Skoro všichni vědí, že nejvyšším vrcholem Slavkovského lesa je Lesný se svými 983 m n/m. Ale já vás chci přivést na druhý vrchol, který je jen o 1 m nižší, jmenuje se Lysina a od Lesného je vzdálen pouhé 3 km vzdušnou čarou.
Na východní straně Lysiny leží Kladská, podle níž se do roku 1948 nazývala Kladským vrchem (Glatzberg). Počeštění na Lysinu se dnes jeví poměrně nešťastným, protože tehdejší názvoslovci vycházeli z německého Glatze (lysina), aniž se zabývali tím, že historicky starší název Kladská, byl naopak poněmčen.
Na severozápadním úbočí se rozkládá nejvýše položené rašeliniště CHKO Slavkovský les. Rašeliniště Lysina je součástí NPR Kladské rašeliny, která byla vyhlášena již v roce 1933 a má rozlohu 43 ha.
O tomto rašeliništi se vypráví prastarý příběh. V dávných dobách stávalo na Kladském vrchu stavení Zechhaus. Desetileté děvčátko z tohoto domu jednou zabloudilo. Rodiče spolu s místními ho v rašeliništích marně hledali. Děvčátko nenašlo v hlubokých lesích cestu domů a zemřelo hladem. Jeho kostru našli až na podzim.
Kvůli zalesnění smrkovo-bukovým lesem je vrch bez výhledu. Na vrcholu Lysiny se nachází triangulační bod a dřevěná konstrukce – jakési UFO, o kterém jsem zjišťovala, co to vlastně je a k čemu slouží.
Po několikerých mailech na různé instituce jsem vypátrala, že se jedná o takzvaný totalizátor. Je to přístroj na měření srážek, který ČHMÚ instaluje do oblastí, kde nelze zajistit pravidelnou obsluhu a údržbu. Přesto že se měření srážek zdá být jednoduchým problémem, tak je automatický srážkoměr náročný na pravidelnou údržbu a dohled. Na rozdíl od standartních stanic s lidskou obsluhou se jedná o doplňkové měření v odlehlých nebo těžko dostupných místech.
Totalizátor je nádoba, umístěná na podstavci ve výšce 3 - 4 m nad zemí, do které prší a sněží celoročně. Záchytný otvor je chráněný proti vlivu větru tzv. Nipherovou zábranou, která brání vzniku vzdušných vírů. Obsluha provádí měření množství srážek pouze 2x ročně - na jaře a na podzim. Srážky naměřené totalizátorem vykazují oproti standartním srážkoměrům systematický, poměrně konstantní deficit, proto bývá provedena oprava – naměřené hodnoty se vynásobí korekčním koeficientem.
ČHMÚ dnes udržuje 25 totalizátorů (např. Děčínský Sněžník, Králický Sněžník, Pancíř, Velká Čantoryje, Plechý, Poledník, Pustevny a další). Průměrná nadmořská výška těchto stanic je 1044 m n. m. a průměrná nadmořská výška běžných srážkoměrných stanic je pro srovnání „pouze“ 421 m n. m. Z toho vidíme, že toto primitivní měření je pro poznání srážkového režimu v Česku hodně důležité. Totalizátor na Lysině byl instalován v roce 1990.
Do totalizátoru se přidává silikonový olej, aby se zabránilo výparu, baktericidní přípravek, aby se voda nekazila a před zimou z pochopitelných důvodů i nemrznoucí směs. Na podzim se tato směs srážkové vody, oleje a „fridexu“ částečně odpouští a ekologicky likviduje.
Cesta ke keši je možná několika způsoby:
- na kole, kdy posledních asi 380 m k vrcholu bude trochu náročnější
- v zimě na běžkách, kdy posledních asi 380 m určitě nebude vyšlapaná stopa
- pěšky z parkoviště P1, kdy prvních 1850 m vede po rovině, pak 400 m stoupání
- pěšky z parkoviště P2 buď lesem přímo za šipkou (asi 1200 m), nebo pohodlněji po cestě (asi 1800 m)
Pokud půjdete pro keš v zimě pěšky, nevstupujte do lyžařské stopy.
Schránku uvolni tahem k sobě.