M91 Jednoducha Mystery Cache

Jednoduchá(?)

Už se vám někdy stalo, že jste se podívali na obtížnou mysterku, zapnuli GPS a naťukali do ní finální souřadnice - aniž byste věděli, o co vlastně jde? Někdy je možné prostě "vykoukat" řešení, aniž by člověk pochopil princip šifry. A velkou část takových případů můžeme připsat "slepotě" ownera, který opojen nadšením z toho, že vymyslel zcela neluštitelnou kravinu (jemu ovšem připadá geniální, neb jako jediný člověk pod sluncem zná princip řešení), přehlédne naprostou banalitu, která je ovšem součástí základního arzenálu ostříleného luštitele.

Řeč je o jedné nepěkné vlastnosti souřadnic: Jsou to číslice. Těch máme v dnešní době deset (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9), a pokud sledujete dění kolem Nobelovy ceny za matematiku, asi taky víte, že žádné rozšíření této množiny se v nejbližší době nechystá. My kačeři navíc víme, že i sebesložitější mysterka leží v určité maximální vzdálenosti od výchozích souřadnic, takže třeba tady v Matrixu by se jen těžko mohlo stát, že by souřadnice finálky nezačínaly N 50° a E 014° - a to jsou v šifře, ať je jakákoli, už čtyři číslice "zdarma". Přidejme vhodně zvolené minuty - severní asi budou začínat jedničkou, východní trojkou nebo čtyřkou (ale čtyřku už "známe", takže si snadno poradíme) - a najednou se místo pekelně těžkého luštění nabízí docela jednoduché dosazování čísel. Při troše štěstí nám i v tisícinách "vyskočí" pár zcela zřejmých cifer, a i kdybychom ty zbývající neuhodli, stačí se trochu porozhlédnout, případně obejít několik možných míst, a pořád na tom budeme lépe, než kdybychom se rozhodli trávit dlouhé večery nad zadáním. Vezměme třeba výchozí souřadnice této mysterky a zašifrujme je do formátu GCDRGGC CDERBBRG. Pokud máte IQ nad 170 a ve dvanácti jste dostali červený diplom z matfyzu, jistě víte...

Ale ne, budu realisticky předpokládat, že takhle daleko jste dočetli právě proto, že nemáte a nedostali. Zatímco matfyzáci už běží do lesa, protože pochopili triviální šifru (jsou to přece jen písmena, která leží vpravo pod příslušnými číslicemi na klávesnici počítače, zašifrovaná klasickou ROT-třináctkou!), my normální lidé na první pohled vidíme, že s N 50° e E 014° pořídíme bez velké námahy 501R550 014RBBR5, a pokud si u minut východní délky máme vybrat mezi 3x a 4x (a 4x to nebude, protože čtyřka je přece "E"), můžeme se snadno dopracovat k 5013550 0143BB35. Tím je jedna souřadnice vyřešená a u té druhé dostaneme jen pár možností, z nichž některé vyloučíme prostě tím, že na mapě ukazují doprostřed pole, a ty zbylé prostě obejdeme. Mysterka pětková, téměř houbičková, ale místo zdlouhavého řešení můžeme za minutu vyrazit do terénu a pěkně se projít.

Slabinou šifry je tedy obecně vzato předvídatelnost výsledku. A to se netýká jen prokouknutelného formátu ? ??° ??.??? ? ???° ??.???, ale i slovního vyjádření číslic. Vyluštit polyalfabetickou substituční šifru s neznámým klíčem je přece jen o hodně těžší než vyluštit polyalfabetickou substituční šifru s neznámým klíčem a s pocitem, že text bude začínat N PADESAT...

No, a to je právě to, čemu se jako owneři snažíme vyhnout. Takže konec legrace, pojďme si zkusit vyrobit mysterku jednoduchou, ale neprůstřelnou. (Klidně napovíme, že samotná šifra je ze hry TMOU! - ono projít si archiv patnácti ročníků taky není od věci a něco z těch cca 300 šifer se vám jednou může hodit. Řešení ovšem v archivu nenajdete...)

K získání souřadnic stačí odhalit šestipísmenné heslo "abcdef" z šifry:

ZZXZZZZZXZXXZXYXZXXZXXZZXYXZZXYXZZZYZXXZXXZYZXYZYZZXXZZYZZXXZZXZZXXZYYXXXZY

Toto heslo následně převedeme na čísla dle přiložené tabulky...

...a dosadíme do souřadnic N 50° 14.abc E 014° 42.def