Příběh:
Šel takhle hloupý Honza lesem a usmíval se. Důvodem jeho úsměvu nebyl ani krásný jarní den, ani fakt, že má v uzlíčku ještě dost buchet, leč prostá skutečnost, že byl tak hloupý, že nic nevěděl. Tudíž jeho mysl neokupovaly žádné starosti a byl šťastný. Lidé se k němu chovali hezky, protože tehdy to tak mělo být. Když poznali, že to není žádnej drzej vopajšlik, jenž vandruje světem, jen aby někoho obral či zabil, pak dali mu najíst a napít a dát spát. Druhy den Honzovi řekli, ať jde, a ukázali mu směr dál, a on poděkoval a šel.
Dělal to takhle už nějaký čas, když jednou došel na pěknou louku. Za loukou byla skála a v ní čisté jezírko. Pod hladinou pluly velké červené ryby a Honza dostal chuť se vykoupat s nimi. „Ryba! Ryba!“ volal s úsměvem a bil se v prsa, jako že ji osedlá. Skočil tedy do jezírka, jak byl, a když se hladina konečně uklidnila, Honza doplul k jedné velké rybě a obkročmo ji osedlal.
„Jsem snad ňákej kůň?“ děla mlčky ryba a dodala „Co vůbec chceš, panáčku?“ Honza se zamyslel. Protože ho pochopitelně nic nenapadlo, tak raději mlčel taky. Sedí drahnou dobu Honza na rybě, když konečně promluví: „Já bych chtěl večeři! Krmeni!“ Ryba se zavrtí, jako že čekala něco jiného, a pak dá najevo: „Tak si sestup a na břehu najdeš večeři.“
Honza vždy dělal, co mu řekli, tak vyleze na břeh a hledá mísu s jídlem. Najde však jen vyschlou žábu. Nic si o tom nemyslí a žábu sní. Najednou zjišťuje, že má v hlavě něco divného. Brzy je schopen poznat, že to jsou myšlenky. „Sakra práce“, povídá si Honza, „ze já tu žábu nenasel dřív! To by mě přece napadlo chtít, aby mi to tu patřilo! Měl bych tu barák, tři mladý služky, pět votroků na práci, účet na Kajmanech a kámoše v parlamentu! Bože, jak já byl hloupý!“
Jak to ale slyšela červená ryba, nadechla se zhluboka vody, vyskočila na břeh, máchla ocasní ploutví, a jak byla na Honzu za ty řeči naštvaná, tak vyvinula takovou silu, ze Honza odletěl přes oceán až do Ameriky, kde dopadl na pláž u Beverly Hills, a protože věděl jak na to, usadil se tam, a dostal, co chtěl.
Možná ze mu to nepřejete, chápu, ale myslete na to, že tím bylo jezírko zachráněno. Jeho břehy pak objevili chataři a ti si tam chataří pěkně u vody, sroubky mají vkusný a nejedí žáby.
Pozn. 22.10.16: INDICIE PRO BONUSOVKU (keš se zdá být fuč a do kontroly daleko): IDB