Hajovna Trebekov/Gamekeeper´s Lodge Trebekov Multi-cache

Lehká a krátká multikeš, trošku odlehlá, která vás přivede do lesů kolem Jarova

Hájovna Třebekov

      Třebekov je bývalá hájovna na katastrálním území obce Jarov. Samota leží v lesích mezi Jarovem, Oborou a Hromnicemi, přibližně 1,6 km od Jarova. Hájovna byla vystavena ještě za existence plaského kláštera v roce 1760. K r.1839 je v majetku knížete Metternicha. Roubená hájovna čp. AB obklopená ovocnou zahradou stojí uprostřed nevelké lesní mýtiny v nadmořské výšce 409 m, na levém břehu potoka Bělidlo.
      V hájovně se roku 1815 narodil F. A. Heber, zajímavá postava z počátků mapování českých hradů, předchůdce Augusta Sedláčka. Vyučil se v obchodě a měl kupecký krám ve Zbiroze, ale později se začal věnovat svému celoživotnímu poslání. Snažil se zaznamenat všechny hrady, zámky a tvrze v Čechách, navštívil jich osobně a popsal, na tehdejší dobu, neuvěřitelné množství - 586 a některá jeho svědectví mají pro nás nenahraditelnou dokumentární hodnotu. F. A. Heber je autorem monumentálního díla Böhmes Burgen, Vesten und Bergschlösser. Zemřel příliš brzy, nad rozpracovaným sedmým svazkem, v roce 1849.

      Třebokov či Třebekov je zaniklá ves a hospodářský dvůr cisterciáckého kláštera v Plasích, spadající do území obce Jarov v okrese Plzeň-sever.
Dvůr ležel v lesích mezi Jarovem, Oborou a Hromnicemi, přibližně 1,6 km od Jarova, cca 300 m jihozápadně od hájovny Třebekov. Areál dvora ležel nad pravým břehem potoka Bělidlo na mírně se svažující terase, ze západu obtékaný drobným potůčkem. Přesnou polohu vsi, která mohla být při založení dvora zrušena či zmenšena, se ještě nepodařilo určit. Původní ves Třebokov byla založena plaskými cisterciáky nejpozději ve 13. století, neboť je uvedena v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Dvůr s tvrzí vznikl pravděpodobně ve 14. století, během následujícího století několikrát změnil majitele a na přelomu 15. a 16. století zanikl. V 16. století jsou dvůr i vesnice připomínány jako pusté. Po dvoru v lese zbyly zřetelné kamenné trosky, které byly donedávna pokládány za hrad Železnice (tak je místo uváděno i na mapách!). Jejich zaměřením, terénním průzkumem a analýzou archiválií se podařilo tuto domněnku vyvrátit a prokázat, že jde o zbytky klášterního dvora. Areál je ohraničen zbytky kamenné ohrady ve tvaru přibližného obdélníka s hranami 110 a 95 metrů. Samotná kamenná ohradní zeď byla stavěna na nízkém hliněném valu, který zůstal zachován po těžbě kamene. V obou rozích východní ohradní zdi byly vjezdy. V jihozápadním nároží byl terén vyrovnán pro rozměrný objekt lehké konstrukce, u západní a severní strany jsou zbytky kamenných staveb, některá mohla být kaplí. Ve středu areálu byl terén vyrovnán pro malou dřevěnou stavbu. Nad prudkým svahem k potoku u severovýchodního vjezdu stála hlavní budova dvora – pravděpodobně tzv. propugnaculum (zjednodušeně lze říci, že propugnaculum je tvrzí, která je zároveň součástí většího opevněného celku. Takový opevněný celek tvořila grangie – klášterní dvůr). Kamenné trosky tvoří čtverec se stranou dlouhou 15 metrů chráněný ze tří stran příkopem, na jehož vnější hraně byla ještě kamenná zeď. Pod svahem u potoka se zachovaly zbytky valu. V troskách se našly zlomky cihel, prejzů a zlomková keramika ze 14.–15. století.

   Jak se dopracovat finální keše?

      K hájovně se autem či jiným motorovým vozidlem nedostanete. Jednak je vjezd do lesa (i lesní cesty) výslovně zakázán zákonem o lesích (č. 289/1995 Sb., lesní zákon, § 20 odst. 1 písm. g) a za porušení hrozí pokuta až do výše 5000 Kč a hlavně byste přišli o klidnou procházku nádherným lesem (borůvkové, brusinkové a houbové království). A finální keš také není od hájovny příliš daleko.
      Ve waypointech níže jsou uvedena 4 místa, kde můžete auta či motorky (čtyřkolky) legálně zaparkovat včetně uvedení vzdáleností k hájovně, určitě si vyberete. Takže dále jen na kolech či per pedes (po svých) .

Úvodní souřadnice N 49° 52.093 E 013° 27.138 ukazují hned na první a jedinou zastávku.





A co indicie pro finálku? Nejprve na těchto výchozích souřadnicích na štítové zdi malé stodoly zjistěte z modré tabulky dvě číslice čísla popisného a obdržíte indicie A a B . Nad modrou tabulkou tvoří štít stodoly několik svislých prken dole seříznutých do špičky (viz foto). Celkový počet těchto prken na štítu je indicie C .

Souřadnice finálky získáte ze vzorečku

Ciferací všech číslic souřadnic finálky získáte číslici 3.

      Troška teoretické průpravy pro začínající kačery (a nejen pro ně ): Souřadnice se v geocachingu udávají ve formátu MinDee, čili stupně, minuty (šedesátiny stupně) vždy s přesností na tři desetinná místa. Čili když vyjde za desetinnou čárkou (tečkou) jen 1, pak je to XX.001 a ne XX.100!

Máte sebou školou povinný geopotěr? Pak je nechte počítat (jen jim vysvětlete, co je to "ciferace"), půjčte jim „džípíesku“, určitě kešku najdou. Co se v mládí naučíš … (ve stáří jako když utne ) .

Nezapomeňte si odlovit i další jarovské kešky Kaplička u Jarova - GC537Z7, Obec Jarov - GC3Q0Q9, Kabátovo rozhledna - GC4FZ78, Jarov - oprám - GC5YH7Q a Jarov - těžba kaolinu- GC5YH9Y.

Samotná finální keš je lock&lock krabice o obsahu méně než litr. Kešku zamaskujte a umístěte zpět původním (resp. logickým) způsobem, ať nekazíte radost z hledání těm, co přijdou po vás!

Děkuji a příjemný lov!

Kontrola majitele