Dolní Marklovice (pol.: Marklowice Dolne) je část obce Petrovice u Karviné v okrese Karviná. Nachází se na severovýchodě Petrovic u Karviné. Dolní Marklovice je také název katastrálního území o rozloze 4,93 km2. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305.
Obec Dolní Marklovice nalezne návštěvník v Karvinském okrese, takřka na samé polsko – české státní hranici, která ves dělí na české Dolní Marklovice a polské Horní Marklovice. Do centra obce se známým dřevěným kostelem je to asi jen 5km severně z centra Karviné (Fryštátu). Centrem původní vesnice byla ve středověku vodní tvrz. Do dnešních dob byste jí hledali jen velmi těžko. Její místo je takřka úplně zaniklé, kdo však chce vidět, uvidí ji. Její místo se nachází v severní polovině velkého pole v jižním sousedství slavného dřevěného kostela. Přibližné souřadnice tehdejší tvrze jsou N 49°53.467', E 18°34.168'. Na jaře či na podzim, při nízké vegetaci je možno při nízkém slunci rozeznat takřka neznatelné siluety pahorku jádra někdejší tvrze a příkopu a valu v jižní části areálu. Velmi dobře jde část areálu někdejšího tvrziště rozpoznat i na současném leteckém snímku, kde světlejší a tmavší odstín zeleně jasně vyznačuje plochu příkopu a vyvýšenin jádra a valů. Plocha pole je po většinu roku volně přístupná. Na obrázku vpravo je detail rekonstrukce možné podoby tvrze dle Jana P. Štěpánka ( archiv Jiřího Tichánka )
Kostel Nanebevstoupení Páně je renesanční dřevěný kostel.
První zmínka o kostele v Dolních Marklovicích je z roku 1360. O 100 let později se dozvídáme, že se stal farním. Nějakou dobu patřil protestantům a po reformaci byl dne 14. května 1654 navrácen katolíkům, zasvěcen svatému Mikuláši a jako filiální přičleněn ke kostelu v Žibřidovicích (dnes ležících v Polsku – Zebrzydowice). Už tehdy, dle vizitačního protokolu, byl kostel velmi sešlý.
Původní stavba byla rozebrána a roku 1739, jak o tom svědčí letopočet na trámu pod triumfálním obloukem, a byl postaven kostel nový. Architektura kostela je zvláštní, archaická, připomíná obdobné stavby z 16. století. Kostelní věž vybočuje z půdorysu kostela, dříve nejspíše stála samostatně a později byla přistavěna ke kostelu. Jedná se o jednolodní dřevěnou roubenou stavbu s pětibokým kněžištěm a čtyřbokou věží s kvadratickou zvonicí zakončenou bání. Výjimečným stavebním prvkem je venkovní kryté schodiště na oratoř, otevřenou do presbyteria. Nová stavba byla ještě v průběhu 18. století vybavena třemi oltáři. Kostel byl nově zasvěcen Nanebevstoupení Páně. Dřívější patron kostela sv. Mikuláš se ocitl na novém bočním oltáři, druhý boční oltář byl zasvěcen sv. Josefovi. Podle inventáře z roku 1805 namaloval závěsný obraz Nanebevstoupení Páně v hlavním oltáři fryštátský malíř Josef Schneider, boční obrazy sv. Mikuláše a sv. Josefa těšínský malíř Jan Heymann. V roce 1911 byly do kostela zakoupeny varhany, v roce 1913 nová křížová cesta. Rozdělením Těšínska na polskou a československou část v roce 1920 byly rozděleny také Marklovice. Horní Marklovice připadly Polsku, Dolní Marklovice (dnes součást Petrovic u Karviné) i s kostelem Československu. Během roku 1921 byl marklovický kostel přifařen jako filiální do Petrovic. Ve věži byly v minulosti zavěšeny tři zvony - nejstarší Marek bez nápisu a datace, Mikuláš datovaný 1722 a Jan z roku 1853. Dva větší padly na vojenské účely během 1. světové války. V roce 1922 byly nahrazeny novými, které byly zabrány ve 2. světové válce. Nové zvony byly zhotoveny a osazeny v roce 1964. V první polovině 90. let 20. století proběhla rozsáhlá rekonstrukce kostela. Během prací byly na zdech pod několika vrstvami tapet nalezeny fragmenty temperové nástěnné výmalby asi z konce 18. století. Na základě nalezených zbytků byla provedena rekonstrukce maleb v celém kostele
2 čísla ( A, B ), které si poznamenejte, budou se Vám brzo hodit. A - 835, B - 311