POZOR! Při kontrole serie 22.11.2022 jsem zjistil, že mezi kešemi č. 3 a 4 je díky práci lesních strojů hodně bláta. Dá se to přejít po okraji v trávě, ale počítejte s tím.
Nyní jste přišli do míst, kde je v okolí cesty několik rozsáhlých a několik menších jam. Dříve se myslelo, ze ve středověku to byly pasti na vlky. Je pravda, ze tady vlci žili, ale tento způsob lovu by byl neefektivní. A navíc většina jam je moc velkých a nedaly by se po okrajích zakrýt. Pravda je jiná. V okolí vrchu dnes nazvaného U Honzíčka vystupovaly k povrchu žíly nebo veliké “pecky” krystalického vápence, v podstatě jednoho druhu mramoru. A protože v kraji se tento nerost vyskytuje výjimečně, těžil se s jistou námahou zde. Potřebný ovšem byl, rozemílal se a pálilo se z něho vápno. A ty malé jámy jsou nejspíše sondážní výkopy, když se hledalo kde těžit. Tyto lomy jsou už dlouho opuštěné, ale cesta po které se materiál odvážel stále existuje. Půjdete po ní ke keši # 4.
Pokud jdete s dětmi, buďte opatrní, okraje jam se někde drolí a napadané listí na úbočích jam může klouzat. Keš má proto vyšší obtížnost než ostatní - ale je to terénem a v létě i vzrostlými rostlinami, nemusí se po ničem šplhat. Nejlepší je nejít poslední metry přímo za šipkou, ale trochu to obejít. NEZAPOMEŇTE SI OPSAT KOD PRO PRÉMIOVOU KES Z DESEK LOGBOOKU !