Zásluhy na keši patří kačerovi DChvalda, který keš založil a patří mu jistě zásluhy na velmi pěkném listingu. Bohužel se o keš nemohl déle starat a 29.1.2018 jsem ji od něj adoptoval. Keš jsem 3.2.2018 přemístil asi o 200 metrů. Další nutné přesuny dále ještě probíhaly, bohužel se keš na různých místech v různých intervalech vždy začala ztrácet. Přesto nad ní však nelámu hůl a snažím se ji stále udržet v provozu. Listing zůstal až na malinkou změnu bez zásahu.
!!!Prosím o pečlivé uschování, díky!!! Tuto kešku jsem se rozhodl založit ze dvou důvodů, názvu městské čtvri - Strašnice a řadových domků nacházejících se zde. Proč Strašnice? Straší tu snad?
Uvidíme :)
Název Strašnice má doložené spojení z r.1185 „de Strasnic“. Původně Strašnice znamenalo „ves lidí Strašnových“ – od osobního jména Strašen (toto jméno mělo od nositele odhánět – „odstrašovat“ – zlé démony). Keška se nachází pár metrů od tram. zastávky Nové Strašnice.
O historii Sídliště Solidarita (řadové domky) :
Řadové domky vznikly na vizi proletářského bydlení a „ekonomie nejmenšího bytu“, jakou představila architektonická Levá fronta na výstavě roku 1931. Byl opuštěn princip blokové výstavby s vnitrobloky, kterou ještě do 30. letrugačná plán striktně vyžadoval, a nahradily je rovné linie domů v zeleni. Řadové domky měly v přízemí po jedné straně vstupní chodby kuchyni a koupelnu, po druhé straně schodiště do patra, přízemní obývací pokoj má dveře na malou zahrádku za domem. V patře jsou dvě ložnice, z nichž menší má malou terasu nad zahrádkou.
Pro projekt byla vybrána obdélníková plocha o rozměrech cca 880x440 metrů jižně od Černokostelecké ulice. Během dvouletého plánu zde mělo být postaveno asi 1200 bytů, z toho polovina v dvoupodlažních nepodsklepených rodinných domcích a polovina v nájemních čtyřpodlažních domech. Zhruba v polovině byl obdélník rozdělen zeleným pásem o šířce 170 metrů od severu k jihu (ohraničen dnešními ulicemi Solidarity a Turnovského), který měl sloužit pro sport a tělovýchovu a měl být obklopen občanskou vybaveností: kulturním domem, zdravotnickým zařízením, mateřskou i obecnou školou, v severozápadním rohu tržištěm, poštou, halovými garážemi, v jihovýchodním rohu teplárnou a centrální prádelnou. Na jižní straně byla naprojektována vícepruhová městská komunikace (dnešní ulice V olšinách).
Rozhodující část byla postavena na přelomu 40. a 50. let jako novátorské řešení kolektivní bytové výstavby s použitím velkoformátových stavebních prvků z betonu, např. sloupů a stropnic, vyráběných přímo na staveništi - předchůdců pozdějších panelových systémů. Zdi jsou ještě cihlové, střechy sedlové s klasickou keramickou krytinou.
Domy byly v zásadě dvojího typu:
- typové řadové domky - "bloky" po sedmi řadách různých délek: B, D (s domem veřejné samoobslužné prádelny), F a G (rovněž s prádelnou)
- třípatrové bytové domy - bloky A (6 řad) a E (1 řada) na západní straně sídliště
- doplňující zástavba: základní škola (pojmenovaná podle J. Fučíka), park, fotbalové hřiště s běžeckou dráhou sloužící jak škole, tak TJ Strašnice.
Ještě v 50. letech byly doplněny prakticky jednotnou cihlovou zástavbou čtyřpodlažních domů
- 8 krátkých řad mezi ulicemi Solidarity, Dvouletky, Dětskou a Brigádníků doplněné kulturním domem s restaurací (nynějším Strašnickým Divadlem), prodejnou potravin a výčepem na místě předpokládaného bloku C,
- 7 řad mezi ulicemi Turnovského, Brigádníků, U kombinátu a Černokosteleckou doplněné přízemní řadou obchodů, zvanou "kombinát",
- 3 krátké řady mezi Škvoreckou, Dvouletky a U kombinátu.
Na dobu svého vzniku (zejména prvotní bytová zástavba) poskytovalo poměrně vysoký standard bydlení, např. byty měly přes 100 m², jen dva na patře. Řadové domky byly sice malé, ale zamýšlené jako provizorní, dnes bychom řekli startovní, na cca 10 až 20 let, než očekávaný mohutný rozmach socialistického hospodářství umožní nahradit je definitivní zástavbou.
Rozsáhlá socialistická výstavba sídlišť začala až asi deset let po dokončení sídliště Solidarita. Zatímco to ještě zčásti navazovalo na koncepci vilových čtvrtí 30. let, v 60. letech byla výstavba nízkých řadových domků na sídlišti Solidarita už hodnocena jako plýtvání možnostmi danými pozemkem.
Roku 1962 vznikla v sídlišti Solidarita tělovýchovná jednota TJ Solidarita Praha, která původně měla oddíly fotbalový, turistický a moderní gymnastiky a na sídlišti měla na školním pozemku fotbalové hřiště, šatny a kanceláře. Roku 1967 byl založen nohejbalový oddíl, který se stal ze všech oddílů nejúspěšnějším a několikrát se stal mistrem republiky. Roku 1973 TJ získala pozemky na sídlišti Skalka, kde si členové svépomocí vybudovali škvárové fotbalové hřiště, čtyři nohejbalové kurty a objekt šaten. Roku 1982 vznikl tenisový oddíl, který nabral členy zejména v oblasti sídliště Skalka a vybudoval si dvorce s příslušenstvím. Oddíly turistiky a moderní gymnastiky postupně zanikly. Fotbalový oddíl zanikl po roce 2000 kvůli prašnosti škvárového hřiště, na jeho místo byl rozšířen tenisový areál a vybudována hřiště na plážový volejbal.
zdroj: cs.wikipedia.org
