Tato kes je zamerena na prochazku lesem v malebnem kraji Manetinska. Cestou muzete pozorovat lesni zver, projit se turistickou stezkou, nebo si uzit zdejsi houbarsky raj.
V zadnem pripade neparkujte před lesni zavorou, vyuzijte waypointy!
Mravenec lesni
Je teplomilny blanokridly hmyz. Ma cernohnedy zadecek, na kterem je vyrazny leskly pruh. Jeho pas je velmi utly, spojeny se zadeckem uzlovitou spojkou. Hrud je cervenohneda. Jeho vnejsi kostra je pevna. Ma 6 nohou, na hlave 2 tykadla, na kterych jsou cichove a hmatove smyslove organy. Tykadla a koncetiny slouzi take ke komunikaci mezi mravenci. Tento druh mravencu ma i zakrnele zihadlo, obsahujici kyselinu mravenci. Pomoci silnych kusadel porcuje potravu, popr. slouzi k transportu a obrane.
Mravenec stavi z jehlici a vetvicek vysoke osamele kupy na lesnich svetlinach. Mraveniste umistuje smerem k jihu na svazich, zajistujici lepsi pristup a akumulaci tepla. Obvykle je mraveniste vysoke kolem 50 cm a uprostred je vzdy parez, ve kterem oplodnena kralovna zalozila kolonii, ktera muze byt osidlena az 40 let. Tvar a vyska hnizda je ovlivnena mirou osvetleni mraveniste. Pri nedostatku svetla dosahuje hnizdo vysky az 2 m, aby zachytilo co nejvice slunecnich paprsku. Hnizdo ma svuj ochlazovaci system, ktery udrzuje stalou teplotu pomoci otevirani a zavirani vchodu. Podzemni cast mraveniste byva dvakrat vetsi nez cast na povrchu. V zimnim obdobi se mravenci stahuji hloubeji do podzemi, kde se ukladaji ke spanku. Zvlastnosti tohoto druju je jejich spolecnost. Muze byt jak monogamni, nebo polygamni. V breznu kralovny, které mohou zit az 20 let kladou vajicka, ktera se vylihnou diky specialni potrave behem 2 mesicu. Z vajicek se lihnou delnice, coz jsou neplodne kopie kralovny bez kridel. Ty zajistuji chod celeho mraveniste, staraji se o vajicka, brani kolonii a shani potravu. Pokud kralovna naklade neoplozena vajicka, vylihnou se samci. Ti ziji velmi kratkou dobu, maji kridla a po svatebni noci hynou. Mravenec lesni je velmi uzitecny tvor. Mezi jeho potravu patri ruzny hmyz, rostliny, plody, semeny a nejvetsi pochoutkou je pro ne medovice – vymesek ze zlaz msic, ktery vznika po ´nabodnuti´ listu a jehlici stromu. Jedna se o sladkou lepkavou stavu, kterou sbiraji i vcely (lesni medovicovy med). V soucasne dobe mravenist v lesich ubyva a je treba je chranit, nebot mravenec eliminuje skodlivy lesni hmyz.
Pozn: Uroven terenu 4 je z duvodu kyseliny mravenci a kousancu, ktere pri odlovu za slunnych dnu schytate. Ale nebojte, prijde vam vhod, nebot se tato latka pouziva v tradicni medicine pri bolestech kloubu, nedostatecnem prokrveni a pri pocitu tezkych nohou.