Když byl Skaláček zavřený ve škole, tak si jeho krokodýl Bonifác rád dělal výlety po okolí. Při jednom z nich objevil zdejší pivovarské rybníky a v nich starého dvoumetrového sumce Rudolfa. Bonifác si sumce rychle oblíbil a rád sem za ním chodil, protože Rudolf uměl fantasticky vypravovat příhody, které se staly dávno předtím, než se Skaláček s Bonifácem narodili.
Jednou odpoledne vzal krokodýl Skaláčka s sebou. Sumec ležel zavrtaný v bahně, krokodýl si plaval po hladině a kluk seděl na hrázi a všichni tři se náramně dobře bavili vyprávěním nejrůznějších humorných historek. V tom Skaláček zvážněl, podíval se na rozbořený pivovar, jeho zchátralý komín a zeptal se sumce: "Pamatuješ si ještě, když se tu vařilo pivo?"
"Jasně, že pamatuju. Není to zas tak dávno, myslím třeba sedmdesát let", začal sumec. "Však jsme si tady užili spoustu legrace, hlavně v zimě. U pivovarů byly rybníky proto, že se tu v zimě bral led a ten se dával do sklepa, kde chladil pivo až do léta. Když byl led dost tlustý, přišli chlapi, z ledu řezali kostky a nakládali je na vozy. To pro mě byla ta největší zábava. Tu jsem postrčil bidlo, tu nadzvedl kus ledu, na kterém stál některý z chlapů nebo jsem připravené ledové kry odstrkal zpět doprostřed rybníka. Jednou jsem dokonce plácl ocasem o vodu tak silně, že se chlapi lekli a dva spadli do vody.
Když se měl pivovar zavřít, tak starý sládek, jmenoval se Řezníček myslím, vzal každý den několik lahví piva, dal je do dřevěné bedny a tu bednu někde v okolí pivovaru tajně zakopal. A jestli si dobře vzpomínám, tak jednu bednu schoval támhle pod tím stromem".
Do Skaláčka jako když hrom střelí. Tajemství a staré poklady, to bylo něco pro něj. Vyrazil směrem, kterým sumec ukazoval, našel strom a začal rukama hrabat. Ještě si musel přinést lopatu a po chvíli se skutečně ozval dutý zvuk. Bednu našel.
Opatrně ji odhrabal a přinesl na hráz rybníka. Se zadrženým dechem ji otevřel. Uvnitř opravdu byly dvě lahve od piva. První sice rozbitá, ale ta druhá vypadala nepoškozeně a dokonce na ní byla docela zachovalá etiketa "Pivo Hruboskalský nektar" a datum 1943.
Skaláček byl přešťastný z obrovského objevu. Cítil se jako opravdový objevitel.
Pivo vzal domů tatínkovi, ten pozval sousedy a společně poslední láhev otevřeli. Pivo už za ta léta bylo samozřejmě zkažené, ale to jim dobrou náladu vůbec nezkazilo. Zůstali sedět na zahradě, opékali maso, popíjeli koupené svijanské pivo a užívali si krásného letního večera. Tatínek byl toho dne na Skaláčka moc pyšný.
Běž tedy i ty najít vůbec první kešku, která byla zakopána půl století před tím, než byl vynalezen geocaching a nezapomeň do ní, prosím, jako pozdrav panu sládkovi Řezníčkovi, vložit nějaké víčko od pivní lahve. Bude mít radost.
Jak najít krabičku:
Souřadnice Tě zavedou na odbočku ze silnice. Vydej se podle plotu dolů k pivovarským rybníkům. Zastav se na hrázi a podívej se, kolik rybníků vlastně vidíš. Pokud je počet lichý, pokračuj dolů (po proudu vody), pokud sudý, nahoru (proti proudu).
Pokračuj tedy zvoleným směrem po východní straně rybníka ještě několik desítek metrů až narazíš na starý hydrant. Zapamatuj si jeho barvu.
Dále běž asi 150 metrů k nově opravenému domečku. Vedle jeho dveří je hodně výrazný kulatý kanál. Na něj si stoupni, vyndej kompas, nastav azimut ABC a po 27,5 metrech najdeš kešku s razítkem.
(A) - Co se v domečku nachází?
0 - vodárna
1 - výdej piva
2 - sladovna
(B) - Počet samostatných otvorů do stěn domečku (dveře, okna, větrání)
(C) - Barva hydrantu?
1 - bez barvy
3 - červená
5 - modrá
7 - černá
Pokud se Vám v Českém ráji líbí a chcete se Skaláčkem zažít ještě další dobrodružství pak můžete hledat celkem sedm kešek (Prameny, Kapelník, Krokodýl, Pivovar, Krmelec, Orlí jeskyně a Skřítek) nebo vyzkoušet Váš důvtip při šifrovacích hrách na hradě Valdštejn, zámku Hrubá Skála nebo v centru města Turnova. Završením všeho je pak outdoorová úniková hra Otrávený pramen v okolí Sedmihorek.