Koňská stezka II – Hannoverský teplokrevník

Tato série vám ukáže, že i v blízkosti Prahy může být hezká příroda. Je to trochu stranou a kdo není místní, těžko sem jen tak zavítá. Tady máte díky geocachingu příležitost tuto procházku okořenit ještě odlovením, doufáme, zajímavých tradiček. Obtížnost je trochu vyšší, než bývá u podobných sérií, tak si to snad i více užijete. Pokud se vám nepodaří všechny, nezoufejte. K finálce nepotřebujete odlovit úplně celou sérii. Ale kdo by to vzdával rád…  :o)

Za pěkného počasí je velmi pravděpodobné, že cestou potkáte koně, protože je to oblíbená procházková trasa majitelů koní ustájených v Mratíně, jezdců z místní jezdecké školy a zároveň zde působícího hiporehabilitačního centra. Každá keš je tedy věnována jednomu z plemen, které zde můžete potkat. Tak v jejich blízkosti, prosím, nehlučte, aby se zvířata nesplašila.

Nezapomeňte si opsat bonusové číslo, u finálky se vám bude hodit.

Úspěšný lov!

Hannoverský teplokrevník

Původ a historie

V roce 1735 byl na přímý podnět anglického krále a zároveň také hannoverského kurfiřta Jiřího II. založen hřebčín v Celle, který se významnou a rozhodující měrou podílel na vzniku hannoverského teplokrevníka, koně, kterého lze počítat mezi nejpočetnější a také nejznámější evropské teplokrevníky.

Hannoverští koně se v 17. a 18. století vůbec těšili oblibě a přízni šlechtických rodů, erb kurfiřta Ernesta Augusta zdobil bílý hannoverský kůň a ve stájích královské rezidence v Herrehausenu chovali krémové hannoverské koně.

Základem chovu v Celle byli černí holštýni, k nim se začali dovážet plnokrevníci, převážně angličtí s cílem zlepšit exteriér hannoverského chovu. Vznikl lehký a pohyblivý kůň, který byl vhodný jak pro lehkou zápřež, tak pro jízdu, ale zároveň mohl vykonávat i práci na poli.Během první světové války bylo v Celle 350 hřebců, krátce po ní dokonce 500, část těch koní byla ustájena v hřebčinci v Osnabrücku-Eversburgu.

Po druhé světové válce klesl hospodářský významhannoverského teplokrevníka především pak pro práci v zemědělství. Hannoverský teplokrevník byl tak, v rámci snahy uspokojit poptávku po špičkových jezdeckých a sportovních koních, cílevědomě zušlechťován anglickou krví. Využiti byli i trakénští koně, což vedlo ke zvýšení pohyblivosti původně těžkého hannoverského teplokrevníka. Dnes jehannoverský teplokrevník vynikajícím jezdeckým koněm, který se uplatňuje v evropských chovech.

Charakteristika

Hannoverský teplokrevník je proslulý svou poslušnou a vyrovnanou povahou, stejně jako spolehlivostí, pro kterou se šlechtí. Hannoverský teplokrevník je skvělým jezdeckým koněm, u něhož se oceňuje jeho ochota a učenlivost, k jeho značné oblibě přispívají i dobré skokové schopnosti.

Popis

Na vzhledu hannoverského teplokrevníka se plně odrazil vliv plnokrevníků, kdysi poměrně těžkému koni hrubšího exteriéru se dostalo ušlechtilejších rysů.Hannoverský teplokrevník je vznosný kůň, který měří v kohoutku 160 až 170 cm. Stavba těla je výborná, jeho chody jsou pružné a prostorné. Hlava současnéhohannoverského teplokrevníka je lehčí, středně velká s ostře modelovanými rysy. Hned zaujmou velké a živé oči. Rovněž krk je dlouhý a elegantní, přecházející do mohutně formovaných plecí. Typickým znakem je hluboký hrudník a rovněž tak velmi výrazně osvalená záď. Hannnoverský teplokrevník má silné nohy s dobrými a výraznými klouby. Kopyta jsou pravidelně utvářená, spěnky jsou krátké a nízké. Barevně převažují hnědáci a ryzáci.

Plemenné znaky

Výška v kohoutku je 160 až 170 cm.

Hruď měří v obvodu přes 200 cm.

Obvod holeně je kolem 21 cm.

Hmotnost dosahuje přes 600 kg.

Využití

Hannoverský teplokrevník se nyní využívá především jako jezdecký a sportovní kůň. Svou povahou a svými schopnostmi je přímo předurčen k tomu, aby byl vynikajícím drezurním koněm.