Další moje fotky Rochoty v proměnách času můžete nalézt zde.
Smyslem keše je (hlavně s Vaší pomocí, obzvlášť pokud jste místní) upozornit na historii objektu.
Rochota
Hájovna Rochota. Už v dětských letech (devadesátá léta minulého století) si ji pamatuji jen jako zchátralou rozpadající se stavbu, kterou jsme s bráchou a rodiči prolézali. Přízemí, sklep, patro, půda, vše vybrakované. Nejvíce mi v hlavě utkvěla půda, jejíž podlaha se propadala a museli jsme chodit jen po masivních trámech, které jediné neztrouchnivěly.
Před několika lety jsme zpozorněli, když se věci daly do pohybu. Začalo to výkopovými pracemi nad Svinaři, výkop kopíroval cestu na Zelenou horu (místní označení) a postupně vedl až na Rochotu. Ta mezitím přišla o střechu a začala už úmyslná demolice a komplet nová stavba.
V současnosti už nemluvíme o hájence, ale o restauraci/penzionu Rochota. Keš není reklamou na nový objekt, jejím smyslem je upozornit na historii tohoto místa. Kvalitu restaurace/penzionu můžete posoudit sami. Já jsem hlavně rád, že už to tu zas žije a nestojí tu jen chátrající budova…
Historie objektu
Jak píšu výše, pamatuji si jen chátrající budovu hájovny a současný objekt. Byl bych moc rád, kdybyste přispěli svými postřehy nebo fotkami k historii Rochoty, zajímalo by mě hlavně období, kdy byla hájenka ještě v provozu, to už jsem nezažil… Rád bych poskládal střípky z historie a na základě toho průběžně doplňoval listing. Budete samozřejmě zmíněni jako autoři informací – viz první příspěvek ctěného historického badatele Viburna :-)
Zatím jen stručně z doslechu: existence hájovny se pojí se Svinařským panstvím. Na Svinařském zámku člověk narazil na pekaře nebo kováře a hajný sídlil na Rochotě. Doneslo se ke mně několik jmen hajných (Šturma, Procházka), někteří prý žili s rodinou přímo v hájovně, jiní v blízkých Halounech. Děti z hájovny docházely do školy ve Svinařích a jako starší do Litně. Hájovna fungovala ještě za druhé světové války a v 60. letech. Táta si z té doby pamatuje školní exkurzi do ještě fungující hájovny, která byla oplocená a měli tam divoká prasata…
Vaše postřehy
Se zajímavým postřehem přišel Viburnus. S dovolením využiji jeho analyticko-syntetického závěru v téměř doslovném znění: ve zkratce slovo hrochoty znamená suťovisko, kamenité místo či malé skalky a vzniklo podle zvukové podoby - sesouvající se kamení působí hřmot, rachot. Taková místa se začala zvát Rochoty (původ je staroslovanský, místa toho jména se vyskytují od Ukrajiny přes Balkán, Česko i Polsko a označují vždy podobně vypadající místa). V souvislosti s „naší“ Rochotou šlo původně o označení celé hornaté oblasti mezi Mníškem a Litní, postupně ale zůstalo jen u správního centra - hájenky. Informace čerpal z tohoto odborného zdroje.
Rochotu znovu otevřeli na začátku roku 2013, ale jen krátkodobě. Pak zas několik let nefungovala. Co mohlo být důvodem popisuje ve své poznámce jezovec.
Přístup
Lokalita je samozřejmě dostupná pěšky a na kole. Cyklovýlet po Hřebenech bych volil na prvním místě, pěší toulání po brdských hvozdech má také své kouzlo. Při dobrých sněhových podmínkách můžete v zimě dorazit i na běžkách. Pokud přijedete autem, doporučuji zaparkovat ve Svinařích, Halounech, Hodyni nebo Hatích a pak se projít pěšky...
Keš
Vlastní keš velikosti small je umístěná v blízkosti Rochoty, ale tak, aby se dala bez zbytečných komplikací nepozorovaně odlovit. I tak se prosím chovejte nenápadně, ať nám vydrží. Zaměření může být horší, hint je proto dostatečně popisný.