Jistě se mnou budete souhlasit, že Orlické hory mají své neopakovatelné kouzlo
v každém ročním období.
Snad i proto se sem - do Deštného vždycky rád vracím...
Dlouhá léta, pokaždé když jsme trávili víkend na jedné nedaleké chatě,
slýchali jsme od našich děcek větu: "Nepůjdeme se podívat ke koním?"
Tahle nevinná věta znamenala, že jsme byli nuceni vysupět po rozbité cestě od chaty
do prudkého kopce a s napětím vyhlížet, jestli se v nedaleké ohradě budou pást koníci,
nebo jestli bude ohrada prázdná.
Málokdy se na nás usmálo štěstí a koníky jsme zahlédli, ale i když byla ohrada prázdná,
vůbec nikomu z nás to nevadilo - mohli jsme alespoň chvilku posedět na travnaté mezi a potěšit se moc hezkým výhledem.
Výhledem, který je v posledních letech ještě krásnější - díky nedávné těžbě dřeva v blízkém lese
se nám totiž otevřelo i krásné panorama kopců nad Jedlovou,
s kostelíkem sv. Matouše umístěným podobně, jako třešnička na dortu...
No schválně - vyberte si den kdy bude hezké počasí, dojděte si odlovit tuto kešku
a pak ještě jen tak chvilku poseďte. Nikam nespěchejte a rozhlédněte se po kraji,
třeba se vám tu bude líbit stejně, jako nám...
Na závěr ješte několik "tradičních" připomínek:
- K parkování prosím využijte vyznačený waypoint! V zimě vám stejně nic jiného nezbude...
- Kešku je sice možné jednoduše "zdrajvit", ale přijdete o krátkou procházku
a autem budete zbytečně poutat pozornost mudlů...
- Pokud budete mít štěstí a v ohradě budou koně, nekrmte je prosím! Můžete jim tím ublížit!
- Přeji vám příjemný odlov!
