Projekt Cesta otevřená
Jeho cílem je sblížení dvou městeček Spálené Poříčí a Blovice a to jak ve smyslu fyzickém, tak i lidském prostřednictvím obnovení někdejších pěších spojnic obou obcí. Podnět k obnově historických cest vzešel přímo od místních obyvatel v rámci realizovaných veřejných setkání. Cesta zároveň symbolicky propojuje dva židovské hřbitovy, a bude tak i připomínkou na dnes již neexistující místní komunitu.
Dub zimní
Dub zimní (Quercus petraea Matusch, synonyma Quercus sessilis, Quercus sessiliflora), česky též drnák, je mohutný listnatý strom z čeledibukovitých.
Dub zimní dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou štíhlou korunu, která je méně rozvětvená než koruna dubu letního. Letorosty lysé, tmavě olivově zelené, lenticely řídké, drobné. Pupeny vejcovité, až 8 mm dlouhé. Listy zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině, až 16 cm dlouhá a 10 cm široká, na bázi klínovitá, řidčeji zaokrouhlená, nahoře široce zaokrouhlená, peřenolaločná až peřenodílná s 5–8 (–10) páry laloků, v horní části čepele s laloky mnohem mělčími, tuhá, poměrně tenká, na líci lysá a slabě lesklá, na rubu světlejší, drobnými 2–3 ramennými chlupy pýřitá; bočních žilek 6–9 (–11) párů, žilky třetího řádu jen slabě patrné; řapík lysý, 12–30 mm dlouhý. Plody v paždí listů po (1–) 3 (–5), zpravidla přisedlé, zřídka na stopkách do 1,5 cm dlouhých, číška tenkostěnná, 6–12 cm vysoká, 8–14 široká, šupiny drobné, vejčitě kopinaté, hustě pýřité, ploché nebo jen slabě vyklenuté, nikdy hrbatě ztlustlé; žaludy podlouhlé vejcovité, 14–25 mm dlouhé, 8–14 mm v průměru, často klíčí už na stromě (Koblížek 1990). Žaludy jsou přisedlé k větvím. Jeho lidový název je drňák. Dub zimní se nevyskytuje ve východní části Evropy, ve střední a jižní Evropě je běžný po 61. stupeň severní šířky. Je to důležitý strom nižších horských poloh a pahorkatin. Vystupuje do výšky asi 700 m n. m. Roste ve směsi s bukem, lípou nebo habrem, přechodně i s ostatními listnáči.
Roste od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených porostech, běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.
V lékařství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Dnes se už zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech.
Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.
Výskyt dubu zimního
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dub_zimn%C3%AD