Původně gotický kostel,
poprvé připomínaný v pol. 14. století, byl renesancne prestaven v letech 1614 – 1618 nákladem Albrechta Jana Smirického ze Smiric. K drobným úpravám docházelo však již i dríve, což dokládá dochovaná kamenná kazatelna z roku 1574. Behem renesancní prestavby byla upravena hranolová vež a vybudována hudební kruchta, nesená dvojicí pulkruhových arkád. Dnešní podobu kostela urcila až rane barokní prestavba v rozmezí let 1688 – 1715, kterou inicioval zdejší farár Jakub Pecený. Patronem kostela byl v té dobe majitel škvoreckého panství, kníže Jan Adam Ondrej z Lichtenštejna. Vež byla upravena po roce 1735, kdy ji ponicila vichrice, nové cibulové zastrešení provedl Vít Komárek.
Jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytárem a postranními prístavky v šírce lodi a se západní hranolovou veží, krytou cibulovou bání s osmibokou lucernou. Vnejšek kostela je clenen vpadlými poli a nároží veže pilastry. Bocní prucelí kostela jsou trojosá, s široce pulkruhove uzavrenými okny a plochými lizénovými rámci. Všechny fasády obíhá bohate profilovaná korunní rímsa, nad níž vystupuje valbová strecha.
Presbytár je sklenut krížovou klenbou na pasech, které spocívají na odstínených pilastrech s rímsovými hlavicemi. Po stranách se presbytár otevírá do dvou úzkých bocních prostor, obsahujících dvojici oratorí, pod nimiž se v úrovni prízemí nacházejí sakristie a postranní kaple. V lodi se dochovala renesancní kruchta z doby po roce 1614 se ctyrmi nápisovými deskami na poprsnici, sklenutá dvema poli krížové hrebínkové klenby.
Vetšina zarízení** kostela je rane barokní, z doby po prestavbe v roce 1682. Ze starší stavby se dochovala kamenná hranolová renesancní kazatelna z roku 1574, ozdobená plastickými ružicemi. Z roku 1574 také pochází cínová krtitelnice, opatrená pozdeji barokním víkem.
Z puvodního kostela se dochovala podstatná cást zdiva obdélné lodi se štíhlou hranolovou veží, barokní prestavba se týkala predevším radikální úpravy východních partií kostela (presbytáre). Ve veži se dochovala malá gotická okénka.
Kolem kostela je hrbitovní zed s barokní bránou s pilastry a volutovým štítem z pocátku 18. století.
Rane barokní prestavba kostela v Rostoklatech plne reprezentuje typ kostelních staveb s šírkove rozvinutým trojdílným presbytárem, které na konci 17. století vznikaly na lichtenštejnských panstvích Škvorec a Kostelec nad Cernými lesy (nejbližší príklady viz Tuklaty a Pristoupim). Kostel v Rostoklatech se odlišuje tím, že plne respektoval pudorysné osnovy gotického kostela, z nehož byly zachovány podstatné cásti zdiva. zdroj
Varhany
vyrobili bratři Braunerové v roce 1890. O nástroji se více dozvíte zde.
Od roku 2008 je majitelem kostela obec, která postupne realizuje velkolepý projekt na jeho opravu a další využití pro kulturní potreby obce.
O keši samotné
Původní kešku jsem ulovit nestačil, je v archivu. Já si ale myslím, že tohle místo si krabičku prostě zaslouží. Takže pokud budete mít pocit, že jste už tady někdy byli, nemusí to být jenom pocit ....
Jak na keš
Na úvodních souřadnicích N 50° 04.404 E 014° 48.154 vidíte několik tabulí informující o tom, jak se obci dařilo získávat v jednotlivých letech dotace a finanční příspěvky na opravu kostela. Jeden rok tu ale chybí. Pokud je to rok:
2009 tak finální souřadnice jsou N 50° 04.409 E 014° 48.298
2010 tak finální souřadnice jsou N 50° 04.269 E 014° 48.337
2011 tak finální souřadnice jsou N 50° 04.471 E 014° 47.966
2012 tak finální souřadnice jsou N 50° 04.497 E 014° 48.090
2013 tak finální souřadnice jsou N 50° 04.328 E 014° 48.275
Přeji vám dobrou zábavu a příjemný lov!