Ještě na začátku XX. Století byly ve všech městech a možná v každé druhé vesnici malé cihelny. Hlavní podmínkou pro vznik cihelny bylo vlastnictví pozemku s dostatečnou vrstvou kvalitního jílu – cihlářské hlíny. Další nutností bylo, aby cihelnu provozoval mistr cihlářského řemesla. Co se muselo udělat, aby cihelna vznikla ? Nejprve se odkryla z pozemku ornice, aby se cihlář dostal ke kvalitnímu jílu. Teprve pak se mohlo začít s vlastní výrobou cihel. Kvalitnější cihly vznikaly v cihelnách, kde se cihly vypalovaly v pecích. Toto není případ hnačovské, nebo lépe řečeno hnačovských cihelen. Zde byly cihelny dvě a to vedle sebe. Jedna patřila panu Zajícovi a druhá panu Voldřichovi. Později Zajícovu cihelnu odkoupil pan Voldřich a zde se cihly vyráběly ještě ve třicátých letech dvacátého století. Vyráběly se cihly nepálené, kterým se říká vepřovice. Nu, ale abych pokračoval v popisu výroby cihel. Po odvozu ornice se musel jíl nakopat a prolévat vodou. Nakopaný jíl se musel s vodou proměnit, promiňte mi ten výraz, v čvachtanici. Na nakopání jílu se používal zvláštní kopáč, který se nazýval gracna. Dostatečně prohnětený (pročvachtaný) jíl se nabíral do dřevěných forem a dusal se tak, aby se hmota dostala i do všech rohů. Když trochu na slunci oschly z forem se vykleply na čisté a zastřešené místo, kde dále vysychaly. Do jílu se přidávala sláma a plevy kvůli pevnosti vepřovice.
Cihlářská práce byla fyzicky velmi náročná a navíc cihláři pracovali většinu času v prašném prostředí.
Každého, kdo se chtěl stát mistrem cihlářského řemesla, čekala obtížná cesta. Nejprve byl učedníkem, kdy musel vykonávat všemožné práce i v mistrově domácnosti. Když se osvědčil stal se tovaryšem. Tovaryš již pracoval přímo při výrobě cihel. Své umění a znalosti musel prokázat při tovaryšských zkouškách. Po zkouškách většinou tovaryši odcházeli do světa a snažili se zlepšovat v tomto oboru. Po zdokonalení v řemesle mohli požádat o složení mistrovských zkoušek. Cech cihlářský rozhodoval o udělení mistrovství. Nezáleželo jen na znalostech, ale i na tom, kde by si chtěl budoucí mistr otevřít cihelnu. Cechy si hlídaly, aby nevznikala velká hustota cihelen, aby někteří z mistrů cihlářů byli bez práce a tím i bez obživy. Tato keška je vytvořena na oslavu všech dnes již prakticky neexistujících řemesel a řemesla cihlářského zvlášť.