Koňská stezka - finálka– Český teplokrevník

Finálku najdete na uvedených souřadnicích

Pokud nemáte bonusová čísla, nemá cenu k finálce chodit.

Tato série vám ukáže, že i v blízkosti Prahy může být hezká příroda. Je to trochu stranou a kdo není místní, těžko sem jen tak zavítá. Tady máte díky geocachingu příležitost tuto procházku okořenit ještě odlovením, doufáme, zajímavých tradiček. Obtížnost je trochu vyšší, než bývá u podobných sérií, tak si to snad i více užijete. Pokud se vám nepodaří všechny, nezoufejte. K finálce vám budou stačit 3 bonusová čísla. Ale kdo by to vzdával rád…  :o)

Za pěkného počasí je velmi pravděpodobné, že cestou potkáte koně, protože je to oblíbená procházková trasa majitelů koní ustájených v Mratíně, jezdců z místní jezdecké školy a zároveň zde působícího hiporehabilitačního centra. Každá keš je tedy věnována jednomu z plemen, které zde můžete potkat. Tak v jejich blízkosti, prosím, nehlučte, aby se zvířata nesplašila.

Úspěšný lov!

Český teplokrevník

Původ a historie

Český teplokrevník jako by v sobě odrážel spletitou historii českých zemí, které jsou svou polohou v srdci Evropy přímo předurčeny k tomu, aby se v jejích dějinách střetávaly nejrůznější vlivy.

I v českém teplokrevníkovi se střetává krev nejrůznějších plemen, která se podílela na vzniku tohoto koně. Ale jak to všechno začalo?

V habsburské monarchii měly na vývoj chovu koní významný vliv vojenské hřebčíny, které produkovaly plnokrevné, polokrevné, arabské a angloarabské plemeníky. Tento vliv se pochopitelně dotýkal i chovu koní v zemích Koruny české. Základ chovu teplokrevných koní v Čechách a na Moravě tak tvořily, kromě nepatrného podílu původních plemen, právě polokrevné kmeny vzešlé z vojenských hřebčínů, jmenovitě kmenyFurioso, Nonius, Gidran a Przedeswit.

Český teplokrevník hřebčínského chovu vzešel z kmenového stáda clevelandských klisen pocházejících z chovu v Kladrubech nad Labem a z klisen patřících k již zmíněným polokrevným kmenům. Později byl pak chov teplokrevných koní ovlivněn východofrískýmizejména pak oldenburskými hřebci, kteří se využívali ke zvýšení mohutnosti.

V takto se rozvíjejícím chovu českého teplokrevníkavzniklo několik krevních linií, z nich je třeba zmínit linii Bystrý, nazvanou podle jejího zakladatele hřebce Bystrého, narozeného roku 1919, tato linie se stala nejrozšířenější oldenburskou linií v chovu českého teplokrevníka.

V letech po druhé světové válce se typ českého teplokrevníka začal ustalovat, ale zároveň v této době dochází i k útlumu chovu koní, jenž se pochopitelně dotýká i chovu českého teplokrevníka. Český teplokrevník, který ztrácí na významu jako kůň pro práci v zemědělství, je proto převeden z robustního typu koně určeného především pro využití v tahu na moderního teplokrevníka s převahou jezdeckého typu. Děje se tak prostřednictvím křížení s hannoverskými, trakénskými a plnokrevnými hřebci.

Na začátku sedmdesátých let víceméně splývá český teplokrevník s moravským teplokrevníkem. Od roku 1971 je pro populaci teplokrevných koní v Čechách a na Moravě používán název český teplokrevník, v rámci toho se pak rozlišuje český teplokrevník českého chovučeský teplokrevník moravského chovu.

Český teplokrevník se jako plemeno vyvíjí i v současné době a to v rámci šlechtitelského programu, který realizuje Svaz chovatelů českého teplokrevníka.

Charakteristika

Český teplokrevník je kůň s dobrou konstitucí, který je poměrně dlouhověký. V jeho vzhledu se objevují znaky, které zřetelně odkazují na jeho kočárové předky.Povahově je český teplokrevník charakterním koněm, který se dobře chová ve stáji, je přiměřeného temperamentu, dobře krmitelný a učenlivý. Jeho chování pod sedlem je dobré, je to s chutí skákající kůň.

Vzhledově jde o  moderní typ ušlechtilého a výkonného koně s dobrými a výraznými liniemi a dobře vyvinutými svalovými partiemi. Hlava je ušlechtilá suchá, oči jsou výrazné s klidným výrazem, stejně tak jsou výrazné i nozdry. Krk je dostatečně dlouhý, dobře osvalený, zmenšující se směrem k hlavě, nasazený v mírném oblouku, lehce a pravidelně ohebný mezi hlavou a kohoutkem. Lopatka je dlouhá a šikmá s dobrým osvalením plece. Přiměřeně dlouhý kohoutek přechází v pevný, středně dlouhý, pružný hřbet, na něj navazují pevná, dobře vázaná bedra. Končetiny jsou silné, svalnaté se suchými výraznými klouby. Barva srsti je v převážné míře hnědá nebo ryzá, může se však vyskytovat i bílá nebo plavá, poměrně vzácná je černá barva.

Plemenné znaky

Výška v kohoutku se pohybuje v rozmezí 165 - 175 cm.

Obvod hrudníku je 200 cm.

Obvod holeně je 22 až 23 cm.

Hmotnost je 600 kg.

Využití

Dříve byl český teplokrevník využíván pro práci v zemědělství, především pak v tahu. Současný typčeského teplokrevníka je ale mnohem více jezdeckým typem všestranného koně, u kterého se nabízí široká škála jeho využití ať už v jezdeckém sportu a v jeho nejrůznějších disciplínách, včetně soutěží všestrannosti, nebo v rekreačním ježdění.