Teď teda něco k tématu :)
V roce 1944 byla Evropa stále ve válce a bombardování od Spojenců se nevyhnulo ani naše krásné město. K náletům došlo 22.7., 24.8. a 28.12. 1944. Pardubice byly a jsou důležitým železničním uzlem, je zde Paramo a letiště, objekty se staly také cílem náletů.
Jak jsem se dozvěděla, již zmíněné bunkry byly obsazené německým vojskem, které při hrozících náletech zapálilo velké naftové nádrže. Ty poté produkovaly hustý kouř, který zahalil letiště, blízké Paramo a také nádraží, takže se spojenci netrefili a bomby byly shozeny na dnešní Polabiny. V té době ještě toto sídliště neexistovalo.
Spousta bomb ale svůj cíl zasáhlo, celkem třikrát v roce 1944 provedly spojenecké bombardéry nálet na tehdejší rafinerii Fanto – dnešní Paramo. Paramo se za války stalo důležitým podnikem pro válečné hospodářství fašistického Německa a bylo z části zničeno.
Letecký nálet v srpnu 1944 způsobil několikadenní požár rafinerie, její zkázu pak dokončil nálet 28. prosince, po němž byly tři čtvrtiny továrny zcela zničeny! Této katastrofě tenkrát nezabránil ani model továrny, který Němci vystavěli mezi Svítkovem a Popkovicemi.
Činnost „Ramovky“ tak byla do konce války zastavena a postupnými opravami byl podnik obnovován. Poničená rafinerka se však začala opravovat již po prvních náletech v srpnu roku 1944. Jenže to spojenci dobře věděli a opravy monitorovali průzkumnými letadly. Když už fotografie ukázaly takový stupeň oprav, který předznamenával blízké spuštění výroby, bylo rozhodnuto o dalším náletu. A tak 28. 12.1944 bylo k útoku na Pardubice a Kolín vyčleněno více než pět desítek bombardérů. Ty navíc kryla stovka stíhaček.
Bombardéry tehdy startovaly z italských základen Julia a San Giovanni.
Ke zničujícímu náletu na pardubickou Fantovku došlo krátce po poledni. Podle pamětníků a historiků bylo na cíl svrženo téměř pět set bomb o váze 250 kilogramů! Větší tonáž bomb než v srpnu pak pochopitelně způsobila větší škody. Jak už to ale při takovýchto náletech bývalo, pumy nedopadaly jen na průmyslové a vojenské objekty, ale ničily i přilehlé části města a okolní obce. Podle některých zdrojů mělo být zasaženo až třináct přilehlých obcí.
Při náletech byl navíc poškozen pardubický cukrovar a staré nádraží z let 1905-1908. Byla zničena hlavní budova, krytá nástupiště, provozní budovy, devět kolejišť a mnoho železniční techniky. Rozsah poškození cukrovaru byl takový, že se v něm do konce války nepodařilo obnovit provoz. Po válce byl srovnán se zemí a na jeho místě postaveno nové nádraží,
Nálety zcela zničily více než osmdesát domů a dalších několik stovek poškodily. Bombardování si vyžádalo zhruba dvě stovky mrtvých (včetně německých vojáků na letišti) a další stovky raněných. Téměř patnáct set lidí v Pardubicích a okolí zůstalo bez přístřeší.
Po náletu zůstalo mezi troskami mnoho nevybuchlých bomb. Některé jsou v areálu Parama nacházeny dodnes vlastně při jakýchkoliv větších zemních pracech.
V okolí Pardubic a Chrudimi pak údajně bylo po válce nalezeno nejméně čtrnáct přídavných nádrží z amerických stíhaček.