Most za Hájkovým mlýnem směrem k zámečku, asi 200 metrů za Strašicemi stavěla firma Klein a Malman. Dřevěný most nevyhovoval současnému stavu provozu a proto byl nový betonový most postaven vojenskou správou v roce 1928. Nedaleko mostu po proudu se provádělo zachytávání plaveného kusového dřeva. To se uskutečnilo poprvé v roce 1857. V roce 1871 se pokus o plavení opakoval. Na přilehlém pozemku u mostu bylo postaveno několik stabilních pecí na výrobu dehtu. Současně tam byly i uhlířské milíře. Před tímto mostem proti proudu asi 50 metrů stál jez, který vzdouval hladinu potoka a napouštěl dlouhým náhonem vodu do vantrok. Jez přestavěl pan Jan Hájek po velké vodě v roce 1892. Pan mlynář Jan Hájek pocházel ze starého mlynářského rodu. Mlynářem byl již jeho praděd Matěj Hudlický z Mirošova. Otec Jana Hájka byl mlynářem v Nové Huti č.p. 57 na Padrťském potoce. Pak byla ještě postavena u mlýna pila s jedním "plechem" - takzvaná jednuška (jednokatrová pila) a byla zahájena výroba šindelů (dřevěné tašky na střechu). V roce 1890 byla postavena u mlýna pila. Byl to už klasický katr. V roce 1892 přišla velká voda. Ta zničila jez a přilehlé pozemky. Bylo nutné postavit jez nový. V roce 1897 přišla nová vodní pohroma. Ta zničila opět jez. Nánosy kamení a země zničily pole a louky. Voda strhla i mosty, které se musely opravit. V roce 1908, kdy se měl stavět vodovod do Rokycan, tehdy protékalo pod mostem za normálního stavu 338 litrů vody za sekundu. Okolo Hájkova mlýna a mostu byl pohyb velkého počtu lidí, kteří žili i společenským životem. Vedla přes most frekventovaná cesta k loveckému zámečku "Tři trubky", která pokračovala do Příbrami. Po cestě přes most se vyváželo dřevo k dalšímu zpracování nejen na Hájkovu pilu, ale i do dalších objektů.
Zdroj: Petr Prokůpek, kronikář obce Strašice.
O keši: Je to krabička velikosti micro. Tužka by v ní být měla, ale jistější bude, když si vezmete svou. Kešku vracejte na její původní místo tak, jak jste ji našli a snad dlouho vydrží. :)
