filmova mista - Discopribeh 2 Mystery Cache

This cache has been archived.

lukyhonzik: Už má své nejlepší časy za sebou...

More
Hidden : 8/5/2014
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, nacházela se zde plzeňská záchytka, kde se táta Horáček seznámil se sestřičkou Lucií.

Na rozdíl od prvního dílu už není Jirka v Discopříběhu 2 jedinou hlavní postavou, spíše by se dalo říct, že sekunduje tatínkovi, kterému se na stará kolena začínají zapalovat lýtka, přičemž oba hrdinové si v podstatě prohodili role. Jirka se ožení, vezme si kadeřnici Jitku, se kterou začal chodit v prvním díle, a zklidní se, naproti tomu táta trochu blázní. Nejprve se zakouká do striptérky Ály, obarví si vlasy, k všeobecnému pobavení kolegů v práci začne sportovat a nakonec se zamiluje do pohledné a milé sestřičky Lucie, se kterou to ovšem také nemá úplně jednoduché. I přes všechny nástrahy, jako je ztracení Lucčina malého syna, vyhoření bytu a vypadání vlasů, dospěje film do šťastného konce.

Podobně jako v prvním dílu byla velká část scén natočena v Plzni, je však poznat, že na to již není kladen takový důraz. I tak si divák v některých záběrech všimne známých, i když léty už trochu pozměněných míst našeho města. A ta nás budou zajímat, neboť nás dovedou k místu uložení krabičky.

Velká synagoga (b) - Velká synagoga pocházející z konce 19. století (stavba probíhala v letech XXXX-1892) a postavená podle návrhu architekta Maxe Fleischera v novorománském slohu s maurskými prvky je největší synagogou v České republice, druhou největší v Evropě a třetí největší na světě. V průběhu 2. světové války ji naštěstí vzhledem k začlenění do bloku okolních staveb nepotkalo zničení jako mnoho dalších evropských synagog, místo toho sloužila jako skladiště. Po válce byla využívána k bohoslužebným účelům, od 70. let pak chátrala. Přestože byla roku 1992 prohlášena za kulturní památku, teprve v roce 1995 se započalo s její rekonstrukcí, která stále ještě není úplně zakončena.

Plzeň hlavní nádraží (4) - Samotná železniční stanice zahájila provoz již v roce 1862, současná budova hlavního nádraží pochází z roku XXXX a byla podle návrhu architekta Rudolfa Štecha postavena v secesním slohu. Na konci 2. světové války byla coby součást důležitého dopravního uzlu těžce poničena, po válce se ji povedlo kompletně zrekonstruovat do původní podoby. V období komunismu neslo nádraží název Plzeň Gottwaldovo nádraží, v 90. letech se vrátila ke svému původnímu označení Plzeň hlavní nádraží. Budova i přilehlé okolí je od roku 2000 kulturní památkou.

Mrakodrap (r) - Budova Mrakodrapu na Americké třídě je nejstarší výškovou budovou v Plzni postavenou roku XXXX podle návrhu architekta Hanuše Zápala po vzoru amerických výškových budov. Zajímavostí je, že v těchto místech je Americká třída širší než ve svých ostatních částech. Je tomu tak, protože zde původně býval malý rybníček a cesta vedla po obou jeho březích. Po jeho obestavění domy a následném zasypání už zůstaly proporce ulice takové, jak ji známe.

Andělíček na katedrále sv. Bartoloměje (E) - K ohmatanému stříbrnému andělíčkovi na vnější mříži kaple se váže pověst, že kdo se jej dotkne, bude mít štěstí, případně se mu splní přání. K jejímu vzniku údajně došlo, když se kdysi dávno ženil plzeňský kat. Jako vykonavatel tohoto povolání měl však zapovězen vstup do kostela, kde ho při obřadu zastupoval náhradník, zatímco kat se modlil venku u kaple. Když obřad skončil a kat vstával, chytil se rukou právě onoho andělíčka. Plzeňské pověrčivé báby, které to viděly a věřily, že vše, co od kata pochází, přináší štěstí, pak tuto novinu roznesly po městě. Samotný chrám je trojlodní a byl postaven v gotickém stylu. Založen byl pravděpodobně již roku XXXX spolu se vznikem města jako filiálka kostela Všech Svatých v obci Malice, dnešní čtvrť Roudná.

Divadlo J. K. Tyla (s) - Divadlo Josefa Kajetána Tyla je hlavní divadelní plzeňskou scénou. Stavba novorenesanční budovy navržené architektem Antonínem Balšánkem byla na místě parkového okrasného rybníčku zahájena v roce 1899. O tři roky později 27. září XXXX pak byla slavnostně otevřena, prvním představením byla Libuše.

Magistrát města Plzně (3) - Historická budova radnice pochází z roku XXXX, kdy s její stavbou započal italský stavitel Giovanni de Statia. V letech 1850 až 1902 zde sídlil krajský soud, po jeho přestěhování do nových prostor prošla budova výraznou přestavbou. Rekonstrukce podle plánu architekta Jana Kouly začala v roce 1908 a trvala dva roky, přičemž kromě rekonstrukce schodiště a třetího patra radnice byla na její přední straně vyvedena i nová sgrafitová výzdoba.

Hotel Central (h) - Původně na místě stál hotel U zlatého orla, který byl jedním z nejstarších hotelů v Plzni a vzhledem ke svému věhlasu a kvalitě hostil nemálo slavných osobností, mezi jinými třeba ruského cara Alexandra I. nebo rakouského arcivévodu Františka Josefa. Jeho název byl spjat s plastikou velkého zlatého orla, která se nacházela na jeho nároží. Roku 1918 doplatila na svou podobnost s císařskou orlicí a byla v revolučním nadšení stržena a zničena, načež hotel změnil své jméno na hotel Central. V této podobě pak fungoval až do demolice roku XXXX, kdy na jeho místě vyrostla nová stavba hotelu Ural po revoluci přejmenovaný na Central.

Mariánský nebo také Morový sloup (q) - Mariánský sloup byl postaven v severozápadním rohu hlavního plzeňského náměstí v renesančním slohu roku XXXX jako poděkování za to, že se městu o rok dříve vyhnula morová epidemie. Na jeho vrcholu se tyčí gotická plastika Madony, kolem sloupu stojí sousoší sv. Bartoloměje, sv. Rocha, sv. Floriána, sv. Václava, sv. Rosalie, sv. Františka Xaverského, sv. Petra z Alkantary a sv. Barbory. Sloup byl v 90. letech minulého století zrekonstruován a ve zbývajících rozích náměstí roku 2010 doplněn pozlacenými fontánami představujícími anděla, velblouda a chrtici z plzeňského městského znaku.
(Zdroj: Discopříběh 2 [film]. Režie Jaroslav Soukup. 1991. / Přispěvatelé Wikipedie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org / Oficiální informační server města Plzně [online]. Dostupné z: http://www.plzen.eu)

Ke keši
Ke zjištění místa, kde je uložena keš, bude třeba menší historický exkurz :-) Jistě jste si všimli, že informace v listingu týkající se plzeňských míst z filmu nejsou úplné - u každého místa chybí jeden letopočet, který je v textu vždy nahrazen XXXX. Vaším úkolem je tyto letopočty zjistit a správně chronologicky i spolu s příslušnými filmovými místy seřadit. Každému místu je zároveň přiřazen jeden znak (písmenko či číslo; například Velké synagoze je přiřazeno písmenko b), při správném seřazení tak získáte řetězec 8 znaků xxxxxxxx, který pak již jen stačí dosadit do adresy http://lukyhonzik.wz.cz/xxxxxxxx.html a zjistit, kam vás tato stránka nasměruje.
Na místě finálky dávejte pozor na mudly (hlavně cyklisty, joggery a pejskaře), cesta vedoucí okolo je celkem frekventovaná.
Umístění je tak trochu tematické, je odtud vidět panorama skvrňanských paneláků. V jednom z nich, jak bylo dobře vidět v prvním filmu, Horáčkovi bydleli (přestože právě ve druhém dílu Discopříběhu táta Horáček sestřičce Lucii přímo říká, že pokud by ho chtěla doprovodit večer domů, musela by až na Lochotín).

Alternative English version
This listing is not available in English but if you are interested in solving a simple quiz as an alternative way of finding the container coords, just ask me.

Additional Hints (No hints available.)



Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...