SULKOVSKÝ RYBNÍK
O místech, kde se nyní rozkládá obec Valcha (dnes vlastně součást Plzně) se historické prameny zmiňují poprvé v roce 1352. Tehdy totiž držitelé nedalekého hradu Litice – Rous starší (1318–1369) a Protiva – dali klášteru Chotěšovskému polnosti mezi Liticí a Lhotou jako náhradu za role zatopené nově vzniklým rybníkem. Nám se dosud na starých mapách podařilo zjistit, že na Valše a okolí kdysi existovaly rybníky celkem tři. A nebyla to zrovna malá vodní díla. Největší byl zřejmě rybník Sulkovský, o něco menší byl rybník Lašitov a nejmenší pak tzv. Klopfer Teich.
Tato keš Vás zavede do míst pod hrází největšího ze zdejších zaniklých rybníků, Sulkovského rybníka. Staré mapy, ať už tzv. mapy Stabilního císařského katastru z roku 1838, tak i ještě starší a také bohužel méně přesné mapy tzv. 1. vojenského mapování (1764-1783) a 2. vojenského mapování (1836-1852) jej viditelně zakreslují. Nejpřesnější ve své době byly otisky Stabilního císařského katastru a tak budeme držet těchto zajímavých archiválií.
Obrázek: Sulkovský rybník zaznamenaný na staré mapě, v levém horním čtverci je patrný dodnes existující rybník U Fulínů, přes tento a sousední čtverce také šikmo probíhá růžová linie silnice Plzeň-Domažlice existující ve stejných místech dodnes. V pravém dolním čtverci při označení katastru Neudorf je vidět výběžek Sulkovského rybníka, který dosahuje do míst tzv. Kačí louže, dnes samostatné vodní plochy v blízkosti zaniklého rybníka Klepadlo. Dnešní Sulkov se rozkládá na většině plochy levého dolního čtverce mapy. A pro zajímavost - místo uložení keše se na mapě nachází přibližně v místech nápisu Littitz.
Rybník se nacházel na soutoku Sulkovského a Lučního potoka. Rozlohou šlo o největší vodní dílo v oblasti, měl plochu celých 47 ha. Pro srovnání můžeme uvést, že např. dnešní mezi obyvateli Plzně oblíbený Velký bolevecký rybník má rozlohu 53 ha nebo nedaleká vodní nádrž České údolí zaujímá cca 151 ha. Rybník by se tvarem dal přirovnat k otevřenému písmenu V. Část byla obklopena lesy, část pak políčky a loukami hlavně směrem k dnešnímu Sulkovu a Líním. Vzdutí (opačná strana rybníka než je hráz) na Sulkovském potoce dosahovalo do míst, kde se dnes z dálničního přivaděče od Plzně odbočuje na dálnici D5 k Rozvadovu. Vzdutí na Lučním potoce pak sahalo až do míst, kde začínají domky dnešního (Nového) Sulkova, tj. ke křižovatce ulic Na Perkách a U Lesa.
Obrázek: Kameny odhalené průrvou skládaly lidské ruce možná už ve 12. století.
Ohledně vzniku jsme našli několik údajů. Především je tu údaj, podle kterého páni z Litice dali Chotešovskému klášteru náhradu za území zatopená novým rybníkem, tento údaj je z roku 1352. Kde přesně nový rybník vznikl se nedovídáme, stejně tak nevíme jestli v době zápisu už nový rybník existoval nebo se teprve jeho vznik plánoval. A hlavně nevíme zda se zápis týkal právě Sulkovského rybníka.
O vzniku rybníka jsme našli i další údaj, který se často objevuje např. na informačních tabulích osazených podél tzv. Líňské okružní cesty nebo na internetových soupisech historie Líní a Sulkova, a ten klade vznik do 15.století, přičemž zásluha na založení rybníka je tu připisována jistému proboštovi chotěšovského kláštera a poradci krále Václava IV., který se jmenoval Sulko. Odtud tedy i název rybníka. Na starých mapách najdeme nejčastěji právě název Sulkow, popř. Sulkow Teich. Tehdy tu ale žádný Sulkov (jakožto obec) nebyl. Vznikl až po zrušení rybníka.
V literatuře jsme našli ještě jeden údaj, ten klade vznik dokonce do 12. století. Tak si můžeme vybrat. Bohužel tyto nesrovnalosti asi hned tak neupřesníme, protože dohledat originální informace nebude jednoduché.
Obrázek: Průrva ve hrázi v roce 1868 navedla Luční potok do nového umělého koryta a zpečetila osud Sulkovského rybníka.
Daleko přesněji víme, kdy rybník zanikl a proč. Zrušení rybníka jednoznačně souvisí s těžbou černého uhlí v této oblasti. Vodní plochy, spodní voda atd. byly rizikové z pohledu místních těžařů. Takže rozvoj těžby a rozvoj Sulkova jako hornické obce byl podmíněn až zánikem rybníka v roce 1868.
Po roce 1868 probíhá v ploše bývalého rybníka těžba uhlí, roste tu osada dnes zvaná Starý Sulkov, konkrétně v místech mezi oběma rameny bývalého rybníka. Těžba zde je natolik úspěšná, že je sem zavedena i železniční trať spojující trať Plzeň Klatovy a Plzeň Domažlice mezi stanicemi Litice (dnes se nazývá Plzeň-Valcha) a Nýřany. Tato trať vedla vlastně zhruba po severním břehu Sulkovského rybníka. Po ukončení těžby trať na významu neztratila. Sloužila plzeňským Škodovým závodům, které zde prakticky v rozsahu celého bývalého rybníka zřídili obří skládku. Po roce 1956 byla zrušena část trati do Nýřan. Na přelomu tisíciletí již mocnost skládkovaného materiálu v některých místech dosahovala přes 25 m.Od počátku tisíciletí zde probíhala rekultivace a na zrekultivovaných pozemcích pak vyrostla fotovoltaická elektrárna, která je v provozu od roku 2011. Trať tím ztratila své opodstatnění a kolejové těleso bylo i směrem na Valchu rozebráno.
Obrázek: Na místě zaniklého Sulkovského rybníka byly kdysi doly, obec Starý Sulkov, škodovácká skládka a dnes fotovoltaická elektrárna
Pozůstatků po původním Sulkovském rybníku je celá řada. Především je to hráz, dobře patrná hlavně jižně od průrvy, skrz kterou protéká Luční potok. Pak je tu celá řada malých vodních ploch po okrajích rekultivované skládky.
Obrázek: Západně od hráze je jedna z menších vodních ploch jako zbytek původního Sulkovského rybníka.
A teď k vlastní keši. Keš vás zavede na vrchol jedné výsypky z bývalých dolů pod hrází Sulkovského rybníka. Podél haldy teče Luční potok. Oblast není nepřístupná, spíše odlehlá, a tak tu podél potoka najdete řadu padlých stromů obrůstajících mechem, tlejících velikánů, prostě malý prales. I na vrcholu výsypky je zajímavý strom. Jde o borovici, která sice není obří do výšky či šířky, ale je rozhodně zajímavá jinými počty. Po široké pohodlné cestě lze dojít až na vzdálenost cca 60m od keše. Pak vás ale čeká prudký výšlap na vrchol haldy, takže k odlovu za deště to zrovna není. To dost klouže, nicméně opatrní buďte i za pěkného počasí. Krabička je klasická lock&lock. Keš je součástí série „Zaniklé rybníky Valchy a Sulkova“, takže si nezapomeňte při odlovu poznamenat bonusová čísla. Budou se Vám hodit k odlovu bonusové keše celé série.
Obrázek: Pod hrází zaniklého Sulkovského rybníka vzniká takový malý prales podél umělého toku Lučního potoka.
Zaniklé rybníky Valchy a Sulkova
série obsahuje následující keše:
Rybník Klepadlo
Sulkovský rybník
Rybník Lašitov
Zaniklé rybníky Valchy a Sulkova - bonusová keš