Kat nebo-li popravčí byl člověk, který vykonával popravy lidí odsouzených na smrt. Jeho úkolem bylo také mučení odsouzených případně vymáhání jejich přiznání. V době středověku tak každé město mělo svého kata. V některých městech bylo katů nedostatek a tak si je museli půjčovat odjinud, jinde naopak hlavně v menších městech pak měli popravčí i jiné, většinou podřadné úkoly.
Kat byl obávanou postavou, většina lidí z nich měla velký respekt. Všude kam zavítal, byl středem zájmu, většina lidí s nimi však nepřišla do řeči. V krčmách či kostele měli kati své místo stranou od lidí. Být katem ale bylo dobré zaměstnání, města kromě práce katům zařídila ubytování často ve věžích zvaných katovna. Výdělek katů byl různý, někde dostávali zaplaceno v pravidelných intervalech, jinde podle počtu vykonaných poprav.
Nejčastějšími tresty byly: oběšení, useknutí hlavy, upálení na hranici, lámání v kole, přibíjení za jazyk, vyříznutí jazyka, uříznutí uší nebo nosu, useknutí končetin, natahování na skřipec, vypalování cejchu žhavým železem, pálení ohněm, bičování a spoustu dalších bolestivých činností.
Každý kat měl svůj oblíbený nástroj, někdo popravoval mečem, jiný sekerou. Tento nástroj sebou nosili téměř všude, jejich zbraň budila velký respekt.
Na výchozích souřadnicích nenaleznete katovnu, ale hlásku, věž Soběslavského hradu. Soběslavský hrad má spoustu podzemních míst, kde by takový kat mohl mít svou mučírnu.