Dinosauři
Dinosauři (z řec. deinos + sauros = „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou skupina živočichů z třídy plazů, která dominovala živočišné říši na suché zemi přes 134 miliónů let v období druhohor. Objevili se ve středním triasu asi před 235 mil. let a vyhynuli (kromě jedné větve - ptáků) před 65,5 miliony let na konci svrchní křídy. Poslední dobou se však objevuje názor, že někteří dinosauři mohli přežít i do starších třetihor (paleocénu) a vymřít až před zhruba 64 miliony let. Veškeré informace o dinosaurech dnes máme nicméně pouze ze zachovaných fosílií.
Dinosauři patří mezi diapsidní živočichy - mají dva spánkové otvory na upevnění žvýkacích svalů. Dalším typickým znakem, který odlišuje dinosaury od většiny ostatních plazů, je postavení končetin. U recentních plazů jsou končetiny postaveny směrem do stran (např. krokodýli), zatímco dinosauří končetiny směřují přímo pod tělo (jako u savců). Přední končetiny byly obvykle kratší než zadní. Další významný znak je zvláštní stavba zadních končetin. Stehenní kost byla opatřena kulovitou hlavicí, která zapadala do pánevní jamky a umožňovala svislé umístění končetiny. Lýtková kost byla na vnější straně mnohem tenčí než holenní kost na straně vnitřní. Dinosauři měli zuby zasazeny v jamkách, podobně jako krokodýli, u plazů vyrůstají zuby přímo z čelistní kosti. Dinosauři měli různý počet obratlů, které byly mnohdy duté a vyplněné vzdušnými vaky (plazopánví). Žebra byla připojena dvěma kloubními hlavicemi.
Stejně jako ostatní plazi byli dinosauři vejcorodí (přestože se již objevily teorie o živorodosti některých druhů). Jejich vejce však nebyla kožovitá, ale měla pevnou skořápku inkrustovanou minerálními látkami, podobně jako vejce dnešních ptáků. Povrch těla byl pokryt šupinatou nebo rohovitou kůží, případně peřím. U některých druhů, zejména velkých býložravců, se vyvinuly mohutné kostěné pláty. Existovali také četní opeření dinosauři, ze kterých se později, někdy během jurského období, vyvinuli praví ptáci. V současnosti známe
Dinosauři ze skupiny Sauropoda představovali největší suchozemské živočichy všech dob. Někteří zřejmě mohli dosáhnout délky až kolem 50 metrů (tedy o 20 metrů více, než dosahují největší velryby) a hmotnosti až přes 100 metrických tun. Těžší je pouze jediný druh kytovce - plejtvák obrovský. Zatím největším relativně dobře známým dinosaurem je rod Argentinosaurus, u něhož se předpokládá hmotnost 75-90 tun. Vážil tedy asi tolik, jako 15 dospělých slonů. Podobně velký byl i Puertasaurus. Některé izolované obrovské kosti naznačují existenci ještě větších dinosaurů. Na druhou stranu však existovali i velmi drobní dinosauři , kteří dosahovali velikostí jen v řádu desítek centimetrů a stovek gramů.
Barva dinosaurů
Celkový vzhled hraje v životě zvířete velkou roli. Je nejen důležitou součástí sexuálního výběru, ale často slouží i jako ochrana proti predátorům, po případě jako maskovací úbor lovců. Dinosauři byli zpočátku představováni jako šedí tvorové bez jakýchkoli výrazných barevných znaků. Nicméně není důvod tento názor považovat za prokazatelný fakt. Stejně jako i dnešní fauna, byli zcela jistě i dinosauři barevnými živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že se nikdy nedozvíme, jakými barvami tito diapsidní plazi oplývali, lze na toto téma pouze spekulovat. Různorodost zbarvení záležela na způsobu života daného druhu. Zvíře žijící v lesích se z důvodu maskování jistě lišilo od tvorů obývajících volná prostranství. Pestrost byla určitě výhodou i během námluv, kdy si samice vybraly jedince, kteří jim nejvíce imponovali. Vzhledem k přítomnosti peří u mnoha druhů dinosaurů je předpoklad zbarvení velmi pravděpodobný.
Rozmnožování
Dinosauři se podobně jako všichni dnešní plazi a ptáci rozmnožovali vejci. Četné objevy vajíček i celých hnízd nebo hnízdních kolonií byly od 20. let minulého století postupně učiněny prakticky po celém světě (především Mongolsko, USA, Čína a Argentina). Dinosauří vejce měla pevnou skořápku, často zdobenou různými vystupujícími útvary. Dnes známe dinosauří vejce z více než 200 lokalit po celém světě.
Metabolismus
Již od 60. let 20. století je známo, že dinosauři měli rychlý metabolismus, podobný metabolismu dnešních ptáků, nikoliv současných plazů. Je také vysoce pravděpodobné, že minimálně někteří (pravděpodobně všichni teropodi) dinosauři byli teplokrevní a jejich tělesná teplota tak nebyla závislá na teplotě okolního prostředí (podobně jako u dnešních ptáků a savců). To odpovídá novějšímu pojetí dinosaurů coby rychlých a aktivních tvorů, žijících například i v polárních oblastech a migrujících na velké vzdálenosti. Víme také, že neptačí dinosauři rostli relativně rychle (dospívali obvykle do 10. roku života) a nedožívali se příliš vysokého věku.
Dinosauři v ČR
Dinosauři byli běžnou součástí druhohorních ekosystémů také na území Evropy. První fosílie přisuzované dinosaurům byly na našem území objeveny již koncem 19. století profesorem Antonínem Fričem. Vesměs se však jedná o pozůstatky jiných tvorů nebo nelze přesně jejich původ rozlišit. V roce 2003 byl objeven vůbec první nepochybný český dinosaurus známý podle kosterních pozůstatků na Kutnohorsku (předtím byla u nás objevena pouze fosilní tříprstá stopa malého dravého dinosaura z lomu „U Devíti Křížů“ nedaleko Červeného Kostelce). V roce 2006 byly na stejném místě objeveny další kosti, pravděpodobně články prstů nohy tohoto ornitopodního dinosaura. Během roku 2007 bylo oznámeno, že se údajně našly další otisky stop malého teropoda, patřící pravděpodobně stejnému druhu jako ta předchozí. V roce 2011 přibyl další objev, stopy ptakopánvého dinosaura ze stejného lomu (pískovcová deska v Pražské botanické zahradě).
Vymření dinosaurů
Otázka masového vymírání na konci druhohor je téma, ke kterému se vědci často a rádi vracejí. Teorií na téma, proč dinosauři vymřeli, je celá řada. Některé jsou podpořeny plnohodnotnými důkazy, jiné jsou spíše úsměvné a zakládají se na spekulacích. K takovým může patřit myšlenka, že za vyhynutí dinosaurů je odpovědná nějaká zvláštní nemoc. Snad nejvíc uznávanou a rozšířenou teorií je ta o katastrofě způsobené dopadem vesmírného tělesa na Zem. Tato teorie vznikla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy dva američtí vědci, Luis a Walter Alvarezovi, poukázali na obrovské množství iridia nacházejícího se v sedimentech z rozhraní K-T. Podle jejich teorie dopadl na Zemi zhruba před 65 mil. let (některé údaje však hovoří spíše o 66 milionech let) gigantický asteroid o průměru přesahujícím 10 km. Tato teorie měla však jeden drobný „nedostatek“. Pokud by na Zem spadl asteroid (a způsobil takovou katastrofu), někde by přece musel být nějaký kráter nebo alespoň pozůstatky po něm. Důkaz přišel v devadesátých letech. U mexického poloostrova Yucatán objevili geologové pozůstatky po obrovském kráteru (Chicxulub), který odpovídal i přibližnou dobou dopadu.
Zajímavosti o dinosaurech
Nejdelší drápy má Therizinosaurus, měl je až 1 metr dlouhé.
Nejkratší jméno dinosaura je Mei.
Nejdelší jméno dinosaura je Micropachycephalosaurus.
Tyrannosaurus měl 13x lepší zrak než člověk.
Nejpočetnější stádo dinosaurů mohlo mít až několik tisíc jedinců.
Největším opeřeným dinosaurem byl Gigantoraptor.
Nejdelší lebku měl rohatý Pentaceratops.
Největší ptakoještěr byl Quetzalcoatlus s rozpětím křídel 18m a vážil však kolem 100 kg.
Nejpodivnější dinosaurus byl Microraptor gui, který měl čtyři křídla.
Předchůdce Tyrannosaura měřil jen 3 metry a na hlavě měl zváštní hřeben byl pojmenován Guanlong.
Největším masožravcem byl Spinosaurus, měřil více než 18m.
Největším býložravcem byl téměř neznámý Amphicoelias, který mohl dosahovat délky i přes 50m
Mezi unikátní objevy dinosaurů patří především tzv. "dinosauří mumie", tedy fosilizované pozůstatky neptačích dinosaurů se zachovanými otisky měkkých tkání. Mezi nejproslulejší patří tzv. opeření dinosauři z Číny nebo kachnozobí dinosauři "Leonardo" (Brachylophosaurus) a "Dakota" (Edmontosaurus), u nichž se dochovala i část kůže, svaloviny, vaziva, vnitřních orgánů apod.