Přibyslavský zámek
Historie zámku
Nejvýznamnější historickou památkou města Přibyslav je renesanční zámek. Původně zde stával hrad z 2. poloviny 13. století. Jeho prvním známým majitelem byl Čeněk z Ronova, bratr Smila z Lichtenburka. Jelikož se Ronovci stali členy protihusitské panské jednoty, byl hrad roku 1424, při posledním tažení vojsk Jana Žižky na Moravu, rozbořen. Dalším majitelem byl Hynek Ptáček z Pirkštejna, kterému se podařilo hrady Přibyslav a Ronov připojit k polenskému panství. Rozsáhlé dominium vyženil Viktorin z Kunštátu. Páni z Kunštátu pak vlastnili Přibyslav téměř 80let. Hynek z Kunštátu, který byl posledním majitelem panství, je prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy. V r. 1538 veškerý majetek koupil Karel z Valdštejna, Přibyslavský hrad v té době pustl.
V roce 1553 se provdala jediná Valdštejnova dcera Kateřina za Zachariáše z Hradce, ten dal zchátralý hrad rozbořit a na nedalekém pozemku zahájil roku 1560 výstavbu nového zámku. Nechal se inspirovat italskou renesanční architekturou, kterou dodnes připomíná II. nádvoří zámku v podobě arkádového ochozu. Ten je tvořen sloupořadím toskánského charakteru. V majetku tohoto mocného rodu byl zámek do roku 1597. Poté byl, jako součást polenského panství, prodám Hartvíkovi Žejdlocovi ze Šenfeldu. Jeho nástupce, syn Rudolf, se připojil ke stavovskému povstání a po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován. Polenské panství včetně Přibyslavského zámku koupil v roce 1623 kardinál František Ditrichštejn. V držení jeho rodu byl zámek téměř 250 let. V roce 1767 zámek vyhořel, byl opraven a byly přistavěny objekty kolem nádvoří. V roce 1847 zámek opět vyhořel a oprava vtiskla fasádě objektu pozdně klasicistní podobu (např. západní fasáda je pokryta sgrafity, nad vstupem je umístěn erb). Poslední kníže Josef zemřel v roce 1858. K dělení panství mezi jeho čtyři dcery došlo roku 1862. Polnou, Přibyslav a další statky na Vysočině zdědila nejmladší z nich Klotylda Glam-Gallasová. Po její smrti roku 1889 byl majetek rozdělen mezi dvě již provdané dcery Eduardinu a Klotyldu. I přesto byl nadále zámek spravován společně. Za pozemkové reformy v roce 1923 koupila přibyslavský zámek Okresní správa komise v městě Přibyslavi. Zámek byl využit jako bydlení pro občany města a po roce 1948 i jako sídlo několika provozoven. Po roce 1976 převzal zámek federální výbor svazu požární ochrany, aby zde po nutných úpravách vybudoval metodické zařízení s celostátní působností. Po rozdělení republiky převzalo zámek Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.
Centrum hasičského hnutí
Přibyslavský zámek je dnes sídlem centra hasičského hnutí, je majetkem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, a je zde umístěno největší hasičské muzeum svého druhu ve střední Evropě. Centrum je metodickým zařízením SH ČMS s celostátní působností, zaměřuje se především na výstavní, archivní a konzervátorskou činnost, dále na dokumentaci a metodickou pomoc v oblasti zájmové činnosti hasičů, jako jsou kronikáři, sběratelé, filatelisté, hudební a divadelní soubory a další. K prověření zdatnosti, odborné přípravy hasičů přispívají každoročně desítky námětových cvičení a soutěží, které jsou organizovány nejen zde, ale i v dalších okrscích i okresech. V Přibyslavi se také pořádá Pyrocar - největší setkání požárních automobilů, jejich řidičů, strojníků a hasičů v České Republice. Pravidelně je viděno několik stovek požárních automobilů s bohatým doprovodným programem.
V 70. letech 20. století vznikla myšlenka vybudovat hasičské muzeum, jehož součástí by byla stálá výstava požární ochrany. Tento nápad vznikl v souvislosti se snahou zlepšit výchovnou činnost k dodržování požární bezpečnosti mezi širokou veřejností. Zámek se ukázal jako nejvhodnější stavbou, vzhledem k rozloze a umístění. Na jaře v roce 1975 se podařilo uvolnit na zámku dostatek prostoru pro výstavní účely. Samotné otevření stálé výstavy bylo naplánováno na 7. 9. 1975, kdy sbor dobrovolných hasičů v Přibyslavi slavil 100.let výročí svého trvání. Zámek však potřeboval rekonstrukci. Ta započala v roce 1978, po které došlo 10. června 1983 k otevření nové výstavy historie požární ochrany, která dnes představuje historickou i současnou požární techniku. Přestavba celého zámku trvala téměř 15let, a byla slavnostně zakončena 11. ledna 1992. Stála přes 68 milionů korun a bylo při ní odpracováno přes 45 000 brigádnických hodin. Díky ní byly zbudovány výstavní sály, sbírková a odborná knihovna, působiště dokumentaristiky, přednáškový sál, slavnostní sál a další společenské místnosti.
Hasičské muzeum CHH Přibyslav je od roku 2006 nositelem mezinárodního certifikátu "Hasičské muzeum" CTIF. Muzeum zabírá 15 sálů, ve kterých je možno si prohlédnout hasičskou současnou i historickou techniku, stejnokroje, způsoby hašení, několik vozidel, síň mezinárodní spolupráce zemí CTIF s ukázkami stejnokrojů z celého světa, či regionální výstavu Přibyslavsko.
O keši
Keš je nově drive-in, velikost mikro, bez psacích potřeb. Od ní je pěkný pohled na zámek, keš sem byla nově přesunuta z důvodu velkého pohybu mudlů a častého vykrádání schránky na původních souřadnicích v těsné blízkosti zámku. V případě zájmu neváhejte navštívit zmíněné hasičské muzeum přímo v tomto zámku nebo městské muzeum v Kurfürstově domě, kde sídlí i turistické informační centrum. Děkujeme. Příjemný lov.
Keš kvůli předchozím zmizením dne 7.12.15 změnila souřadnice