(CZ): Židovští občané ze Starého Hobzí pocházejí z gheta “Dolní Werd” z dnešního Leopoldstatu ve Vídni, které bylo založeno zatímco třicetileté válce v roce 1624.
Vzhledem k ekonomické situaci mezi hlavními skupinami měststké společnosti (obchodníci byli v případě vyhoštění povinni zaplatit 3000fl.) se museli židé 25.7.1670 na základě nařízení císaře Leopolda I (reg. 1658-1705) o vyhnání židů )vystěhovat. Na svobodném statku ve Starém Hobzí kapitána Heinricha Burkharda ze Schneidau (reg.1675-1685) byla čtyřmi židovskými rodinami založena nová židovská komunita. Již v roce 1770 museli majitelé třinácti židovských domů ročně platit 143 fl. ochrannou daň. Do roku 1848 byli židé od křesťanských obyvatel odděleni drátěným plotem. S úpadkem hobezské tkalcovny “Hobezský kartoun-přádelna” a také Janovské sklárny a bavlněné přádelny Johanna Petera Flicka v roce 1850 opouštělo stále více a více židů a 18.listopadu 1890 byla židovská komuita opuštěna. Židovský hřbitov začal chátrat a náhrobní kameny byly rozebrány a používány jako dláždění (zdroj: učitel Rudolf Hruschka “Židé a židovské obce na Moravě v minulosti a současnosti” Židovské umění vydavatelství Brno 1929 str. 101-103).
Globalizace ekonomiky a získávání co největšího zisku zničilo živobytí židovské komunity a způsobilo odchody židovských občanů. Tento trend pokračuje nešťastnou cestou až do dnešní doby a způsobuje mnoho bídy a utrpení mezi námi lidmi.
(A): Die Jüdischen Mitbürger von Althart stammten aus dem Ghetto im „Unteren Werd“ in der heutigen Leopoldstadt in Wien, welches während des Dreißigjährigen Krieges im Jahre 1624 gegründet wurde.
Wegen der ökonomischen Konkurrenzsituation zwischen wichtigen Gruppen der städtischen Gesellschaft (die Handelsleute waren im Falle einer Vertreibung bereit 3000 fl. zu zahlen) und den Juden kam es am 25. Juli 1670 durch Anordnung von Kaiser Leopold I (reg. 1658-1705) zur Austreibung der Juden. Im Freigut Althart des Rittmeisters Heinrich Burkhard von Schneidau (reg. 1675-1685) wurde durch 4 Familien eine neue jüdische Gemeinde gegründet. Aber bereits um 1770 mussten die Besitzer von 13 Judenhäuser 143 fl. jährlichen Schutzzins bezahlen. Bis 1848 waren sie durch einen Drahtgitterzaun von den christlichen Bewohnern getrennt. Mit dem Niedergang der „Altharter Zitz - und Cottonfabrik", sowie der „Johannesthaler Glasmanufaktur und Baumwollspinnfabrik“ des Johann Peter Flick um 1850 siedelten immer mehr Juden ab und die Kultusgemeinde wurde am 18. November 1890 aufgelassen. Der Friedhof wurde dem Verfall preisgegeben und die Grabsteine fanden als Pflastersteine Verwendung (Quelle: Oberlehrer Rudolf Hruschka „Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart“ Jüdischer Kunstverlag Brünn 1929 s. 101-103).
Die Globalisierung der Wirtschaft mit ihrer rücksichtslosen Gewinnoptimierung hat die Existenzgrundlage der Judengemeinde zerstört und deren Abwanderung bewirkt. Diese Tendenz setzt sich bedauerlicher Weise bis in die heutige Zeit fort und wird noch viel Elend und Leid unter uns Menschen verursachen.