Když tudy Rusové roku 1813 táhli k Lipsku do boje proti Napoleonovi, což je psáno v kronice obce Martinice, zastavili se u této studánky, pili z ní vodu a velice si ji pochvalovali, neb tato voda zde vždy byla čistá a studená i v největších letních parnech. Můžete se také osvěžit a dozvědět se něco z historie nedalekých Martinic, tak jak to píše kronikář Václav Pešina v kronice z roku 1931:
"Martinice, katastrální obec okresu Vysokomýtského rozkládá se na návrší ve směru jihozápadním. Na straně severní sousedí s obcí záboří, na východní s obcí Paseky se Svatou Kateřinou, na jižní s obcí Františky a na zapadní s obcí Českou Rybnou. Ze strany východní a jihovýchodní jest ohraničena lesy jíchž majitelem jest Leopoldina Nádherná. Nejstarší budova jest číslo první. Ostatní budovy jsou stavěny kol obecní cesty z obou stran. Cesta se svahovitě vine středem obce. (...) Některé budovy se odlišují a jsou dosud samotami a to jsou pod jmény dávnými na Pláňavě, v Hadovci, na Lhotách. Z obce jest krásný rozhled do kraje a viděti jest za jasného počasí Sněžku, Kunětickou horu, Orlické hory, na nich vrch Žerlich se pěkně vyjímá."
Původ obce Martěnic
"Ve XIV. století náleželo panství Novohradské podlažickému klášteru u Chrasti, jako nástupci r 1347 zrušeného biskupství Litomyšlského. Když klášter byl za válek husitských vypálen a obrácen v sutiny. Řeholníci usmrcení jednak v místě a ostatní potopení, vlečení rozvášněným lidem Žižkovým pod Rychenburk k rybníku, zastavíl celé zboží klášteru kdýsi náležející král Jiří z Poděbrad rodu Kostků z Postupic, kteří v té době drželi také panství Litomyšlské. Kostkové zbudovali na lesnatém návrší nad obcí Podhrádí se vypínající zámek Nový Hrad.Když pak Kostkové pro svojí účast ve zbouření proti Ferdinandu I. pozbyli svého majetku, získla Nový Hrad Jan Žatecký z Vejkršdorfu. Dcéra Jana Žateckého provdala se za Ferdinanda z Rychenberku a ten po její smrti prodal majetek onen Mikuláši z Lobkovic. Provdáním se dcéry Mikuláše z Lobkovic přešel zámek do rukou Pavla Siseta z Trausohnů, hraběte z Falkenštejna a tak dostal se zámek do rukou německých. Při rodu tom setrvalo zboží novohradské až do roku 1750. V této době však zámek více stále pustl, protože majitelé na něm téměř nikdy nesídlili. Teprve když koupila od Trautsohnů sama hraběnka Harbuval Chamarre, nastaly pro zámek poněkud lepší časy. Syn a nástupce hraběnky Jan začal roku 1774 pod kopcem na němž byl postaven původní Nový Hrad stavěti přepychový palác ve stylu pozdních baroku za vedení některého žáka slavného Diezenhofera. V držení rodu Chamerrského zůstal zámek s panstvím do června 1903, kdy je potomek tohoto rodu prodal Š.Bechynkovi, který prodal pak panství v záři 1905 otci nynějších držitelů zemřevšímu brzy na to v r. 1906. Ještě před válkou bylo prodáno 9000 měřic lesů a polí, jež koupila statkářka Leopoldina Nádherná. Po válce třicetileté byl výnos polního hospodářství velice malý z důvodu toho jaly se tehdejší vrchnosti zaváděti na svých panstvích sklářství, jež se záhy osvědčilo jako podnik doby tehdejší nejvýnosnější.(...) Huťaři, jak se tehdy říkalo sklářům byli vesměs Němci a to vyznání Lutherova. Záhy se však počeštili a spojili se slavnámi evangelíky zdejšími. (...) Z tehdejších huťařů, jejíchž potomci udrželi se u nás až do doby dnešní se jmenovali Tefrové a Binkové. Jen že Tefr se doby té psal Töpfer, česky hrnčíř. (...) Tefr a Binko byli zaměstnanci ve zdejší huti jako malíři na skle. Tehdejší vrchnost Novohradská si jich velice vážila, což patrno z toho, že darovala jím pozemky, aby si na nich vystavěli. Tefr se usadil na Pasekách, Binko zde. Ku polnímu hospodářství měli levně pronajaté pozemky. Binko vystavěl si chalupu na půdě lesní dole u potůčku u nynější Lukešové louky. Později chalupu přestavěl severněji, zadní část chalupy dnešní, jest půuvodní.
Název obce
Osada takto vzniklá byla pojmenována podle obrazu jež v dotyčném oddělení lesním byl vrchností umístěn. Jakou dosud se říká u obrázku, kde umístěn jest obraz Marie Panny u Roberta a v Tereziánském háji u Mikuláše, tak bylo zde u Martína, kteréžto jméno přeneslo se na nově vzniklou osadu. Také první její obyvatel sklář Binko jmenoval se Martin. Název Martěnice jest názvem odd počátku jich užívaný a vžitý."