Bludné neboli eratické balvany jsou velké kameny, které byly transportovány ledovcem a zabloudily tak na větší nebo menší vzdálenost od místa svého původního výskytu. Pojem bludný balvan se někdy používá nesprávně i pro balvany, které osamoceně leží na povrchu terénu, ale nemají s činností ledovce nic společného. Zásadně bychom jej v tomto smyslu neměli používat, a když už, tak v uvozovkách jako neodborný a spíše lidový výraz.
Bludné balvany v Evropě
V Evropě se bludné balvany nacházejí tam, kam zasáhl ve čtvrtohorách pevninský ledovec nebo velké horské ledovce. Pevninský ledovec měl původ ve skandinávských horách, sunul se přes celé dnešní Švédsko, Finsko a Baltské moře, zasáhl celé Dánsko, velkou část Nizozemska, Německa a Polska a vnikl až do našeho severního pohraničí. Dále na východ zasáhl obrovské rozlohy někdejšího Sovětského svazu. Přisunul-li tedy ledovec balvany například ze severního Švédska k nám do Moravské brány, urazily v něm cestu až 1500 km.
Největší balvany dávají představu o energii, jakou pevninský ledovec disponoval. Za největší balvan jižně od Baltu se pokládá tzv. Triglavův kámen u Tychowa Wielkiego 130 km sv. od Štětína, s odhadnutým objemem 750 m³ a váhou přes 2000 tun. Jeho známé rozměry jsou 17 a 13,5 m, zatímco třetí rozměr není znám – část vězí dosud v zemi, což značně ztěžuje odhad objemu a váhy. Petrograficky jde o šedou rulu s granátem, snad od Uppsaly ve Švédsku. Také dva další největší balvany – Damesten na dánském ostrově Fyn a Buskam na Rujaně – jsou částečně skryté v zemi, takže odhady váhy (kolem 1500 tun) nemusejí být přesné. Balvanů s váhou nad 100 tun jsou v severním Německu a Polsku ještě desítky, směrem k jihu se však v souladu s klesající energií ledovce jejich velikost a ovšem i váha rychle zmenšuje.
Podle petrografických rozborů většinu velkých balvanů tvoří žuly a žule příbuzné horniny, méně je rul a migmatitů a ostatní horniny jsou zastoupeny jen nepatrně. Sedimentární horniny (pískovce a vápence) jen výjimečně přesahují délkou 2 m. Převaha žul se dá vysvětlit jednak tím, že žuly budují velkou část Fennoskandie, hlavně však jejich zpravidla řídkou puklinatostí.
Že eratické balvany jsou v severoněmecké rovině cizorodým prvkem, bylo známé již dávno. Jejich skandinávský původ rozpoznali však až v roce 1774. Otázku, jak se dostaly do Německa, se snažila řešit nejprve teorie o potopě světa a později driftová teorie (dopravou v ledových krách v moři). Ledovcová teorie si prorazila cestu až po roce 1875. Lid si ovšem výskyt balvanů vysvětloval po svém; hodil či upustil je čert nebo obr.
Největší balvany a spousta menších ležely na povrchu od nepaměti. V posledních staletích a desetiletích se jich mnoho dostalo z hloubky na povrch při stavbách a při těžbě v štěrkopískovnách. Dobrým příkladem je jeden z nejmladších instalovaných bludných balvanů, tzv. Starý Švéd na břehu Labe v Hamburku. Tento 217 tun těžký balvan jihošvédské žuly byl vybagrován v roce 1999 při prohlubování labského koryta.
Bludné balvany v České republice
Bludné balvany najdeme ve Slezsku a na severní Moravě – od Javornického výběžku po Ostravsko a Těšínsko – a v severních Čechách ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku. Velikostí se v obou těchto oblastech nápadně liší. Zatímco v moravskoslezské oblasti jsou balvany větší než 1 m běžné a vzácné nejsou ani balvany s délkou nad 2 m, v severních Čechách není dosud znám balvan, který by dosahoval byť jen metrové velikosti. Ani na Moravě a ve Slezsku nejsou největší balvany rozděleny rovnoměrně. Největší jsou na Ostravsku v relativně nízkých nadmořských výškách. Energie či unášecí schopnost ledovce se snižuje se vzdáleností od centra a hlavně tím, když ledovec musí stoupat do svahu a do vyšších výšek jako například na Jesenicku a Osoblažsku. Absolutně největší známý bludný balvan u nás byl vykopán z hloubky 6,5 m při stavbě Nové huti v Ostravě-Kunčicích. Tento balvan usměrněné žuly měří 320 x 250 x 155 cm, odhadnutý objem má 7 m³ a váží tedy asi 18 tun. Druhý největší, rovněž žulový balvan je instalován v Ostravě-Porubě. V nadmořských výškách nad 400 m již nenacházíme balvany větší dvou metrů, a na nejvyšších místech zásahu ledovce, kolem 500 m n.m., nemůžeme očekávat už ani metrové balvany.
Petrograficky jsou naše velké balvany podobné jiným v Evropě. Převládají mezi nimi žuly, často jihošvédského původu. Méně je rul, migmatitů a pegmatitů, zatímco sedimentární balvany nad 1 m jsou velmi vzácné. Největším sedimentárním balvanem u nás je křemenec instalovaný v Ostravě-Pustkovci s rozměry 245 x 235 x minimálně 70 cm s objemem cca 2,5 m³. Je zvláštní i svými drobnými tvary (mísami a jamkami) a jeho původ je dosud záhadný. S velkou pravděpodobností pochází z nedalekého polského území. Kromě balvanů, které bloudily stovky až tisíce kilometrů, nacházíme totiž i balvany blízkého původu nebo dokonce místních hornin, které v ledovci urazily jen několik kilometrů nebo i jen několik desítek metrů. Z nich asi nejčastější a nejnápadnější jsou čediče, jejichž maximální velikost však příliš nepřevyšuje 1 m. Největší známý místní balvan v Supíkovicích na Jesenicku je ze slezské žuly a má úctyhodnou délku 275 cm.
Pevnost a kamenická kvalita našich bludných balvanů je značně rozdílná. Mnohé žuly i jiné horniny jsou velmi pevné, někdy však nacházíme i silně zvětralé horniny, které se během několika let po vyzvednutí ze země rozpadnou.
Zdroj: revuekamen.cz
O keši samotné:
K tomu, aby sis mohl/a odlovit tuto kešku, nepotřebuješ luštit žádnou náročnou šifru, keš se totiž nachází na svém místě. Budeš však muset navštívit ještě pár míst, než budeš moci zalogovat. Jedná se o challenge keš, takže tvůj úkol je jasný.
1) Je třeba navštívit aspoň 5 Earth keší, které se týkají bludných kamenů v okruhu 50 kilometrů od úvodních souřadnic této challenge,
z toho aspoň 1 v Polsku.
Můžete např. využít níže uvedené keše v seznamu nebo využít online kontroloru na PROJECT-GC zde:
2) Zajít na úvodní souřadnice keše a navštívit tamější bludné balvany. Od nich pak vyrazit ke keši ve vzdálenosti 8,5 metrů X (počet místních bludných balvanů) a azimutem 9°.
EDIT
Neb Vám dělá problém nález uvádím zde přesné souřadnice:
N 49°50.582 E 18°23.921
3) Navštívit tuto keš a zalogovat
Ideální bude, když seznam navštívených EC keší uvedeš přímo ve svém logu.
Pokud jsi ownerem některé z keší, tak se tvá keš počítá samozřejmě jako tebou nalezená.
Logovat můžeš ihned jak splníš úkoly. V případě nesrovnalosti se ozvu sám. 
ČESKÁ REPUBLIKA
POLSKO
