Drážďanská vyhlídka, v pozadí stolová hora Grosser Zschirnstein
foto Zbyněk Zubřík Rosendorf
Geologický vývoj
Geologický vývoj území Labských pískovců trval asi 700 miliónů let a lze jej rozdělit na dvě etapy.
Starší etapa trvala asi 420 miliónů let. Zahrnuje mladší starohory a starší prvohory. Etapu charakterizují dva horotvorné procesy. Starší, nazývaný kadomské vrásnění, probíhal ve starohorách a skončil asi před 570 milióny let. Mladší proces, nazývaný variské vrásnění, skončil na rozhraní starších a mladších prvohor před 280 milióny let.
V této starší etapě vznikly usměrněné žuly a ortoruly, vycházející na povrch u Petrovic a Tisé, na náhorní plošině Krušných hor. Tyto horniny pokračují pod křídovými pískovci až do prostoru Sněžník – Martiněves. Dále, až do údolí Labe severně od Děčína se pod pískovci nacházejí prvohorní fylity. V údolí Labe jsou kromě fylitů odkryty i metamorfované droby a břidlice staroprvohorního stáří. Fylity, droby a břidlice tvoří zónu, směru SZ-JV, která pokračuje do Saska a patří k tzv. Labskému břidličnému pohoří. Na východ od této zóny se pod pískovci vyskytují žuly a granodiority Lužického masívu, které vycházejí na povrch mezi Krásnou Lípou a Mikulášovicemi ve Šluknovské pahorkatině. Granodiority vycházejí i v údolí Labe mezi Čertovou Vodou a Dolním Žlebem. Žuly, granodiority a metamorfované horniny vytvořily pevný podklad - tzv. fundament.
Plotna na jihozápadní straně, v pozadí České středohoří a Buková hora
foto Zbyněk Zubřík Rosendorf
V mladší etapě, trvající od mladších prvohor do současnosti již proto nedošlo k metamorfóze a hlubinnému magmatismu. Mladší etapa se vyznačuje několika fázemi usazování a vulkanismu, které vytvořily tzv. platformní pokryv, zakrývající většinu fundamentu.
V platformním pokryvu jsou nejstarší usazeniny, uložené v řekách a jezerech asi před 270 až 280 milióny let, v permu, kdy panovalo převážně suché klima, které ovlivnilo i typickou červenavou barvu permských hornin.
Součástí platformního pokryvu jsou jurské sedimenty, staré zhruba 152 až 164 milióny let. Ty se uložily v širokém mořském průlivu (oblast dnešních severních Čech), který spojoval mělké jurské moře v severozápadní Evropě s oceánem v oblasti dnešních Alp a Karpat.
Křídové moře. Paleogeografická rekonstrukce Země na serveru
www.scotese.com
Pro geologickou stavbu a morfologii Sněžníku je ale rozhodující mělkomořská sedimentace v české křídové pánvi a její nejvyšší část zvaná jizerské souvrství(turonského stáří). Pánev vznikla po celosvětovém zdvihu mořské hladiny o stovky metrů před asi 96 milióny let a existovala přibližně 12 miliónů let. Uloženiny křídového moře se zachovaly ve značném rozsahu, v mocnostech kolem 1000 m. Jejich vrstevní sled členíme na dvě části. Spodní část, mocnou až 600 m, tvoří pevné křemenné pískovce, označované vzhledem k blokovému rozpadu podél puklin jako pískovce kvádrové. Svrchní část s převahou vápnitých jílovců a slínovců, se až na pár oblastí nezachovala.
Souvrství v české křídové pánvi
Povrch
Odlomený blok pískovce
|
Povrch Labských pískovců tedy tvoří převážně kvádrové pískovce. Jejich mocnost a rozsah ovlivnil dlouhodobý přínos hrubého písku z blízkého tzv. západosudetského ostrova. Ten vyčníval nad hladinu moře v oblasti dnešního Lužického masívu, Jizerských hor a Krkonoš.
Po skončení křídové sedimentace nastalo období odnosu doprovázené tektonickým rozpadem křídového pokryvu. U jižního okraje Labských pískovců vzniklo zlomové pásmo, v němž jsou křídové uloženiny rozbity zlomy do množství ker, svisle posunutých o desítky a stovky metrů. Kry mají často velký úklon, až 22 stupňů v opačném směru (k jihojihovýchodu), který je nejvíce patrný na Červeném vrchu a Pastýřské stěně. Tehdy vznikl lužický zlom (přesmyk). Podél něj byla vyzdvižena a k JZ nasunuta severovýchodní kra po ploše ukloněné asi 45 stupňů k severovýchodu. V této kře byly křídové sedimenty odneseny a byl obnažen granitoidní Lužický masív. Při výzdvihu kry byly k povrchu vyvlečeny i permské a jurské horniny.
V zlomovém pásmu na Vysokém Sněžníku vznikly následkem svahového odsedání ker pseudokrasové, rozsedlinové jeskyně. Jižní okrajový zlom v zlomovém pásmu je geologickým i zeměpisným rozhraním. Na jih od něj je území zakleslé o několik set metrů a na povrch zde vycházejí především slínovce svrchní části křídového sledu. Toto území již náleží k Českému středohoří. V tektonicky výše položeném území severně od něj, tvoří povrch kvádrové pískovce spodní části sledu, s typickou morfologií. Pískovcová oblast již spadá do Děčínských stěn a navazuje na Labské pískovcové pohoří (Elbsandsteingebirge) v Německu.
Výhled z Koňské hlavy na České středohoří
foto Franta Křivan
Koncem starších třetihor začala sopečná činnost, která trvala do mladších třetihor, tedy před 38 až 22 milióny let. Tak jako České středohoří byla i část Labských pískovců pokryta povrchovými lávami a tufy, které pronikaly na povrch komínovitými přívodními drahami (sopouchy). Oproti Českému středohoří, kde se povrchové vulkanity zachovaly ve značném rozsahu, byly na území Labských pískovců téměř beze zbytku odneseny.
Po ukončení vulkanické činnosti probíhala až k rozhraní mezi třetihorami a čtvrtohorami denudace, která odstranila mladší křídové sedimenty a povrchové vulkanity. Koncem třetihor, před asi 2 milióny let, mělo území Labských pískovců na rozdíl od současnosti charakter krajiny se značně zarovnaným povrchem, který se výrazně lišil od dnešní rozbrázděné morfologie. Např. údolí Labe bylo zahloubeno jen asi 80-100 m pod okolní pískovcové plošiny.
Pohled na Paffenstein z Planiny milenců na severním okraji Vysokého Sněžníku
foto Zbyněk Zubřík Rosendorf
Na rozhraní třetihor a čtvrtohor nastává výrazný zvrat ve vývoji krajinného charakteru. Dochází k tektonickému zdvihu, který je vyrovnáván zrychleným zahlubováním říční sítě. Většina pokryvu se mírně uklání k severoseverozápadu, směrem k Drážďanům. Tento úklon je nejlépe patrný právě na Sněžníku. Současně nastupuje střídání ledových a meziledových dob (glaciálů a interglaciálů), které ovlivňují rozsah vegetace, intenzitu mechanického (mrazového) rozpadu hornin i následnou tvorbu uloženin. Na svazích pod skalami se ukládají kamenité až blokové sutě, místy i kamenná moře. V závislosti na klimatu kolísalo množství vod v řekách a tím i množství jimi unášeného písku a štěrku. Střídala se tak období prohlubování říčních údolí s obdobími, kdy se řeky nezahlubovaly a ukládaly terasové štěrkopísky. V meziledových dobách se usazovaly ze vzduchu spraše, vytvářející tenké pokryvy na plošinách, nebo mocné závěje na závětrných svazích.
Dominantním činitelem ve čtvrtohorách byla hloubková eroze, kterou usnadňovalo rozpukání pískovců. Boční eroze selektivně odstraňovala měkčí partie v pískovcích, z nichž vyčnívají římsovité, či nepravidelně tvarované pevnější, prokřemenělé nebo proželeznělé polohy. Na erozi se kromě vody a klimatických činitelů podílelo i biochemické zvětrávání, uplatňující se např. při vzniku dutin a voštin na skalních stěnách.
Lilienstein z Königsteinu
foto Thomas Berg
Díky erozi se v pískovcovém masívu vytvořilo množství forem skalního reliéfu. Velké formy člení území do tří etáží.
Spodní etáž tvoří údolí řek a potoků lemované skalními stěnami. Z nich nejmohutnější je kaňon Labe zahloubený místy více než 300 m proti sousedním plošinám. Je lemován 60-70 m vysokými skalními stěnami a je největším fenoménem tohoto druhu na našem území.
Střední etáž představují skalní plošiny, dosahující největšího rozsahu v okolí Růžové (Růžovská plošina), nebo západně od Sněžníku.
Svrchní etáž tvoří vrcholy nad skalními plošinami, z nichž nejvýznamnější je právě stolová hora Vysoký Sněžník. Na vzniku se pravděpodobně podílela skutečnost, že v jádru se nacházejí vulkanické horniny. Při průniku těchto vulkanitů pískovci došlo k jejich hydrotermálnímu zpevnění a proto později lépe odolaly erozním procesům.
Reliéf povrchu ovlivnil i člověk. Na úpatí Vysokého Sněžníku jsou výrazné stopy po těžbě fluoritu. Nadále však dochází ke skalnímu řícení, odnosu hornin, jejich sesouvání, což dokládá, že i v současnosti pokračuje geologický vývoj, který může člověk ovlivnit jen minimálně.
Pseudokrasové jeskyně
Čiré krystaly fluoritu
Foto Alexandr Komaško
|
Bochníkovité a ledvinité tvary
fluoritových kůr
Foto Petr Zajíček
|
Lámáním a zvětráváním vysokých pískovcových stěn na okraji stolové hory vznikly, zejména na jejím jižním úbočí, četné pseudokrasové rozsedlinové jeskyně. Jejich stěny pokrývá fluorit. Na rozdíl od ostatních fluoritových ložisek jsou zde žilné výplně monotónní, tvořené téměř výlučně fluoritem. Jen velmi zřídka se objevuje baryt, křemen, případně opál v podobě žilek střídajících se s fluoritem, kalcit, aragonit, goethit, limonit a jílové minerály. Jeskyně byly odkryty při těžbě fluoritu, v letech 1955-1994. Dosahují délky až 158 metrů, šířky 8 m a výšky 35 m. Svými rozměry a fluoritovou mineralizací představují evropský unikát. Těžbu fluoritu na Sněžníku dnes dokumentuje expozice v muzeu na Jílovském zámku. Malá část těchto prostor je chráněna jako přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem. Jeskyně jsou veřejnosti nepřístupné. Některé jsou uzavřené, některé pak přímo zazděné.
Výhledy
Jak jsem již psal v úvodu, stolová hora je lemována několik desítek metrů vysokými pískovcovými stěnami. Z nich jsou úžasné výhledy daleko do kraje.
Rozhledna Vysoký Sněžník
foto Milan Panenka
Na severozápadě se nachází ze silnice přístupná Drážďanská vyhlídka, ze které je dobře vidět celé pískovcové Ostrovské údolí pokračující do Saska podél řeky Biela. Za dobré viditelnosti je vidět Sasko až k padesát kilometrů vzdáleným Drážďanům.
Nejhezčí výhledy směrem na sever a severovýchod na saské stolové hory nabídne vyhlídka Planina milenců. Vidět z ní můžete pevnost Königstein na stejnojemnné stolové hoře, nebo stolové hory Grosser Zschirnstein či Lilienstein.
Saské stolové hory můžete také vidět z vyhlídky Koňská hlava na východě. Pokochat se z této vyhlídky ale můžete i pohledem na Labské udolí a stěny směrem na východ, Bukovou horu a vulkanickými kuželi Českého středohoří na jihu.
Kruhový výhled pak nabídne rozhledna, která by měla být po rekonstrukci na podzim 2014 opět brzy otevřená. Z jihovýchodního rohu je výhled na Tiské stěny.
Ke keši
Na úvodní souřadnice se dostanete z placenehého parkoviště po turistické značce naučné stezky ze západu, nebo zaparkujte své auto v obci Sněžník a vystoupejte po turistické značče z jihu (v tom případě doporučuji navštívit švédský hřbitov). Na úvodní souřadnice sice vede silnice, ale je na ni zázkaz vjezdu, který prosím respektujte!
Do lokality se také můžete dostat turistickými cestami z Jílového nebo Děčína, počitejte však s pořádným převýšením.
K uznání logu na této EarthCachi prosim odpovězte na následující otázky.
- 1. Odhadněte výšku pískovcové "pokličky" na úvodních souřadnicích, viz fotografie
- 2. Na Drážďanské vyhlídce vyhledejte informační tabuli. Na její spodní části je panoramatická mapa a na ní bílými čarami zvýrazněné vrcholy (jakýsi německý vandal některé přepsal). Spočítejte, kolik zvýrazněných vrcholů vidíte.
- 3. Mezi nejnižším místem u hladiny Labe a vrcholem hory je značné převýšení. Spočítejte jaké.
- 4. Jak vzniká stolová hora?
- 5. Celá hora je lehce ukloněna. Napište o kolik stupňů, k jaké světové straně a co toto uklonění způsobilo.
- 6. Jaký nerost se těžil na jižním úbočí Vysokého Sněžníku?
- Vaší fotografií z některé z VYHLÍDEK mě určitě potěšíte. PROSÍM NEDÁVEJTE fotografie od informační tabule a od pokličky.
- .. A hlavně ... užijte si to! Doporučuji si horu dokola obejít, výhledy na saské stolové hory ale i vulkaniku středohoří jsou opravdu nádherné v každěm ročním období!
Použité zdroje: ochranaprirody.cz, geologie.vsb.cz, Chlupáč a kol., 2002, Fengl M. 1983
English version
Sorry, in this time only questions, whole listing wil be translated later.
About cache
You must fulfill the requirements for log this cache:
- 1. Estimate height of Sandstone "lid" on the initial coordinates, see photo:
- 2. On Dresdener view near initial coordinates locate information board. At the bottom of the board is panorama map and the white lines highlighted peaks. Count how many highlighted peaks you see.
- 3. Calculate the difference between lowest Labe river level (in Czech) and the peak Vysoky Sneznik.
- 4. How the table mountain was made?
- 5. Whole mountain is slightly tilting. Write how many degrees to which geographical side and what caused it.
- 6. What mineral was mined on the southern slope of the Vysoky Sněžník?
- 7. Your photos from some of the view are welcome.
- .… And most importantly ... Enjoy it! I recommend you bypass around the mountain, views to saxony table mountains and czech middle mountains are beautiful in every season!