POZOR!!! VEMTE SI S SEBOU LIHOVKU NEBO RAZÍTKO.
Původně byla astronomická jednotka definována jako střední vzdálenost Země od Slunce. Kvůli vyšší přesnosti Mezinárodní astronomická unie (IAU) přijala v r. 1976 novou definici, podle které je astronomická jednotka rovna délce poloměru nerušené oběžné kruhové dráhy tělesa se zanedbatelnou hmotností pohybujícího se okolo Slunce rychlostí 0,017 202 098 950 radiánů za den (86 400 s). Přesněji řečeno tato definice váže délku astronomické jednotky s gravitačním parametrem Slunce (tak, aby gravitační parametr byl roven přesně (0,017 202 098 95)² AU³/d²). To zajišťuje, že pokud se při výpočtech používají jako jednotky hmotnost Slunce a astronomická jednotka (namísto kilogramů a metrů), není potřeba dosazovat hmotnost Slunce (resp. hodnotu gravitačního parametru), která totiž není známa s tak vysokou přesností jako některé další údaje. Astronomická jednotka byla stanovena v roce 1771 při pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk francouzským astronomem Jérôme Lalandem jako 153±1 milion km. Poprvé byla stanovena už 1672 (Cassini, Picard, Richer) jako 138 milionů km (z měření opozice Marsu). Experimentálně zjištěná hodnota odpovídající definici z roku 1976 pak byla 1 AU = 149 597 870 700 ± 3 m. Roku 2012 bylo na Valném shromáždění IAU v Pekingu doporučeno sjednotit značení astronomické jednotky na au a jednotka byla nově definována přesným převodním vztahem k metru: 1 au = 149 597 870 700 m (přesně). Odpadly tak diskuse spojené s uvažováním relativistických efektů a úbytku hmotnosti Slunce, v dřívější definici nezmiňované.
Astronomická jednotka podle soustavy SI - Astronomická jednotka byla dříve v soustavě SI vedlejší jednotkou délky a byla značena UA. Kategorie vedlejších jednotek byla později zrušena, ale používání některých mimosoustavových jednotek spolu s jednotkami SI se nadále připouští. Do této kategorie patří i "astronomická jednotka", která je však platnou příručkou SI definována odlišně od nové definice Mezinárodní astronomické unie. Dle SI patří astronomická jednotka, značená ua do kategorie mimosoustavových jednotek, jejichž používání je akceptováno souběžně s jednotkami SI a jejichž vztah k jednotkám SI není definován pevně, ale závisí na experimentálním určení, stejně jako elektronvolt či dalton Zachovává tedy dřívější definici platnou od r. 1976 a jako experimentálně zjištěnou hodnotu uvádí starší údaj z r. 1995: 1 ua = 149 597 870 691 m. Lze předpokládat, že SI přijme také novou přesnou definici IAU a přeřadí astronomickou jednotku do kategorie jednotek, jejichž používání je akceptováno souběžně s jednotkami SI (a přitom nezávisí na experimentálním určení).
Historickou, řídce používanou astronomickou jednotkou, je miliónnásobek astronomické jednotky se samostatným názvem siriometr, též nazývaný astron, makron či metron (bez zavedených zkrácených značek) nebo Převodní vztah: 1 siriometr = 1 astron = 1 makron = 1 metron = 106 AU 1 siriometr zhruba odpovídá dvojnásobku vzdálenosti mezi Zemí a Siriem, odtud jeho název. Jednotku siriometr navrhl v r. 1911 švédský astronom Carl Vilhelm Ludwig Charlier.
Vzdálenost Země od Slunce je 1,00 ± 0,02 AU. Měsíc obíhá kolem Země ve vzdálenosti 0,0026 ± 0,0001 AU. Mars je od Slunce vzdálen 1,52 ± 0,14 AU. Jupiter je od Slunce vzdálen 5,20 ± 0,05 AU. Pluto je od Slunce vzdáleno 39,5 ± 9,8 AU. Oběžná dráha planetky 90377 Sedna se pohybuje mezi 76 a 915 AU od Slunce, momentálně se nachází zhruba 90 AU od Slunce. Nejvzdálenější člověkem vyrobené těleso, sonda Voyager 1, bylo v říjnu 2012 ve vzdálenosti 122,7 AU od Slunce. Průměr sluneční soustavy bez Oortova oblaku je přibližně 105 AU. Průměr sluneční soustavy s Oortovým oblakem se odhaduje na 50 000 až 100 000 AU. Nejbližší hvězda (po Slunci), Proxima Centauri, se nachází přibližně ve vzdálenosti 268 000 AU. Průměr hvězdy Betelgeuze je 2,57 AU. Vzdálenost Slunce od středu Galaxie je přibližně 1,7 · 109 AU. Velikost viditelného vesmíru je asi 8,66 · 1014 A.