Významný představitel české historické prózy a dramatické tvorby, autor řady historických románů a představitel realismu. Ve svém obsáhlém díle ztvárnil nejvýznamnější epochy českých dějin. Již za svého života se dočkal vysokých poct. Byl několikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel v Praze. Urna s jeho popelem byla pietně uložena na hronovském hřbitově 19. 3. 1930.
Alois Jirásek pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek (1822-1901), původně rolník a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová (1821-1887). Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově (1863-67), české gymnázium v Hradci Králové (1867-71) a na pražské univerzitě vystudoval historii (1871-74). Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu.
Roku 1888 přesídlil do Prahy, kde bydlel na nároží dnešního Jiráskova náměstí a Resslovy ulice č.1, kde je dnes osazena pamětní deska. Od roku 1903 do smrti pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti. Obnovil osobní styky s Mikolášem Alešem, s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu (J. V. Sládkem, Jaroslavem Vrchlickým a Josefem Thomayerem), navázal přátelství se Zikmundem Wintrem a K. V. Raisem, trvalé kontakty měl také s mladší generací (J. S. Macharem, Jaroslavem Kvapilem a Zdeňkem Nejedlým). Od roku 1909 byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých děl.
Ve shodě s charakterem svého celoživotního díla jako jeden z prvních podepsal v květnu 1917 Manifest českých spisovatelů, významné prohlášení podporující politické úsilí o státní samostatnost českého národa. S Izidorem Zahradníkem (pozdějším ministrem železnic) se účastnil čtení deklarace vyhlášení Československé samostatnosti v 11. hod. pod sochou Sv. Václava 28. října 1918 a v sobotu 21. prosince 1918 vítal projevem prezidenta Masaryka na Wilsonově nádraží v Praze, při jeho triumfálním návratu do vlasti.
V nově vzniklé Československé republice se stal poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1925. V parlamentu zasedal za Československou národní demokracii. V politice setrval až do své nemoci, která mu také znemožnila psát. V letech 1918, 1919, 1921 a 1930 byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
Jak na keš
1. STAGE
Na úvodních souřadnicích stojíte před rodným domkem Aloise Jiráska. Za zády máte velkou informační ceduli "U nás v Hronově".
[ A ] Jaké číslo (vpravo nahoře) nese infotabule "U NÁS V HRONOVĚ" naproti rodnému domku.
[ B ] Na infotabuli zjistěte číslo popisné rodného domku a ciferujte.
[ C ] Poslední indície z tabule. Od kterého roku (196C) je umístěna bronzová socha A. Jiráska, která je nově umístěna uprostřed parku. Dílo sochaře J. Malejovského.
[ D ] Spočítejte kolika dřevěnými háky je uchycen dřevěný okap nad vchodem do domku.
[ E ] Na průčelí domku vpravo nejblíže silnici ciferujte všechny číslice z tmavé desky.
FINAL
Nyní stačí dosadit do vzorce.
Při odlovu se chovejte pokud možno nenápadně. Park bývá často velmi zamudlen!
N 50° 28.(B)(A-C)(E)
E 016° 10.(D-E)(C+E)(B-C)
Keš je součástí série Rodné domy.
Historie keše:
6.10.2018 - Po rekonstrukci parku, která byla ukončena v srpnu 2018 znova spuštěna keš na novém místě s novým vzorcem finálky.