Roku 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání. Vzbouřený poddaný lid se domáhal na vrchnostech zrušení robotních povinností podle domněle utajovaného císařského patentu. Nepokoje postihly také velkou část Moravy a vyvrcholily povstáním na lesonickém panství 25. a 26. července 1775. Hlavními iniciátory vzpoury byli martínkovský burmistr Jan Tržil a slavický rychtář Jiří Čech. Jan Tržil sepsal žádost o zrušení ručních robot hraběti Nadasdymu a po jeho odmítnutí krajskému úřadu. Od 26. června nikdo z poddaných nevykonával ruční robotu a i ostatní robotní povinnosti takřka nikdo neplnil Vzpoura lavinovitě zachvátila celé panství. Na žádost majitele lesonického panství bylo zatčeno dvacet poddaných. Když byli 25. července přivedeni na lesonický zámek, několik set sedláků svolaných narychlo ze všech vsí panství vylomilo zámeckou bránu a dožadovalo se jejich propuštění. Panští úředníci propustili zatčené sedláky. 26. července přišla setina vojska, ale i vzbouřených poddaných před zámkem přibylo. Ozbrojeni pouze holemi, klacky a kamením neohroženě napadli vojenskou posilu. Zranili 12 vojáků. Po salvě z vojenských pušek zůstalo ležet na nádvoří zámku šest mrtvých a dvacet pět těžce raněných poddaných.
K tomuto Lesonickému panství náležel les Obora, kde jsou nyní obnoveny lesní tůně a lesní studánka Jarmilka
Ke keši se dostanete, že pojedete obcí Lesonice směr Babice a skoro u konce obce odbočíte do leva na kraji odbočky( po levé straně bílý cihlový plot ) pojedete směr rovno kolem rybníka až k hájenkám a tam parknete vozidlo. Půjdete pěšky po lesní cestě až dojdete na lesní křižovatku a dáte se do leva asi 250 m napravo je studánka .Jedna pověst co se váže k lesu Obora.
Bývalá obora v Lesonicích nebyla pro toto dění vybrána náhodou.Nachází se zde totiž společněs cca 80 ha hospodářského lesa na poměrně malé ploše celkem 44 vyhlášených památných stromů: 23 jírovců, 17 dubů, 1 jasan, 2 lípy a 1 javor klen. Každý takovýto památný strom chráněný dle zákona o ochraně přírody a krajiny má ochranné pásmo stromu ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene, aby nedocházelo k jeho poškození.Ke zmiňovanému javoru klenu,který měl kdysi 9, dnes již pouze7 kmenů vyrůstajících z jednoho místa, se váže dávný příběh devíti bratrů. Jednou šla selka z Lesonicke kořenářce pro radu, ale místoní ji uvítala tajemná paní lesa. Selka se jí svěřila se svým trápením:„Máme devět synů a jednu maloudcerku. Všichni chlapci však odešli do světa. Zařiď, prosím, ať senám alespoň jeden vrátí.“ Paní lesa dala selce devět semínek javorů,aťjedno z nich vybere a za-sadí v lese. „Podle toho, které vyberete, tak ten syn se vám vrátí.“Doma selka s mužem přemýšleli,které semínko vybrat. Mezitím je-jich malá dcerka na nic nečekala, semínka vzala a rychle utíkala do blízkého lesa, kde je zasadila na jednom místě všechna. Rodičebědovali, co to provedla. Časem v lese vyrostlo v kruhu devět krásných mladých javorů – a tehdy se stal velký div – všech devět synů se vrátilo domů.
Říkalo se tam u Devíti Javorů.