Tri kamaradi Letterbox Hybrid

Historie dimantu

Diamanty přitahovaly lidstvo již ve starověku. V odborné veřejnosti panuje doměnka, že diamant a jeho výsostné postavení bylo známo indickému lidu již 300 let před naším letopočtem. V té době byl poměrně hojně využíván jako platidlo. Indie byla do 18.století jediným zdrojem diamantů.

V roce 1725 bylo objeveno největší diamantové ložisko následujících desetiletí, a to v brazilském státě Minas Gerais. Jen dva roky po tomto objevu přijížděly do Portugalska lodě plné diamantů a Brazílie se stala nejvýznamnějším světovým dodavatelem diamantů. Dalším průlomem v diamantové historii byl rok 1867, kdy byl v Kapské provincii Jižní Afriky objeven první africký diamant "Eureka". Tento objev byl významný pro celý svět a v následujících letech bylo objeveno 5 velkých ložisek, všechny v Jižní Africe. Tak jak tomu bylo u indických a brazilských dolů, i zde se jednalo převážně o tzv. sekundární ložiska. Těmito ložisky jsou buď koryta řek, nebo jejich pozůstatky. Objev primárních ložisek, tzv. diamantonosných komínů, byl učiněn na přelomu 20. století. Jednalo se o zhruba 250 ložisek v Jižní Africe, táhnoucích se v pásu od Pretorie do Kimberley.

Naleziště dimantů

První naleziště byla v Indii, nicméně tato naleziště "vysychala" již v 18. století, proto důležitými, novodobými ložisky jsou doly v Jižní Africe, Austrálii a Kanadě.

Důl JWANENG-je jeden z nejbohatších diamantových dolů světa, ležící na jihu africké Botswany. V roce 2006 zde bylo vytěženo 34,3 milionu karátů (1 karát=0,20g)! I díky tomuto rekordu je Botswana největším producentem drahokamů na světě, a to podle hodnoty i objemu. Botswana je komplexně poněkud "jiný" africký stát. Již více než 40 let zaznamenává hospodářský růst. Nezvyklostí je i vcelku bezproblémově fungující demokracie, což je důležitý odlišující faktor od zbytku afrických zemí stavějících svou ekonomiku na těžbě a vývozu diamantů.

Důl KIMBERLEY-je historicky první diamantový důl v Jihoafrické republice. V současnosti je tento důl již nefunkční a prakticky celý zatopený, nicméně se z něj stala žádaná turistická atrakce. Jde totiž o největší "díru" na světě, která byla vyhloubena za použití pouhých lidských rukou. Celá tato oblast je dnes zpřístupněna turistům. Důl se také přezdívá Big Hole - Velká díra.

Důl ARGYLE:Dne 2.10.1979 bylo v Austrálii objeveno ložisko nepředstavitelného bohatství. Do dneška bylo v dole Argyle vytěženo přes 600 milionů karátů diamantů a prozkoumaná ložiska se odhadují minimálně na další desítky tun.

Důl DIAVIK-je v současnosti největší kanadský diamantový důl ležící cca 300km od Yellowknife, hlavního města Severozápadních teritorií. Produkce zde byla spuštěna v roce 2003 a předpokládaná životnost dolu je 16-22let. Za dobu od svého otevření zde bylo vytěženo přes 50 milionů karátů surových diamantů. Největší důl v Severní Americe leží v severní Kanadě (220 km jižně od polárního kruhu) a v současnosti produkuje 8 milionů karátů (1,6 tuny) ročně. Hornina by tu měla vydržet ještě pro dalších 20 let těžby.

Nejslavnější diamanty světa

De Beers Millennium Star:Představte si diamant tak bezchybný a tak obrovský, že žádný ze světových odborníků nedokáže vyčíslit jeho cenu - to je De Beers Millennium Star. Byl nalezen počátkem 80. let v dole De Beers v Kongu. Trvalo přes tři roky, než brusiči vytvarovali kámen pomocí laserů. Poté se zjevil světově unikátní, vnitřně i vnějškově nejtřpytivější 203karátový diamant hruškového brusu.

Star of South Africa:Surový diamant (o hmotnosti 83,5 karátu) našel domorodý pastevec u Griquatownu v roce 1869. Nález tohoto diamatu odstartoval diamantovou horečku a oblast zaplavily statisíce hledačů. Pastevec směnil diamant s farmářem za 500 ovcí, 10 volů a 1 koně. Diamant po vybroušení do briliantové slzy váží 47,69 karátu a jeho poslední dosažená cena při prodeji se vyšplhala na závratných 225 000 liber. V současnosti místo uložení kamene není známo, ale čas od času se vyskytnou fotografie bezpečně dokazující, že je stále v oběhu.

Cullinan:V roce 1905 byl v dole Premier firmy De Beers nalezen dosud největší diamant na světě. V surovém stavu vážil 3106 karátů a rozměry krystalu byly cca 10 x 6 x 5 cm, velikostí se dal přirovnat k většímu grapefruitu. Diamant byl nazván Cullinan na počest zakladatele dolu sira Thomase Cullinanana. Surový diamant zakoupila vláda státu Transvaal za cenu asi 1 milionu dolarů a darovala ho anglickému králi Edwardu VII. Král nechal kámen v Amsterdamu vybrousit, brusič rozdělil kámen na dva menší kameny Cullinan I a Cullinan II. Větší Cullinan I se přejmenoval na Velká hvězda Jižní Afriky a váží 530,20 karátu. Cullinam II váží 317,5 karátu. Oba kameny jsou součástí anglických korunovačních klenotů.

Koh-i-noor:Koh-i-noor je kámen, který je opředen legendami snad nejvíc. Není známo, kdy se poprvé objevil. Některé pověsti a legendy říkají, že před čtyřmi tisíci lety. Jeho skutečná, doložená historie začíná v Indii ve 14. století, kdy byl v držení krále Rajaha Malwara a má se za to, že v držení tohoto vladaře rodu Malwarů byl několik generací. V 16. století se dostal do vlastnictví Velkých Mughalů, vládnoucí dynastie, která svůj původ odvozovala až od legendárního Čingischána. Byl zasazen do oka slavného Pavího trůnu a když v roce 1739 převzal vládu nad Indií perský dobyvatel šach Nádir a poprvé tento diamant spatřil, užasle pronesl slova "Koh-i-noor"(Hora světla) a diamant měl jméno. V polovině 19. století jej získali Britové. Stal se majetkem Východoindické společnosti, která jej darovala královně Viktorii. Královna nechala kámen podruhé přebrousit (velikost se zmenšila ze 186 karátů na současných 108,93 karátu), a nakonec jej odkázala manželce (případně manželovi) britského panovníka. K tomuto kameni se vytvořila v Anglii pověst, že když bude kámen nosit mužský vládce, bude Indie pro britské impérium ztracena. Proto také královna Viktorie nepředala Koh-i-noor svému nástupci na trůně Edwardovi, ale jeho ženě. Roku 1936 nechala královna Alžběta (manželka Jiřího VI.) vsadit Koh-i-noor do své koruny.

(Zdroje:topdiamonds.cz, dicholding.com, jiné internetové zdroje)