Skip to content

Bleriot a jeho pilot Ing. Jan Kaspar Mystery Cache

This cache has been archived.

Alex Reviewer: Archivace listingu keše.

More
Hidden : 2/14/2014
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Kešule je věnována Ing. Janu Kašparovi, jedná se o moji první keš, tak děkuji za případné připomínky :)


ING. JAN KAŠPAR byl český inženýr, průkopník české aviatiky, nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů. Proslavil se zejména svými průkopnickými dálkovými lety.
Vystudoval strojní inženýrství na C. a k. české vysoké škole technické v Praze. Po složení státní zkoušky dne 28. února 1907 absolvoval jeden semestr vyšší automobilové školy v Německu a v roce 1908 nastoupil na čas do zaměstnání u firmy Basse & Selve v Alteně v německém Vestfálsku. Zde se začal intenzivně zajímat o letectví. Po návratu do Čech nastoupil do zaměstnání v automobilce Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, ale již 1. července 1909 laurinku opustil, vrátil se do rodných Pardubic, kde se spolu se svým bratrancem Ing. Evženem Čihákem věnoval konstrukci letadel. Po čase se bratranci rozešli a Evžen Čihák se pustil do stavby letadel spolu se svým bratrem Hugem nezávisle na něm.
Nejprve zkonstruoval jednoplošník po vzoru letadla Antoinette francouzského konstruktéra Lathama. V průběhu stavby ho zastihla zpráva, že dne 25. července 1909 přeletěl Francouz Louis Blériot Lamanšský průliv. Kašpar letadlo dokončil, ale nedokázal s ním vzlétnout. Koupil proto letadlo typu Blériot XI (stroj výrobního čísla 76) za 18 000 franků. Letadlo nejprve vybavil vlastním motorem, později motorem typu Anzani.
První úspěšný let provedl dne 16. dubna 1910, kdy proletěl dráhu 2 km ve výši 20-25 metrů. Po získání prvních zkušeností s pilotáží složil dne 16. června 1910 pilotní zkoušku před komisí. V roce 1911 vzlétl s nově postaveným letadlem vlastní konstrukce, vybaveným motorem Daimler o výkonu 70 koňských sil. S tímto letadlem plánoval uskutečnění prvního dálkového letu v Čechách. Nejprve si vyzkoušel orientaci při letu na trati Pardubice - Chrudim a zpět, který uskutečnil 30. dubna 1911. Let trval 24 minut a 23 sekund a uskutečnil se ve výši 400 metrů. Téhož dne uskutečnil Kašpar první vzlet s cestujícím, jímž byl jeho bratranec Evžen Čihák.
Slavný let Pardubice – Velká Chuchle, který jej proslavil, uskutečnil 13. května 1911. Vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce asi 800 m. Letoun, kterým tento let uskutečnil, daroval Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, kde (dnes Národní technické muzeum v Praze) je vystaveno dodnes.
Dalším jeho slavným letem se stal první dálkový přelet s cestujícím v Čechách na trase Mělník – Chuchle, kterou zdolal za 41 minut a 55 sekund. Jeho pasažérem byl redaktor listu Národní politika Jaroslav Kalva.
Při jednom z dalších letů se zřítil, ale nezahynul a provozoval i nadále leteckou školu.
Zemřel v chudobě, pod vlivem duševní nemoci spáchal sebevraždu. (visit link)

milníky v životě Jana Kašpara:
20. května 1883 - v Pardubicích v hotelu Veselka se v rodině zámožného občana Františka Kašpara narodil syn Jan.

15. září 1888 - Jan Kašpar začal navštěvovat Obecnou školu chlapeckou v Pardubicích na Novém Městě.

25. května 1890 - Jan Kašpar se v Pardubicích zúčastnil cyklistických závodů chlapců, na nichž obsadit druhé místo.

22. července 1893 - se zapsal ke studiu na pardubické Vyšší reálné škole.

22. června 1901 - složil na pardubické Vyšší reálné škole maturitní zkoušku.

3. října 1901 - se zapsal ke studiu na C. k. české vysoké škole technické v Praze

28. března 1906 - Jan Kašpar byl odveden k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 5 v Pulji.

1. října 1906 - nastoupil presenční vojenskou službu v Pulji.

28. února 1907 - složil II. státní zkoušku na C. k. české vysoké škole technické v Praze a stal se strojním inženýrem.

15. dubna 1907- 20. srpna 1907 - ing. Jan Kašpar absolvoval studium na I. německé odborné automobilní škole v Mohuči.

26. března 1908 - nastoupil zaměstnání u firmy Bosse & SeLve v ALteně ve Westflálsku, kde pracoval v konstrukci hliníkových součástek. Firmu opustil vlednu 1909.

29. března 1909 - ing. Kašpar nastoupil do mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. Odešel 1. července téhož roku.

26. Ledna 1910 - pardubická městská rada schválila žádost Františka Kašpara o povolení stavby „prozatímní kolny", hangáru pro letadlo ing.Jana Kašpara.

12. března 1910 - pardubické Neodvislé Listy přinesly první zprávu o letadle ing. Jana Kašpara.

27. března 1910 - Národní politika přináší krátkou zprávu, v níž se uvádí, že s Kašparovým prvním letadlem „v nejbližší době bude podniknut vzlet na zkoušku".

13. dubna 1910 - uskutečnil v Pardubicích s letounem Blériot XI.76 první skoky do vzduchu v délce několika set m.

16. dubna 1910 - ing. Jan Kašpar provedl v Pardubicích na letounu Blériot XI.76 první let dlouhý asi 2 km.

16. června 1910 - ing. Jan Kašpar složil v Pardubicích úřední pilotní zkoušku.

19. června 1910 - uspořádal v rodných Pardubicích svou první veřejnou leteckou produkci.

3. července 1910 - ing. Jan Kašparu uskutečnil v Hradci Králové veřejnou leteckou produkci,

18. července 1910 -létal v Pardubicích 28 minut a dosáhl výše 150 m, což byl v té době jeho rekordní výkon.

24. července 1910 - ing. Jan Kašpar létal při veřejné produkci v Jaroměři za prudkého větru.

7.srpna 1910 - se uskutečnila Kašparova veřejná produkce v Lysé nad Labem.

14. a 15. srpna 1910 - v Praze uspořádalo České aviatické družstvo veřejnou produkci ing. Jana Kašpara. Druhý den produkce byl letec postižen lehkou nehodou.

21. srpna 1910 - v Olomouci se přes odpor místních Němců uskutečnila Kašparova veřejná produkce.

18. září 1910 - za nepříznivých podmínek se konala Kašparova veřejná produkce v Hronově.

25. září 1910 - při Kašparově produkci v Prostějově došlo k poškození jeho letadla.

2. října 1910 - v Praze se uskutečnila společná letecká produkce ing. Jana Kašpara a ing. Josefa Sablatniga z Klagenfurtu.

9. října 1910 - ing. Jan Kašpar konal veřejný vzlet v Českých Budějovicích, nevhodný terén mu však neumožnil delší lety.

23. října 1910 - uskutečnil veřejnou produkci v Černovicích v tehdejší Bukovině (dnes Ukrajina).

12. března 1911 - zahájil novou leteckou sezonu několika cvičnými lety v Pardubicích.

2. dubna 1911 - ing. Jan Kašpar dokončil zástavbu motoru Aerodaimler AD 65 do svého nového jednoplošníku.

23. dubna 1911 - ing. Kašpar poprvé provedl let nad širším okolím Pardubic.

30. dubna 1911 - ing. Kašpar provedl přelet Pardubice-Chrudim-Pardubice. Téhož dne večer provedl svůj první let s cestujícím, jímž byl bratranec Eugen Čihák.

13. května 1911 - ing. Jan Kašpar uskutečnit památný přelet z Pardubic do Prahy dlouhý asi 120 km.

21. května 1911 - ing. Kašpar uskutečnil veřejný vzlet v Čáslavi, při němž byla pořízena pravděpodobně jediná jeho barevná fotografie. Po produkci uskutečnil přelet z Čáslavi do Pardubic.

5. června 1911 - při letu v Pardubicích utvořil ing. Jan Kašpar neoficiální český výškový rekord 785 m.

11. června 1911 - ing. Kašpar měl veřejnou produkci ve Vysokém Mýtě. Po ní uskutečnil přelet Vysoké Mýto-Pardubice.

22. června 1911 - ing. Jan Kašpar neuspěl ve Vídni při pilotní zkoušce podle mezinárodních pravidel a při přistání poškodil letadlo.

25. června 1911 - ing. Kašpar měl úspěšnou veřejnou produkci v Přerově.

2. července 1911 - ing. Kašpar uskutečnil veřejnou produkci v Kroměříži.

13. srpna 1911 - měl veřejný vzlet v Kolíně. Při přeletu z Kolína do Pardubic musel pro poruchu motoru nouzově přistát u Přelouče.

27. srpna 1911 - při veřejné produkci ve Dvoře Králové nad Labem měl nehodu, při níž bylo letadlo vážně poškozeno.

1. září 1911 - ing. Jan Kašpar uskutečnil přelet Pardubice-Dvůr Králové.

3. září 1911 - uskutečnil ve Dvoře Králové náhradní veřejnou produkci, během Letu mu však vysadil motor a při nouzovém přistání poškodil letadlo.

13. října 1911 - při pokusu o přelet z Pardubic do Jičína zabloudil a při návratu do Pardubic havaroval. Sám se zranil, letadlo bylo vážně poškozeno.

20. listopadu 1911 - uzdravený ing. Kašpar začal zkoušet opravené letadlo.

3. prosince 1911 - ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák uskutečnili společnou veřejnou produkci v Mělníce.

6. prosince 1911 - uskutečnil přelet Mělník-Praha. Poprvé při přeletu měl na palubě cestujícího, jímž byl redaktor J. KaLva.

10. prosince 1911 - ing. Jan Kašpar a Eugen Čihák uskutečnili společný veřejný vzlet v Praze na závodišti v Chuchli.

28. července 1912 - v Jindřichově Hradci se konala Kašparova veřejná produkce, zakončená nouzovým přistáním a poškozením letadla.

10. února 1913 - ing. Kašpar dokončil zástavbu nového motoru do svého jednoplošníku, letadlo však nikdy nezalétal.

3. května 1913 - v Pardubicích zemřel František Kašpar, otec ing. J. Kašpara. Ten se pak musel věnovat rodinnému majetku.

Listopad 1913 - ing. Kašpar stavěl nový jednoplošník, letadlo však nedokončil.

11. května 1914 - na valné hromadě Aviatického družstva v Pardubicích byl ing. Kašpar zvolen správcem hangáru družstva.

15. srpna 1915 - byl ing. Jan Kašpar odveden k 98. pluku ve Vysokém Mýtě.

1. ledna 1917 - byl ing. Kašpar přidělen jako vedoucí dílen motorizační školy polních drah rakouské armády v Korneuburgu

1. srpna 1917 - byl ing. Kašpar povýšen na poručíka.

asi 20. listopadu 1918 - ing. Kašpar se přihlásil do Leteckého sboru, rodícího se československého letectva.

24. února 1919 - byl ing. Kašpar přeložen do neaktivity a propuštěn z Leteckého sboru na trvalou dovolenou

18. srpna 1920 - podpisem společenské smlouvy mezi čtveřicí společníků vznikla v Pardubicích firma (parní pila) „Václav Polák, ing. Jan Kašpar a spol. s r.o."

10. června 1919 - Československý aviatický klub nabídl dopisem ing. Kašparovi členství s vědomím jeho významu pro počátky českého letectví.

18. července 1923 - ing. Jan Kašpar jako úředník Ministerstva veřejných prací odletěl jako cestující dopravního letadla Aero A-10 na mezinárodní leteckou výstavu do švédského Geteborgu.

2. března 1927 - v Pardubicích zemřel ing. Jan Kašpar.

 
Také se nyní začalo jednat o novém pomníku pro aviatika a to přímo na Třídě Míru - přestane zde jezdit MHD a celá třída má být přestavěna na ranvej. (visit link)

BLÉRIOT
Stavba letounu vlastní Kašparovy konstrukce (která se důsledně přidržovala vzoru (letounu Blériot XI Francouze Louise Blériota) byla zahájena v červnu 1910. V září 1910 byl letoun dohotoven, zalétáván byl ale až v dubnu 1911. Během provozu doznal letoun řady změn, měnily se ocasní plochy, nádrže, horní i spodní kozlík výztužných a řídících lan, vrtule, ostruha, rozsah plátěného potahu trupu, postupně byly použity čtyři verze křídla.
Letoun systému Blériot je vyztužený jednosedadlový jednomotorový jednoplošník s klasickými ocasními plochami a podvozkem s ostruhou. Trup je dřevěné (jasan a topol) příhradové konstrukce, vyztužený dráty a potažený v přední části plátnem. Křídlo je dvoudílné s dřevěnou kostrou, má dva hlavní a tři pomocné nosníky, celek je potažen plátnem. Křídla u letounu vystaveného v expozici nejsou původní, byla vyrobena v 30. letech 20. století pro úplnost letadla jako maketa, jsou nefunkční. Tříkolový podvozek typu Blériot je odpružen kaučukovými lany.
Letoun byl v době svého rekordního letu opatřen čtyřdobým čtyřválcovým kapalinou chlazeným motorem o výkonu 51 kW, výrobkem firmy Austro-Daimler. Motor pohání dřevěnou vrtuli Chauvièrova typu o průměru 2110 mm, jejíž konce jsou bandážovány plátnem. (já bych do toho nevlezla :) )
Výkony nebyly nikdy měřeny dnes obvyklým způsobem. Na základě historických pramenů a hodnot, které se takto zachovaly, lze odhadnout rychlost na 90 – 100 km/hod, dolet asi 150 km, dostup více než 1000 m.

Pod textem najdete přiložené obrázky jak Blériotu, tak i přímo Jana Kašpara a určo se vypravte na každoročně pořádanou aviatickou pouť, je to zážitek!

FINÁLKU na původních souřadnicích jako vždy nenajdete :), je tam pomník Jana Kašpara, kešule je kousek dál...
A= datum narození (den)
B= datum narození (číselné označení měsíce)
C= datum narození (letopočet)
D= datum úmrtí (den)
E= datum úmrtí (číselné označení měsíce)
F= datum úmrtí (letopočet)
FINÁLKA
N 50°01.(F-C-9)dvojciferné(B-1)jednociferné
E 015°45.(A*D+B+D+4)dvojciferné(D*E-2)jednociferné
P.S. Na pomniku je uvedeno o den jine datum umrti nez vsude na netu a v popisu,pocitejte s datem v popisu a na sitich :))

HEZKÝ ODLOV!

Additional Hints (Decrypt)

Mnwvzn inf xhyghen i Cpvpu?

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)