Tato kes je zamerena na prochazku lesem v malebnem kraji Manetinska. Cestou muzete pozorovat lesni zver, projit se turistickou stezkou, nebo si uzit zdejsi houbarsky raj.
V zadnem pripade neparkujte před lesni zavorou, vyuzijte waypointy!
Jelen sika
Sika je savec z radu sudokopytniku, ktery byl na uzemi Cech umele vysazen na prelomu 19. a 20. stoleti. Puvodem pochazi az z dalneho vychodu, konkretne z Mandzutska, Japonska, ci Thajska. Prvotne byl v Cechach chovan v oborach, konkretne na Manetinsku, ze kterych vlivem poskozeni obor behem 2. sv. valky unikl do volne prirody. Vzhledem k jeho prizpusobivosti doslo k jeho rychle adaptaci a v soucasne dobe obyva rozsahla uzemi. Jelen sika je oproti puvodnimu Jelenu evropskemu vyrazne mensi, v kohoutku dosahuje vysky pouze 120 cm. Jeho srst je v letnich mesicich rezavohnede barvy s bilymi skvrnami. Zimni srst je sedohnede barvy, bez vyraznych skvrn. Ocas se nazyva kelka a ma bilou barvu. Na hrbete ma tmavy az cerny podelny pas. Usi, neboli slechy jsou pomerne male. Parozi je mensi, vetveni parozi se nazyva vysady. Obvykle ma maximalne 8 vysad.
Jelen sika zije ve velkych tlupach, ktere citaji az desitky jedincu. Tlupu jelenu vede temer vzdy zdrava plodna matka – lacava. Kdezto tlupu jelenu obvykle vede nejmladsi jelen, stari jeleni se obvykle obezretne pohybuji na konci. Rije probiha od zari do listopadu. Souboje o lane neprobihaji oproti Jelenu evropskemu tak dramaticky, avsak i u nich obcas konci smrti soka. Rijny jelen muze napadnout cloveka, avsak jde o ojedinele pripady. Lan klade obvykle 1 koloucha po 220 dnech brezosti v cervnu. Mlade koji az do pristi rije, i kdyz kolouch uz od 2 mesice prijima rostlinnou potravu.
Siky maji rady stridave lesni pomery porostni a terreni a obvykle se pasou 8x denne. Jejich denni rezim zacina opustemim travnateho loze, ze ktereho se v podvecernich hodinach zveda a miri do lesnich luk a poli. K ranu se pak vraci do houstin, kde zalehava. Jako potrava jim slouzi letorosty a pupeny lesnich rostlin, vetvicky keru i stromu, ruzne byliny a houby, plody stromu a zvlaste v oblibe maji lyko stromu. V zime tvori jejich potravu az ze 60% lesni dreviny. Tim pusobi ohromne skody na lesnich kulturach a v dnesni dobe je paseka bez oplocenky odsouzena k zaniku. Dokazi znicit i smrkovy, ci bukovy porost ve stari 40 let tim, ze oloupou lyko. Strom pote do 2 let uhyne.
Pozn: Pokud budete prochazet zdejsim lesem, s temer 100% jistotou na tyto Jeleny narazite. Obvykle jich v tomto lese, kteremu se rika Na Hufraci, spatrim do 20. Avsak zije jich zde vice nez 40 pricemz normovany stav by mel byt 5 ks na 100 Ha! Bohuzel z teto oblasti temer vytlacili Srnce obecneho, ktery je zde trvale jediny.