Kohoutovice v době kamenné.
Prostor dnešních Kohoutovic byl obydlen již od pravěku. Podle nálezů se odhaduje stáří prvního osídlení na 20-25 tisíc let. Lovci si patrně cenili dobrý výhled do okolní, stepní krajiny odkud mohli sledovat stáda zvěře. Za svůj domov si zvolili nejužší místo táhlého návrší Kohoutovic v prostoru dnešních ulic Axmanova a Jírovcova. Odtud měli velmi dobrý rozhled do údolí Bosonoh a Popůvek a z blízkého Kamenného vrchu i do rozsáhlé brněnské kotliny.
Pozůstatky sídliště těchto lovců byly objeveny roku 1942 a jsou uloženy v Moravském zemském muzeu v pavilonu Anthropos. Nalezeny byly funkční kamenné nástroje, rydla, škrabadla, čepele, vrtáčky a hroty do lovných zbraní, unikátní srdcovitý hrot oštěpu ze šedě patinovaného rohovce. Zvláštní typ rydel z tohoto naleziště dostal dokonce v odborné archeologické literatuře název “rydlo typu Kohoutovice”. Nalezeny byly rohovce, severský pazourek a místní surovina – těžko opracovatelný mléčný křemen.
Pravěký lovec se usadil též v blízkosti kopce Ostrá (někde v místech, kde dnes stojí MŠ na Libušině třídě). Hlavní plocha tohoto sídliště je však patrně dosud skryta přilehlým lesem a na své objevení stále čeká. Z drobných nálezů se však usuzuje, že toto sídliště bylo ještě mnohem starší, větší a pro obyvatele příznivější díky dostupnosti Kohoutovického potoka a snad i pramene studánky Blaženky.
Zemědělství mladší doby kamenné.
První zemědělci přišli do Kohoutovic asi před 5 tisíci lety a usadili se v prostoru dnešní ZŠ Chalabalova. Toto místo leží na protějším kopci a můžeš ho zahlédnout ze silnice u finálních souřadnic této keše. Nalezena zde byla především kamenná hlazená sekyra, nepatinované kamenné čepele a další materiál. Pravěký zemědělec se též usadil na území dnešní ulice Jírovcova, kde se na poslední chvíli z rypadla bagru podařilo zachránit keramiku z mladší doby kamenné a řadu nepatinovaných kamenných čepelí a škrabadel. Některé z nich dokonce mají takzvaný “srpový lesk” vznikající dlouhodobým hlazením kamene při žatvě obilí. Obě zemědělská naleziště patří do mladší doby kamenné, kdy se, v důsledku přelidnění, pravěcí zemědělci přesouvali i do vyšších poloh na méně úrodné půdy.
Informace z kohoutovické prahistorie jsou převzaty z článku "Pračlověk v Kohoutovicích?" od Martina Kyseláka (zde)
Děkuji kolegům Wikeci a gabushii za připomenutí dalšího místa s výhledem v blízkém okolí, tentokrát na město Brno. Přidal jsem waypoint R2, který tě přivede na letní záhrádku restaurace Myslivna. Tento výhled si můžeš zpříjemnit svým oblíbeným mokem, ale je přistupný pouze v provozní době zahrádky. Pokud je zavřeno, můžeš zkusit asfaltovou lesní cestu vedoucí pod touto zahrádkou směrem do Pisárek.
Keš je velikosti mikro, ale po přečtení listingu by ti nemělo dělat problém ji najít. Vracej keš zpět, přesně na místo, kde jsi ji našel/našla. Pokud půjdeš pro keš s dětmi, dej pozor na silnici, není moc frekventovaná, ale auta na ní jezdí rychle.
BYOP - pozor, v keši není tužka.
Než napíšeš Needs Maintenance log, že keši chybí víčko, tak se pořádně podívej. Určitě tam je. Zatím se, přes mnohá upozornění, nestalo, že by chybělo, vždy bylo na svém místě. Pokud tedy najdeš keš bez víčka je to tím, že někdo před tebou keš špatně zavřel a ona odskočila.
Velké díky Cavalier teamu za provedený betatest i poskytnuté rady.
Pokud tě tyto výhledy potěšily, tak můžeš zkusit další na těchto keších:
GC5A0GV - Kohoutovicke rozhledy II
GC56X6J - Kohoutovicke rozhledy III
GC8CF6P - Kohoutovicke rozhledy IV
Aktuální fotohint Starý fotohint