Nedvedice lezi v podhradi hradu Pernstejna, priblizne 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvedicky, uprostřed prirodniho parku Svratecka hornatina. Mestys je vychozim centrem pro turistiku, letni a zimni sporty v okolni prekrasne krajine.
Nejstarsi pisemna zprava o Nedvedici pochazi az z roku 1350. Je zapsana v zemskych deskach brnenskych a prokazuje, ze Filip mladsi z Pernstejna potvrdil Jimramovi z Pernstejna drzbu casti nekolika vesnic pernstejnskeho panstvi, mezi nimi i tretinu vsi Nedvedice.
O Nedvedici muzeme predpokladat, ze vznikla jako podhradí sidla pernstejnskych panu, ze tedy urcite existovala v roce 1285, kdy je po prve v pisemnych pramenech uvaden Pernstejn, i kdyz si na nejstarsi pisemnou zpravu musela jeste dlouho cekat.
Velmi cenny pohled do zivota mestecka v prvni polovine 15. stoleti poskytuje obecni rad, vydany synem Vilema z Pernstejna Janem (14.11.1487 – 8.9.1548) v roce 1538. Obecni rad ulozil predstavenym mestecka zamezit ruznym zloradum, bitkam a noseni zbrani, nezminuje se vsak o vyznamne kompetenci, kterou se nedvedicka mestska rada honosila. Bylo to omezene hrdelni pravo. V roce 1672 si Nedvedicti staveli novy pranyr.
Do dejin tricetilete valky vesla mimo jine udalosti i uspesna obrana hradu Pernstejna pred Svedy v roce 1645. Temer 6000 svedskych vojaku dorazilo do Nedvedice od Brna, zahajili oblehani hradu, jehoz stoclenna posadka s malym poctem vojaku se jim postavila na odpor. Nepomohlo vyjednavani, ani hrozby, neuspesny byl i prvni útok. Dne 12. kvetna privezli Svedove dela a zacali hrad odstrelovat. Celkem pry padlo 390 ran. Strely poskodily strechy i zdivo, posadka vąak odolala. 21. kvetna Svedove od hradu odtahli a vice se v okolí neukazali.
V prvni polovine 17. stoleti vzniklo na strednim toku Svratky nekolik zelezarskych hamru. Jeden z prvních vrchnostenských hamrů byl postaven v Nedvedici. Nektere archiválie pernstejnskeho panstvi prokazuji, ze prvni vysoka pec stala v Nedvedici.
V Nedvedicich byly jiz v roce 1538 dva cechy – krejcovsky a sevcovsky. Pozdeji byl zrizen cech mlynarsky a pekarsky, cech tkalcovsky a cech smiseny, v nemz byli sdruzeni stolari, kovari, kolari a dalsi remesla. Vrchnostenskymi uredniky byl zrizen cech zednicky a kamenicky.
Nejproslulejsim remeslem v Nedvedici bylo kamenictví. Z nedvedickeho mramoru byl prestavovan hrad Pernstejn, doubravnicky kostel a rada jinych staveb na Morave.
Na tkalcovstvi a soukenictvi, navazala tovarni textilni vyroba. Pocatkem 20. století se tovarna stala filialkou brnenske firmy Otto Kuhna a spol., jedne z nejvyznamnejsich brnenskych textilek.
V sousedství textilky vznikla v roce 1921 drobna firma, provadejici instalaci elektrickeho vedeni a bleskosvodu, v roce 1928 premenena v tovarnu „Radiomotor, Grünwald, Kutta a spol., specielni vyroba elektromotoru“, vyrabejici elektromotory, dynama, brusky a provadejici pochromovani. Pozdeji prejmenovana na MEZ.
V soucastne dobe ma mestys Nedvedice 1317 obyvatel a k obci patri i blizka osada Pernstejn.
Převzato ze sborníku 650 let Nedvědice vydaného obcí Nedvědice v roce 2000.