sochy sv. Josefa, Jakuba a Barbory.
V interiéru chrámu je dochován původní barokní mobiliář, hlavní oltářní obraz je dílem jezuitského malíře Ignáce Raaba, jeho řádový bratr Süsmayer je autorem křtitelnice se zajímavými plastikami Marnotratného syna a Máří Magdalény, kazatelny a další výzdoby interiéru. Před vstupem do sakristie je odhalena původní freska z období kolem poloviny 16. století, představující Umučení Páně spolu se znaky rodu Cabelických a pánů z Úšavy. Pod freskou byl původně umístěn vchod do rodinné hrobky Cabelických s tesaným kamenným náhrobkem, dnes přemístěným pod chrámovou kruchtu.
Josefínskými reformami v 80. letech 18. století bylo ukončeno pohřbívání v okolí kostela, hřbitov byl zcela zrušen na počátku 19. stol. Jediným pozůstatkem hřbitova je část terasové zdi pod kostelem. Sochy u schodiště představují sv. Františka Xaverského a sv. Norberta. Socha Panny Marie před kaplí sv. Barbory strážila původně hřbitovní vchod. V průběhu pozdějších let byl kostel několikrát renovován, k radikálnějším změnám jeho podoby již nedošlo.
Součet všech křížů na střeše kostela (kamenné i kovové) = G.
STAGE 5: KAPLE PANNY MARIE KARLOVSKÉ
V Tyršově ulici směrem od náměstí k Sokolovně je po pravé straně silnice největší kaple ve městě, nesoucí jméno Panny Marie s poněkud netradičním přívlastkem - Panny Marie Karlovské. Podle pověsti koupili sochu Panny Marie obyvatelé osady Karlov u Všeteče. Když ji vezli od výrobce z Tábora, zastavilo se koňské spřežení právě na místě, kde je dnes kaple, a žádná síla jej nemohla přimět, aby šlo dále. Prý si sama Panna Marie přála, aby její socha stála právě zde. Ve skutečnosti se jedná o ikonografický mariánský typ, nazývaný podle obrazu v Chrámu Nanebevzetí Marie Panny a sv. Karla Velikého na Karlově v Praze. Obraz zhotovil Malostranský měšťan, malíř Jan Jiří Heintsch v roce 1697. Panna Maria se na obraze objevila v netradičním pojetí, zobrazující: "tajemství Slova tělem učiněného a mateřství Panny Marie, panna se koří Synu v životě jejím vtělenému", tedy Mariino těhotenství. Úcta k tomuto obrazu se rychle šířila o celých Čechách, v mnoha chrámech byly zřizovány oltáře s vyobrazením Panny Marie Karlovské a na veřejných místech se objevily její sochy a obrazy. Podobným způsobem jistě vznikla také vltavotýnská Panna Marie. Kolem "neslušného" vyobrazení Panny Marie se dlouho vedly diskuse, dokonce arcibiskup Breunner, tvůrce vltavotýnského zámku, usiloval o odstranění původního obrazu z Karlovského chrámu.
V Týně nad Vltavou se socha Panny Marie objevila pravděpodobně v druhé polovině 18. století, po návštěvě císařovny Marie Terezie, která ji měla za svoji patronku. Nad sochou byl nejprve v roce 1781 vztyčen malý přístřešek, až v roce 1864 byla přistavěna na náklady týnského loďmistra Karla Weselého velká kaple. Před kaplí bývalo poslední zastavení zemřelých na cestě ke hřbitovu, zde také vítal vltavotýnský děkan procesí při návratu z bechyňské pouti. Do kaple se původně vcházelo průčelím ze silnice, odkud vedlo kamenné schodiště. V roce 1930 byly schody zrušeny a vybudován postranní vchod.
Počet postav ve štítě směrem k silnici = H.
STAGE 6: HUSOVA KAPLE
Modlitebna Evangelické církve metodistické byla postavena v Tyršově ulici v roce 1924. 28. října tohoto roku byla slavnostně otevřena. Potřebám evangelické církve slouží dosud. Týnský sbor byl jedním z nejprvnějších sborů této církve v Československu.
Počet kalichů na obou křídlech dveří do kaple = I.
STAGE 7: LANNŮV KŘÍŽ
Železný kříž s mramorovým podstavcem zasazeným v opukovém kvádru pochází z roku 1824. Nechal jej vyrobit známý českobudějovický podnikatel Vojtěch Lanna. Kříž stál původně v Horním Lipovsku na břehu Vltavy a připomínal událost, která se zde stala 2. července roku 1824. V tento den plul tehdy teprve devatenáctiletý Vojtěch Lanna na lodi z Českých Budějovic do Prahy. Jez v Horním Lipovsku měl těžko přístupná vrata (slovy vodáků "šlajsnu"), do kterých se při velké vodě těžko naplouvalo. Přestože loď řídil zkušený plavec Jan Vodrážka z Purkarce, nepodařilo se mu loď správně nasměrovat a ta se převrátila. Lanna se ocitl v nebezpečné situaci a téměř utonulého jej na poslední chvíli vytáhl z vody mládek z nedalekého Lipovského mlýna. Vojtěch Lanna poté nechal na místě nehody postavit kříž.
Na svoje dnešní místo v Horním Brašově byl kříž přenesen v roce 1852, v Horním Lipovsku byl postaven kříž nový.
Na kříži je špatně čitelný německý nápis: "Zum dankbaren Andenken an die Rettung aus den Wasserfluthen bei dem am 2. Juli 1824 hier vorgefallenen Schiffsbruche.." na zadní straně, kterou už dnes nemůžete spatřit, protože je zazděna do paty domu, nápis ještě původně pokračoval:
"Der Vorsicht Gottes ewig weises Walten,
Ergründet nie der Mensch in seinem Wahn,
Was sich durch Zufall scheinet zu gestalaten,
Ist ein Ohngefaehr - ist ewiger Plan."
Ve volném překladu:
"Na vděčnou vzpomínku záchrany z jezu při ztroskotání lodi 2. července roku 1824. Opatrnost Boží věčně ukazuje svoji vládu, neovlivňuje člověka v jeho rozhodnutích, co se náhodou přihodí je díky Bohu bezpečné, to je věčný plán".
Na boční straně podstavce byl nápis, dnes částečně patrný: "Errettete: Adalbert Lanna, k.k.Schiffmeister" a na druhém boku : "Erretter: Joh. Mrzina, Müllermeister".
Později, když Vojtěch Lanna vybudoval své hospodářské imperium, postavil svému zachránci vlastní mlýn.
Číslo popisné domu, u kterého je postaven kříž = AB.
STAGE 8: KAPLE PANNY MARIE
Byla postavena v Budějovické ulici na křižovatce silnice do Bohunic koncem 19. století. V dveřním portálu je nápis : "Pochválen buď Pán Ježíš Kristus", kaple byla v roce 1990 opravena.
Vydělte poslední číslici letopočtu uvedeného nad vchodem do kaple číslem 3 = J.
STAGE 9: BOŽÍ MUKA NA MALÉ STRANĚ
Stávala původně při ústí starého mostu na malostranském břehu ve čvrti "Bojiště". Připomínala místo krvavého střetu mezi rakouskými a francouzskými vojsky roku 1742. Podle lidové tradice byli padlí pohřbeni přímo na místě a nad jejich hrobem vztyčena tato památka. V roce 1940, při rozšiřování silnice směrem na Písek, musela být Boží muka přemístěna na svoje nynější místo, blíž k novému mostu. Při transportu se v blízkosti muk skutečně nalezly pozůstatky hrobů. V roce 1994 proběhla občanská sbírka na opravu poničené památky. Restauraci maleb provedla akademická malířka Klára Šafářová a 1. července 1994 byla Boží muka slavnostně vysvěcena a odhalena.
Ciferace součtu všech vyobrazených postav (vč. koně) = C.
FINAL STAGE: N 49°AB.CDE E 014°FG.HIJ
DĚKUJEME ZA VRÁCENÍ KRABIČKY NA STEJNÉ MÍSTO A PEČLIVÉ UKRYTÍ!